K nelichotivým slovům o razítkování

Zaujal mně příspěvek pana kolegy Mgr. Mičky „Pár nelichtivých slov o pečiatkovaní“. Rád bych k němu přidal několik mých postřehů.

Filatelisticky absolutně souhlasím. Poštu však asi těžko převychováme, jejím hlavním cílem je poštovní provoz, my filatelisté jsme až někde na konci, čest výjimkám.

Z hlediska poštovního provozu považuji za důležité, aby každé razítko, nejen denní podací, bylo dobře čitelné. Mělo by to být i v zájmu pošty. Velmi důležité je datum v razítku, které potvrzuje čas, kdy byla zásilka převzata poštou k poštovní přepravě a doručování. Pochopitelně, má to některé nuance – například u dopisu vhozeného do poštovní schránky. Vhozením do poštovní schránky svěřujeme dopis do péče pošty, dopis je však opatřen poštovním razítkem až příslušnou poštovní provozovnou (odtud pak putuje do poštovní třídírny). Ze sousedního Německa poznáme razítka BRIEFZENTRUM – jedná se o razítka 83 třídíren dopisů z poštovních schránek v celém Německu. Otisky razítek bývají vždy čisté, dobře čitelné.

A co se týká zřetelnosti razítek, občas mám pocit, že se šetří na razítkovací barvě. Pak ani strojové propagační razítko neplní své poslání - propagovat. Opačným - někdy hrozným - dopadne předávkování barvy.

Přikládám několik ilustračních obrázků:


OBR.1 – německé razítko BRIEFZENTRUM,


OBR.2 – strojové propagační razítko Bristol/Anglie vyšlo velmi dobře. Samostatná orazítkovaná známka je však filatelisticky k ničemu,


OBR.3 - ono ani v minulosti to někdy nebyla s razítky velká sláva. A takový by to byl krásný předznámkový dopis z New Yorku do Francie, kdyby to podací razítko NEW YORK bylo čitelné!


OBR. 4 – a ještě jeden příklad – pečlivě orazítkovaná známka z německých kolonií je téměř zárukou její pravosti (mnohé razítkované známky německých kolonií jsou totiž dražší než známky čisté).

Nic naplat, filatelista si musí vybírat takové orazítkované poštovní známky do své sbírky, které jsou čistě a zřetelně orazítkovány. To platí jak u teritoriálních sbírek, tak u námětových.