Konec telegramu?

V posledních dnech se divák televize, posluchač rozhlasu i čtenář novin dozvěděl, že telegramy v ČR k 1. dubnu 2010 končí. Je tomu skutečně tak?

Jsem rád, že mohu říci, že nikoliv. Američan Morse vynalezl elektrický telegraf roku 1837, ale ačkoliv se toto datum považuje za zrod dnešní telegrafní služby, najdeme v historii telegrafu i další jména patřící jeho průkopníkům: Němec Samuel T. von Sömmering, který experimentoval v této oblasti již roku 1809, baron Schilling představil svůj přístroj již roku 1832, Němci Gauss a Weber zprovoznili v Göttingenu první řádně fungující telegraf již roku 1833 a konečně první komerčně užívaný telegraf byl zřízen ve Velké Británii roku 1839 Sirem Cookem a Ch. Wheatstonem.

Chvíli trvalo, než se tento vynález uvedl do reálného provozu, ale pak se stal doslova strategickým nástrojem sloužícím jak civilním (obr. 1), tak i vojenským orgánům (obr. 2). Telegram jako poštovní služba byl na území Monarchie zaveden roku 1850 (ve stejný rok, kdy vyšly první poštovní známky). Rakousko-Uhersko ho považovalo za klíč k řízení monarchie, protože umožňoval rychlý přenos informací, vč. vyhlášek, informací o živelních pohromách, vojenských střetech či nepokojích obyvatelstva. Proto byly telegrafní stanice zřizovány na poštách či nádražích po celém území Monarchie, kde sloužily jako informační kanál pro obyvatelstvo i úřady. Od této doby nepřetržitě funguje až do dnešních dnů (obr. 3).






Původní telegrafní síť převzaly po roce 1918 nástupnické státy Monarchie vč. Československa. Příkladem využití telegrafu byla československá armáda, jejíž jednotky byly obsluhovány speciálními telegrafními oddíly (obr. 4 a 5).




Soumrak telegramu přišel v 90. létech, kdy se začal prosazovat Internet a mobilní telefonie. Tyto nástroje umožnily rychlou komunikaci na velké vzdálenosti, čímž přišel telegram o svou hlavní výhodu oproti tradiční poštovní korespondenci. Počet podaných telegramů klesal velmi rychle, např. za celý rok 2009 podali čeští občané pouhých 756 a firmy přes 19.000 telegramů (zdroj: www.cpost.cz). Tímto poklesem se tato služba dostala do velkých problémů, zejména s ohledem na efektivitu udržování telegrafní sítě vzhledem k počtu přepravených zpráv. Podobný vývoj zažily i další státy, např. Slovenská pošta přestala telegramy doručovat již roku 2007.

Při vzniku ČR v roce 1993 navíc byla telegrafní licence přidělena Českému Telecomu (jehož nástupcem je dnešní Telefonica O2; obr. 6), který na výkon této služby podepsal smlouvu s Českou poštou. Smlouva byla následně roku 2009 vypovězena ke dni 1.4. 2010 . Telegram jako služba ovšem tímto dnem nezaniká, pouze její provozování převezme do své režie telefonní společnost Telefonica O2. Skončí tedy jako poštovní služba, ale zůstane dostupný občanům.


Abych zjistil skutečnou situaci, rozhodl jsem se 31.3. 2010 podat telegram. Vybral jsem si poštu na Praze 8. Pro jeho podání jsem nedostal už poštovní blanket, ale formulář Telefonica, který jsem vyplnil a podal na poště, kde jsem zaplatil i poplatky za jeho odeslání. Jako potvrzení jsem následně obdržel níže vyobrazenou stvrzenku:


Bude zajímavé sledovat další vývoj telegramu obhospodařovaného firmou Telefonica, zejména jak dlouho se tato služba udrží. Po 1.4. 2010 budou telegramy přijímány na telefonním čísle 133 001 a doručovány adresátům e-mailem, faxem nebo kurýrem. Podmínky služby a ceník jsou dostupné na adrese http://www.cz.o2.com/soho/3371-abecedni_seznam/
59758-telefonicke_podavani_telegramu.htxt

Vždyť co by si navzájem posílali státníci, když by blahopřejné a soustrastné telegramy byly zrušeny – snad SMS zprávy?