Jedna a jedna nemusí být vždycky dvě, lépe je to spočítat

Kolikrát, když vidím zajímavé vady na známkách mám přání také „něco někde vykopat“. Jsou to snad pozůstatky prastarých genů zlatokopů, hledačů podmořských pokladů, geny, bez kterých je průměrný filatelista jen nedochůdče zoubkovaného řemesla. Snad je tomu tak. A když potom držím v ruce nějakou tu bezvýznamnou zajímavost, ten poklad a miniaturní zlatý nugget, nechce se mi přiznat že má smysl jen pro nás.

Celkem nedávno jsem v hromadě běžné korespondence našel “pěkný dopis“, který okamžitě měl putovat do sbírky. Cenná nálepka APOST, červený čárový kód automatizované třídírny v Olomouci, přijatelné písmo. Nefilatelistická celistvost, jakých dochází na soudy 99%. Než jsem desky uzavřel, zarazila mne naprostá maličkost a potom již dopis putoval úplně jinam.

Obr.: č.1 Doporučený dopis zaslaný ze Stráže pod Ralskem do Prostějova.

Tenká vlasová čára na známce č. 294 Halas 16 Kč, jdoucí přes celá obličej básníka. Po podrobnějším zkoumání, do kterého vás teď zasvětím, jsem uklidnil rozechvělou dušičku a uvařil jsem si kávu. Ten menší odstup od zkoumané známky mne ujistil, že se nejedná o žádný nugget. Takové bezvýznamné výrobní vady mohou vzniknout v případě nečistot v procesu tisku, vlákno, nebo vlas, ale spíše drobně pomačkaný papír, tedy něco na způsob složky papíru. Bohužel, se spíše jednalo o již jednou použitou neorazítkovanou (případně razítkovanou) známku a odmočenou v lázni kde se známka přeloží a vzniká tato, jakoby vada. Samozřejmě, jsem nezapomněl na možnost poškození tiskového válce. To bývá však tak výrazná výrobní vada, že se s nimi setkáváme opakovaně a jistě by specialistům neunikla. A v tomto případě to nebylo ani náhodou.

Obr.: č. 2 a 3 Známka č. 294 Halas 16 Kč, vlevo s „vadou“, vpravo čtyřblok.

Mohl jsem dopis odložit a věnovat se úplně jiné činnosti. Naštěstí jsem toto neudělal a obrátil dopis na druhou stranu. Na rubu dopisu byl jasný otisk vězeňského razítka. Takže, dopis od vězně, to mě nenapadlo. Najedno začínám věci vidět jasněji, chápu i další souvislosti. Tu divnou kombinaci příležitostní známky č. 294 Halas 16 Kč a známky č.420 Vánoce 6,50 Kč. (Safra, ty Vánoce….)

Obr.: č. 4 Nedotisk tmavě zelené barvy na známce č. 420 Vánoce 6,50 Kč.

Dívám se na toto známku pozorněji a vidím nedotisk barvy v celé levé polovině známky, výrazný nedotisk známky, řekl by specialista. Opravdu, výrazný nedotisk tmavě zelené barvy, jakých se moc nevidí a málem jsem ho přehlédnul. Pro jedno nevidíme druhé. Nedotisky známek, to už je jiná kategorie, jsou populární, hledané a často i dosti drahé. Vznikají z různých příčin, slabším papírem, špatně nanesenou hmotou na papír, nedostatečným tlakem na válce případně prostým nedostatkem barvy. Jak kdy. Ještě jednou se ujišťuji zda nebylo se známkou výrazněji manipulováno, tak aby mohlo dojít ke ztrátě barvy. Kompaktní zlatý (žlutozelený) lem zůstal bez poškození, i vrchní vrstva papíru má ještě prokazatelný lesk po nanesené luminiscenční přísadě. Nejspíš opětovně použitá, ale nepoškozená.

Obr.: č. 5 Třípáska známky č. 420 Vánoce 6,50 Kč , pro srovnání.

Mohl bych mít radost, ale je tady ta divná kombinace. Tu jsem zatím nikde neviděl, kolik že to máme dohromady. Už je mi to jasné, 21, 50 Kč. Přefrankované dopisy vadí jen sběratelům, nikoliv poště. Takže, pěkný dopis? Ani náhodou. Zajímavý určitě, pro mne i poučný, i když mám teď pocit jako ten jezevčík. Aha, vy nevíte jaký.

To v Brně byl kdysi jeden toulavej jezevčík. říkali mu tuším Ferda, neskutečně miloval jednu červenou šalinu. Vždycky, když jí viděl jet po Český (ulice v Brně), děsně štěkal a běžel za ní. Z celého srdce si jí přál dohonit. Až jednoho dne, myslím, že vypnuli proud, nebo kýho čerta, Ferda šalinu dohnal a nafl jí za nárazník. Začal šalinou vší svou silou lomcovat. Ale milovaná šalina nic. A tak si Ferda uvědomil, že neví co s ní …