Jak sbírat razítkované známky?

Kladu si tuto otázku, když se chystám dělat pořádek ve svých razítkovaných známkách.

U klasických razítkovaných známek, jakou je ku příkladu uherská známka Mi.4a z roku 1871 (OBR.1), nebo známky rakouské Levanty (OBR.2) nemám pochybnosti. Rovněž u známek Německé říše a jejich kolonií z přelomu 19. a 20. století se setkáváme s velmi pečlivým otisky denního razítka (u vzácných exemplářů těchto razítkovaných známek je to určitý znak pravosti – razítko přes růžek takové známky je vrcholně podezřelé) – OBR.3.

Obr. 1

Obr. 2

Obr. 3

Horší je to se současnými známkami. Chápu, že v zájmu pošty je, aby známka na zásilce byla řádně znehodnocena a tím znemožněno její opakované použití. Ale ptám se, co patří do solidní sbírky razítkovaných známek a co ne? Jsem v rozpacích nad orazítkovanými francouzskými známkami z letoška – žádné kulaté zazítko, spíš něco, co se podobá počítačovému potvrzení podání zásilky (OBR.4). Podobně je tomu u přiložené německé frankatury (OBR.5). Denní ruční razítko pošty OSN ve Vídni, to je jiný kafe! (OBR.6). A českou známku s pěkným čitelným strojovým razítkem dám na nálepní list s chutí na výstřižku (OBR.7).

Obr. 4

Obr. 5

Obr. 6

Obr. 7

A co teprve takové strojové propagační razítko na OBR.8. Chápu, že razítkovací zařízení je jen blbej stroj a poštovní zaměstnanec nemá čas, aby se s razítkováním zásilek hrál. A tak mnohdy pracně hledáme takové strojové propagační razítko, kdy kruhová datumová část je pěkně přes známku a propagační část mimo ní (OBR.9). Konec-konců. Jsme sběratelé, tak nám nezbývá nic jiného než hledat a sbírat.