Nabídka našeho eshopu
Zásobník na poštovní známky - 60 stran - bílé listy - SAFE retro potisk - č. 100
- Cena: 935 Kč
Mládežnický výlet – Rišňovce 2010
Filatelistická výstava v Rišňovcích 2. stupně se konala ve dnech 22. 6. – 26.6 2010 v místním kulturním domě. Na výstavu mě pozval můj kamarád Ing. David Schiller, který tam zároveň vystavoval svůj exponát - Výživa lidstva. Na výstavě jsem se chtěla hlavně podívat, jak to chodí i v okolních státech a načerpat tam trochu inspirace a jak popřípadě zdokonalit svůj exponát. Proto jsem se těšila na mládežnické výtvory. Během cesty jsem tajně doufala, že na výstavu by mohl dorazit i můj exponátový vzor a vystavovatel světové extratřídy pan Dr. Vojtěch Jankovič.
Po příjezdu na místo jsme první viděli Davida, který nás tak trochu povodil po výstavě. Zjistila jsem, kde je co zajímavého pro mě a protože se v hale naráz vylidnilo, tak jsme i my odešli na oběd. V místní restauraci už seděli funkcionáři Slovenského svazu a organizační výbor výstavy. Paní, která obsluhovala, nám na náš dotaz ohledně oběda řekla, že v sobotu se nevaří. Restaurace pro sto lidí, s parkovištěm jako letiště a nevaří se. Pak za námi ale přišel kuchař a zřejmě i majitel restaurace v jedné osobě a oběd byl na světě a byl výborný. Ještě než jsme dojedli, přišel Davida pozdravit vysoký pán a představili jsme se i navzájem. Byl to pan Dr. Vojtěch Jankovič! Pro vás, kdo nevíte, o koho se jedná, tak je to pán, který vystavuje exponát o kolech. Můžete jej najít i na Exponetu. Pro mě je zajímavý hlavně z jednoho důvodu. Snad se na mě pan Jankovič nebude zlobit, když napíši, že exponát je poskládán z normálních dostupných věcí. Nenajdete v něm žádné světové unikáty ani různé zkušební tisky známek, které nikdo nikdy neviděl. Některé listy exponátu by se daly pořídit i za 50 korun. Vše je ale naprosto geniálně zpracováno a nádherně se na takový exponát dívá. Prostě můj největší vzor.
Po obědě jsme se vrátili opět na výstavu a já šla na mládežnické exponáty. Nevím, jaké pravidla pro tvorbu exponátu platí na Slovensku, ale já bych ta hodnocení viděla asi trošku jinak. Je zajímavé, že v exponátech je běžně namíchán razítkovaný a čistý materiál na jednom listě. Je to samozřejmě špatně. Pokud už není dostatek čistého materiálu, tak bych se aspoň snažila dát na jednotlivé listy vždy jen čisté nebo jen ražené známky. Pokud by exponát měl mít vyšší hodnocení v zahraničí, tak si myslím, že by měl být poskládán jen z jednoho druhu. Stále se mně vybavuje hodnocení mého exponátu od jury z Polska, kde mně vytkli dvě věci. Nedostatek vzácného materiálu, což jaksi nekoresponduje s mládeží, protože neznám moc mých vrstevníků, kteří vlastní doma vzácné položky. No a smíchání čistého a raženého materiálu v exponátu. Dlouho jsem hledala, co by to mohlo být. Ale pak jsem s tatínkem, kterého jsem poprosila o pomoc při hledání, narazila na neprošlou celinu, která byla oražena razítkem z ochoty. Jedna jediná věc na 64 listech. Dále bych slovenským exponátům vytkla hojné používání FDC a to kvůli známkám. Většina nebyla prošlá poštou, aby to vypadalo aspoň trochu zajímavě. Já se snažím v exponátu použít FDC jen kvůli kresebné výzdobě a to jen v případě, kdy není tento motiv dostupný na známkovém materiálu. Poskrovnu bylo i příležitostných razítek, o ostatním materiálu nemluvě. Jinak se ale na exponáty dívalo hodně hezky. Z exponátů se mi vybavuje opravdu jeden zajímavý – Ulitníky a lastúrniky. Ten si zasloužil diplom už jen za ten název. Tento exponát získal velkou stříbrnou. To spolu z dalšími dvěma exponáty bylo nejvyšší hodnocení mládežnických exponátů.
Na závěr proběhlo palmáre, na kterém vystoupily i místní zpěvačky. Pan starosta Karol Laboš měl i proslov k výstavě, při které asi desetkrát poděkoval za to, že se výstava mohla konat v této obci. Když jsme se ptali, jaká byla návštěvnost, tak nám bylo řečeno, že na slavnostním otevření se sešlo nejvíce lidí, co kdy pan starosta pamatoval. Na výstavu se přijeli podívat i žáci z okolních škol. Zájem byl tedy obrovský.
