Jiří Antonín Švengsbír

Po celý život se Jiří Švengsbír cítil pražanem a byl na to velmi hrdý. Když získal vzdělání jako rytec a medailista ve firmě Bäcker na Smíchově, začal se koncem 40. let věnovat studiu grafiky na UMPRUM v Praze u Antonína Strnadla. Už v mládí se zabýval grafickými technikami. Již od roku 1938 vytvořil vedle poštovních známek i velké množství obrazů a kreseb, asi tisíc grafických listů, listy k novému roku, pozvání a oznámení sňatku i narození. Ozdobil asi 30 knih ilustracemi a také rád zdobil porcelánové talíře. Velmi brzy navrhoval i poštovní známky. V novinovém článku se uvádí, že svou první poštovní známku namaloval v 7 letech pastelovými barvami a vylepil si ji do svého alba. V roce 1947 ryl první kupón emise k 950. výročí svatého Vojtěcha (Pofis K450-452). V roce 1948 zpracoval motivy řady k 600. výročí Karlovy university v Praze. To byly jeho první známky podle návrhů Karla Svolinského (viz FDC dole). Až do své smrti vytvořil víc než 250 vydání. Na rozdíl od jiných rytců pochází většina jeho známek přímo od něj. Od prvního nápadu do návrhu, lineové kresby a rytiny známky bylo stále vše osobním dílem Jiřího Švengsbíra. Kdysi se chtěl stát zahradníkem a tak rád pozoroval přírodu. Proto od něho existuje mnoho známek s přírodními motivy, např. řada s motýli.

Rok 1965 byl nejen milníkem ve známkové tvorbě Švengsbíra, ale měl i velký význam v uměleckém vývoji československých poštovních známek, který je těsně spojen se jménem Švengsbíra. Poprvé bylo převedeno umělecké dílo na známku ve vícebarevném tisku, a to Tizianův obraz "Toaleta mladé ženy". Zejména miloval své rodné město - Prahu. Na množství grafik a rytin jsou zobrazeny pozoruhodnosti a umělecká díla města, samozřejmě i na známkách. Nesčetné motivy s množstvím neznámých koutů, které zná pouze znalec tohoto města, jsou jeho autorským dílem. Švengsbír vytvořil zejména vzhled řady "Pražský hrad", která byla ročně vydávána od roku 1965 až 1992. Všechny emise řady z let 1971-1981 jsou dílem Jiřího Švengsbíra. Na množství Švensbírových Pražských známek najdete slunce jako symbol jeho optimistické radosti ze života.

Švengbír byl také velkým milovníkem hudby, zvláště Wolfganga Amadea Mozarta. Český umělecký kritik použil pro srovnání Švengsbírova ryteckého stylu s Mozartovou hudbou přirování, které je velmi trefné: "Je něco podobného mezi Mozartovou muzikou a Švengbírovými listy, protože obojí je stejně precizní, křehké, radostné a s velmi optimistickým projevem."



Pofis čísla návrhů:
ČSR: 470-474, 481, 484, 490, 491, 494-496, 511, 512, 521, 524, 541, 546, 547, 554, 562-566, A564, 575-577, 599-602, 613, 618, 636, 662, 667-669, 677, 772, 777, 779, 801, 815, 853-857, A853-857, 877-880, 900, 901, 908, 922, 928, 929, 931, 948, 949, 956, 957, 975, 980, 981, 991, 992, 1023-1025, 1030, 1033, 1050-1053, 1056, 1068, 1098, 1101, 1105, 1156, 1157, 1166, 1168, 1189-1193, 1206, 1211, 1215, 1228, 1230, 1250-1252, 1254, 1255, 1267, 1285, 1286, 1297, 1302, 1311, 1316, 1317, 1321-1323, 1346, 1365-1368, 1389, 1390, 1394, 1396, 1410-1413, 1446, 1447, 1459, 1460, 1466, A1466, 1472, 1523, A1523, 1526, 1529-1531, 1574-1577, 1515-1617, 1624, 1648, 1650, 1682-1695, 1732, 1774-1777, 1799, 1840-1845, 1855, 1873, 1894, 1895, 1924, 1959, 1960, 2030, 2031, 2083, 2084, 2110, 2112, 2116, 2173, 2174, 2219, 2220, 2251, 2252, 2313, 2314, 2316-2321, 2376, 2455, 2456, 2511, 2512, 2814, L37, L39, L44, L45, D79-91