Český filatelista 6/1896 - Cestou k filatelii V.

Drobné kapitoly. Napsal J. Lešetický (Pokračování.)

K podobnému výsledku docházejí, když kupují známky v obálkách (Briefmarkenpackete). Za 50 - 60 kr. dostane se tu 200 - 500 známek. Většina z nich jsou uvedené obrázky, pak známky pošt privátních a to ostatní jsou známky neobyčejnější, jaké každý začátečník v několika dnech zdarma nabude.

Jindy počínají si začátečníci jinak. Nejdou do Německa, probouzející se u nich vlastenectví praví jim, zůstaňme v Čechách. Jdou pak k papírníkovi, který má dvě neb tři aršíky se známkami ve výkladní skříni. Ovšem nevědí, že zboží, které tu je jest jim nabízeno, jest totéž, co se jim posílá z Německa. Tentokráte jest to zboží komisní, mnohdy ještě dražší, neboť jsou ceny psány ve fenikách a papírník prodává je v krejcarech. Tedy např. cena pod známkou napsaná 10 značí pro vás 10 kr., pro papírníka 10 feniků, tedy 6 kr. ; nepoměr však stoupá při cenách vyšších; 30 je 30 kr. místo 30 fen. (tedy 18 kr.), 50 je 50 kr. místo 50 fen. (tedy 30 kr.). Mimo to bývá toto zboží horší než direktně posílané, poněvadž bývají známky vyrudlé, což vše kupující v přítmí papírníkova krámu nevidí. Známka, kterou studující koupí za 10 kr. , nemá mnohdy ceny ani 2 kr.

Já tomu českému papírníkovi vinu nekladu. On tomu nerozumí, prodal by vám třeba „červeného merkura“ za 10 kr., kdyby to tak na aršíku stálo. On má na tom své percento a mimoto zabloudí k němu více kupců. Je to pro něho lákadlo, aby ten, kdo u něho koupí známky, také u něho kupoval sešity, tužky, pera, inkoust a p.

Papírnická živnost dnes téměř srostla s prodejem známek, ba i v oknech trafik tu a tam vábně kynou mladistvému sběrateli záhadné známky „Escuelas“. (Sám jako 14letý gymnazista tuto tajemnou „zem“ hledal přes týden na mapě!) Podobně má to se švédskými „Lösen“ (známky doplatkové); také toto „Lösen“ nebylo možno ani v dobrém atlase nalézti.

V. Vědomosti geografické

Mladým sběratelům chybí mimo to úplně základní vědomosti v tomto oboru. Oni nerozumí nápisům na známkách, jak dokazují tyto ukázky:

Známku peruánskou zařadil jistý sběratel do Asie a mínil, že má známku korejskou, poněvadž na ní bylo „Correos“.

Druhý zase považoval nizozemskou doplatkovou známku s nápisem „Te Betalen“ (t. j. zu bezahlen, zaplatit) za známku asijského Tibetu.*)

Známku Finskou se známými kroužky choval jiný sběratel mezi ruskými, sniž by věděl, že kroužky ty činí z ní známku finskou.

Veškeré známky pošt levantských**) důsledně bývají zařaďovány do Turecka, poněvadž na nich jsou přetisky „paza“ a „piaster“.

Sbírky mladách filatelistů hemžívají se kolky, které často bývají docela podobny známkám i co do velikostí i co do kreseb, jak shledáváme u malých kolků italských (Marca di bollo), kanadských (s poznámkou „bill stamp“), které jsou kresbou podobny známkám z r. 1893., jenom že na těchto je nápis „Canada postage“, dále celá řada kolků Spojených států severoamerických, vesměs s nápisem „inter. revenue“, (kdežto známky mají nápis „postage“), peruánské (bez označení „correos“) atd.

*) Bude snahou „Českého klubu filatelistů“ neb redakce t. č. vydati co nejdříve slovníček cizích jmen na známkách se nalézajících.
**) L e v a n t o u rozumí se poštovní úřady některých států evropských v evropském a asijském Turecku. To jsou:
R a k o u s k o s poštami v e v r o p s k é m Turecku: Cařihrad, Salonica, Adrianopol, Janina. Mimo to poštovní expedice rakouského Lloydu: Cařihrad Kandia, Kanea, Kavala, Dardanely, Dede-Agatsch, Durazzo, Gallipoli, Lagos,Prevesa, Retimo, San Giovanni di Medua, Santi Quaranta, Valona;
V a s i j s k é m Turecku: Beirut, Jaffa, Jerusalem, Smyrna, Trapezunt, Tschesme (Scio, Chios), Vathi.
N ě m e c k o: Cařihrad aj.
F r a n c i e: (Má mimo to známky s přetisky: Cavalle, Dédéagh, Port Lagos, Vathy.)
V e l k á B r i t a n i e, R u s k o, I t a t i e. (Úplný seznam všech míst, kde levantské pošty nalézají, uveřejňuje se právě v letošním ročníku „III Brif. Zeitung, Senf“ Leipzig, počínaje č. 6.)
V širším smyslu pak „Levanta“ značí poštovní úřady i v jiných zemích neb dílech světa některému evropskému státu náležící kupř. F r a n c i e v Číně (Schanghai), v Maroku a v Zanzibaru, Německo v Číně (Schanghai), ve východní Africe atd. Tuto Levantu však dobře dlužno rozeznávati od osad (kolonie).

(Pozn. autorova)