Krásy naší vlasti – Bazilika sv. Prokopa v Třebíči

Název emise: Bazilika sv. Prokopa v Třebíči – příležitostní známka
Datum vydání: 23. března 2005
Známka číslo: 429
Nominální hodnota: 14 Kč
Rozměr známkového obrazu: 26 x 40 mm, TL po osmi známkách
Výtvarný návrh: Pavel Dvorský
Rytina: Jaroslav Tvrdoň
Platnost: do odvolání
Způsob tisku: Čtyřbarevný ocelotisk z plochých desek v barvě červené ,modré, žluté a hnědé.
Námět: Klenby baziliky sv. Prokopa.



Tři památky na území města Třebíče byly 3.7. 2003 zapsány na seznam kulturního dědictví UNESCO. Vedle baziliky sv. Prokopa, jsou na listině UNESCO ještě židovské ghetto a židovský hřbitov.

Unikátní románsko-gotická bazilika Nanebevzetí panny Marie začala vznikat v areálu benediktinského kláštera v polovině 13. století. Jedná se o jednu z prvních staveb na našem území, na níž se objevují gotické prvky. Na svojí dobu neuvěřitelná stavba, co do rozměrů i vzhledu. Obnova baziliky proběhla v letech 1725-1731. Jan Josef z Valdštejna pozval jednoho z nejvýznamnějších českých barokních architektů – Františka Maxmiliána Kaňku. Portál, ceněná část baziliky, byl objeven teprve v roce 1862 při stavebních úpravách. Původní, o sedm století stará výdřeva stropu krypty, je unikátem, stejně jako zaklenutí kněžiště. Jedná se o variantou křížové klenby. Podle legendy vede přímo k bazilice několik kilometrů dlouhá chodba, která měla v případě nebezpečí sloužit jako úniková cesta.

Pár slov o židovském ghettu. Brzy mezi klášterem a obchodní stezkou vznikla osada. Když jí úzký trojúhelník mezi cestou, řekou a hradbami kláštera byl těsný, začala se rozrůstat i za něj. Zde městečko narazilo na další geografickou bariéru – svahy kopce Hrádku.

Výjimečnost ghetta spočívá v mnohovrstevnaté urbanistické struktuře. Židovské město je tak půdorysně vymezeno obchodní cestou, prudkými svahy kopce Hrádku a řekou Jihlavou. Domy v Zámostí byly neustále přistavovány a přestavovány. Genia loci podtrhují klenuté průchody, temná zákoutí, romantická náměstíčka a další prvky typické pro židovskou architekturu. Skutečnými perlami čtvrti jsou dvě synagogy. Součástí židovského osídlení v Třebíči je i židovský hřbitov. Nejstarší náhrobky jsou renesanční a nacházejí se v severní části hřbitova. Byly sem přeneseny i náhrobky ze zrušeného hřbitova, jež se nacházel poblíž hradební zdi kláštera.

Česká republika má již dvanáct historických objektů a architektonických celků, které figurují na seznamu světového dědictví UNESCO. Soubor židovské čtvrti, židovského hřbitova a baziliky sv. Prokopa v Třebíči je kromě jedinečných architektonických a urbanistických hodnot i unikátním příkladem blízkého soužití křesťanské a židovské kultury od středověku do 20. století.

Samotná známka o nominální hodnotě 14 Kč, navazuje na obdobné náměty a je z té lepší poloviny našich poštovních známek. Pod známkou jsou podepsáni, Pavel Dvorský, autor návrhu a rytec Jaroslav Tvrdoň. Za použití techniky tisku z plochých desek jí vytiskla PTC a.s. Praha.

Ps.: Nescházelo mnoho a po unikátním komplexu židovského ghetta dnes nemuselo být ani památky. Asanační plán z roku 1975 předpokládal demolici celého Zámostí, ghetto měla nahradit panelová zástavba. Naštěstí se tak nestalo….