Neprijaté návrhy poštových známok ČSR I. - I.B.Pichl

 Meno I.B.Pichl je pre československú filatelistickú verejnosť takmer neznáme. Aj ja som sa s ním stretol prvýkrát v súvislosti s nasledujúcimi sútlačami. Tieto menej známe návrhy som taktiež zaradil do edície článkov s tematikou neprijatých návrhov ČSR I. Bohužiaľ, dostupných informácií o ich pôvode a Píchlovej firme je málo. Z internetových zdrojov sa mi podarilo zistiť o ich tvorcoch nasledujúce informácie:

„Rytecko - mechanické továrny I. B. Pichl v Praze založil Ivan Bojislav Pichl (1850 - 1923), původním povoláním chemik, který v roce 1869 otevřel závod na výrobu kaučukových razítek, na jejichž vynalezení se podílel. Zakoupením ryteckého závodu Jana Kvasničky v Celetné ulici 33 roku 1885 rozšířil závod na kovorytectví a ražebnu (obr. 1.). Podnik na sebe upozornil širší veřejnost účastí na Národopisné výstavě v Praze roku 1895, kde I. B. Pichl zřídil Kutnohorský mincverk, rekonstruovanou středověkou mincovnu, v níž se předváděla historická výroba mincí. V roce 1910 Pichl pronajal od obce pražské restauraci Pod Letnou, kam přestěhoval ražebnu, jež nesla obchodní název Monetaria Pragensis. Tento objekt, zvaný též "V Pichlovně", byl ve druhé polovině 30. let dvacátého století určen z důvodů budování komunikace k demolici. Firma, evidovaná v obchodním rejstříku pod názvem Rytecký ústav I. B. Pichl a řízená v té době již společníky ing. Karlem Mertou, Václavem Švermou a Janem Kouřilem ml., přesídlila do Letohradské ulice č. 10 v Praze 7. Tam působila do svého znárodnění a začlenění do družstva Znak na přelomu 40. a 50. let dvacátého století. Výrobní sortiment závodu byl poměrně pestrý. Kromě razítek a rytin firma produkovala razidla, pečetě, plomby, kleště, odznaky, medaile, plakety, ražené výrobky, číslovačky, sešívačky a kancelářské stroje. Největšího uznání a ocenění doznaly medaile, za které zakladatel závodu obdržel v době Rakouska-Uherska řadu vyznamenání a řádů a byl jmenován císařským radou.“ [1]

Obr. 1. Firemné značky 

 Nasledujúce tlače dvoch návrhov známok (obr. 2.) boli pripravované v rannom období ČSR I. Majú nápis ČESKOSLOVENSKÁ POŠTA, obsahujú typické secesné prvky, lipové listy, nemajú ale uvedenú nominálnu hodnotu. Pre jej budúce umiestnenie boli vyznačené obdĺžniky v štyroch rohoch, resp. dva spodné kruhy. Bohužiaľ, nie je na nich uvedený rok ich vytlačenia.  

Obr. 2. Sútlače návrhov známok

Pod ľavým spodným rohom (obr. 3.) je značka PICHL.

Obr. 3. Identifikačná značka 

Sútlače pozostávajú z dvoch vodorovne umiestnených návrhov, na ktorých sú zobrazení (obr. 4.) František Ladislav Rieger a František Palacký. Podarilo sa mi nájsť ich verzie iba v červenej a zelenej farbe. Predpokladám, že sa vyskytujú aj v ďalších farbách. Pokiaľ máte vo vašej zbierke tieto sútlače aj v iných farbách, alebo máte o nich ďalšie informácie, môžete mi ich zaslať a doplním to do článku.

Obr. 4. Dobová fotografia a kresba [2]

Napriek tomu, že tieto návrhy poštových známok sa vyskytujú veľmi ojedinele, sú zaujímavé predovšetkým ich pôvodom. Okrem v tom čase významných pražských grafických inštitúcií, ako boli Česká Grafická Únie alebo tlačiareň A. Haase, existovali aj iné spoločnosti s potenciálom pre prípravu návrhov a výrobu foriem poštových známok. Továrne, ale nedisponovali zariadeniami, ktoré by dokázali kapacitne pokryť potreby tlače poštových známok novovzniknutej republiky. Na základe zobrazených sútlači a ich označenia PICHL sa domnievam, že táto továreň okrem sortimentu bankoviek, medailí, odznakov, razených výrobkov, kolkov sa pokúsila presadiť aj v oblasti poštových známok. Tento pokus bol bohužiaľ neúspešný a k oficiálnemu vydaniu jej návrhov známok nikdy nedošlo.

Obr. 5. Známky k výročiu Kroměřížskeho sněmu

Zobrazené významné osobnosti sa predsa dočkali svojej spoločnej oficiálnej poštovej známky (obr. 5.). Pri príležitosti 100. výročia Kroměřížskeho sněmu, boli vydané v roku 1948 známky Československa, pof. 479 – 480 s ich spoločným vyobrazením.

Literatúra:

[1] Chmelové známky I. B. Pichl v Praze - Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec (muzeumzatec.cz)

[2] Obrázky pochádzajú z internetových voľne prístupných zdrojov