Na výstavě byla udělena jedna zlatá medaile a to panu Rudolfu Rakovskému za exponát Slovensko 1939 – výplatné známky s portrétom Andreja Hlinky. Náš David Schiller získal VPZ a 80 bodů. Cesta domů proběhla v pohodě a já byla ráda, že výlet dopadl výborně.
Pavlína Ondrejková a Vojtěch Jankovič
Po příjezdu na místo jsme první viděli Davida, který nás tak trochu povodil po výstavě. Zjistila jsem, kde je co zajímavého pro mě a protože se v hale naráz vylidnilo, tak jsme i my odešli na oběd. V místní restauraci už seděli funkcionáři Slovenského svazu a organizační výbor výstavy. Paní, která obsluhovala, nám na náš dotaz ohledně oběda řekla, že v sobotu se nevaří. Restaurace pro sto lidí, s parkovištěm jako letiště a nevaří se. Pak za námi ale přišel kuchař a zřejmě i majitel restaurace v jedné osobě a oběd byl na světě a byl výborný. Ještě než jsme dojedli, přišel Davida pozdravit vysoký pán a představili jsme se i navzájem. Byl to pan Dr. Vojtěch Jankovič! Pro vás, kdo nevíte, o koho se jedná, tak je to pán, který vystavuje exponát o kolech. Můžete jej najít i na Exponetu. Pro mě je zajímavý hlavně z jednoho důvodu. Snad se na mě pan Jankovič nebude zlobit, když napíši, že exponát je poskládán z normálních dostupných věcí. Nenajdete v něm žádné světové unikáty ani různé zkušební tisky známek, které nikdo nikdy neviděl. Některé listy exponátu by se daly pořídit i za 50 korun. Vše je ale naprosto geniálně zpracováno a nádherně se na takový exponát dívá. Prostě můj největší vzor.
Po obědě jsme se vrátili opět na výstavu a já šla na mládežnické exponáty. Nevím, jaké pravidla pro tvorbu exponátu platí na Slovensku, ale já bych ta hodnocení viděla asi trošku jinak. Je zajímavé, že v exponátech je běžně namíchán razítkovaný a čistý materiál na jednom listě. Je to samozřejmě špatně. Pokud už není dostatek čistého materiálu, tak bych se aspoň snažila dát na jednotlivé listy vždy jen čisté nebo jen ražené známky. Pokud by exponát měl mít vyšší hodnocení v zahraničí, tak si myslím, že by měl být poskládán jen z jednoho druhu. Stále se mně vybavuje hodnocení mého exponátu od jury z Polska, kde mně vytkli dvě věci. Nedostatek vzácného materiálu, což jaksi nekoresponduje s mládeží, protože neznám moc mých vrstevníků, kteří vlastní doma vzácné položky. No a smíchání čistého a raženého materiálu v exponátu. Dlouho jsem hledala, co by to mohlo být. Ale pak jsem s tatínkem, kterého jsem poprosila o pomoc při hledání, narazila na neprošlou celinu, která byla oražena razítkem z ochoty. Jedna jediná věc na 64 listech. Dále bych slovenským exponátům vytkla hojné používání FDC a to kvůli známkám. Většina nebyla prošlá poštou, aby to vypadalo aspoň trochu zajímavě. Já se snažím v exponátu použít FDC jen kvůli kresebné výzdobě a to jen v případě, kdy není tento motiv dostupný na známkovém materiálu. Poskrovnu bylo i příležitostných razítek, o ostatním materiálu nemluvě. Jinak se ale na exponáty dívalo hodně hezky. Z exponátů se mi vybavuje opravdu jeden zajímavý – Ulitníky a lastúrniky. Ten si zasloužil diplom už jen za ten název. Tento exponát získal velkou stříbrnou. To spolu z dalšími dvěma exponáty bylo nejvyšší hodnocení mládežnických exponátů.
Na závěr proběhlo palmáre, na kterém vystoupily i místní zpěvačky. Pan starosta Karol Laboš měl i proslov k výstavě, při které asi desetkrát poděkoval za to, že se výstava mohla konat v této obci. Když jsme se ptali, jaká byla návštěvnost, tak nám bylo řečeno, že na slavnostním otevření se sešlo nejvíce lidí, co kdy pan starosta pamatoval. Na výstavu se přijeli podívat i žáci z okolních škol. Zájem byl tedy obrovský.
Na výstavě byla udělena jedna zlatá medaile a to panu Rudolfu Rakovskému za exponát Slovensko 1939 – výplatné známky s portrétom Andreja Hlinky. Náš David Schiller získal VPZ a 80 bodů. Cesta domů proběhla v pohodě a já byla ráda, že výlet dopadl výborně.
Pavlína Ondrejková a Vojtěch Jankovič
Autor: Pavlína Ondrejková | 29. 6. 2010
Komentáře
Přidat komentářZobrazit komentáře
Nabídka našeho eshopu
Album na poštovní známky - vč. listů VARIO
- Cena: 459 Kč
Signoscope na průsvitky známek T3 od firmy SAFE.
- Cena: 4725 Kč
Servis článku
Reklama
