Nový tunel Lötschberg

Patní tunel Lötschberg představuje společně s tunelem Simplon první rychlé spojení sever-jih Alpami. Tunel byl 15. června 2007 předán zhotovitelem, společností BLS Alp Transit AG, do provozu společnosti BLS AG v termínu, jak bylo stanoveno v roce 1998. Pokud jde o techniku a bezpečnost, je patní tunel dílem nové generace.

Patní tunel Lötschberg je integrální součástí koncepce švýcarské sítě „Nová alpská železniční transverzála“ (Neue Eisenbahn-Alpentransversale – NEAT). Délkou 34,6 km je tunel jádrem lötschbergské úpatní trati. Severní portál leží u stanice Frutigen v údolí Kandertal jižní portál u Raronu v údolí Rhony.

Celina vydaná k otevření tunelu – portál patního tunelu u Raronu

Pro realizaci velké stavby patního tunelu Lötschberg se počítalo se třemi etapami. První etapa, jež byla dána do provozu v červnu 2007, představuje nejnižší stupeň provedení, což znamená, že patní tunel není v celé délce dvoukolejně sjízdný.

Celina vydaná k otevření tunelu – vystrojená tunelová trouba

Pro projektování i stavbu byl směrodatný průjezdný profil „Lötschberg-Shuttle“, který je větší než mezinárodně dohodnutý profil „UIC GC“.

V celé délce patního tunelu bylo vybudováno celkem 104 příčných překopů. Ty spojují každých 330 metrů obě trouby patního tunelu a na severu obslužnou štolu Kandertal s východní troubou. Příčné štoly slouží jako únikové cesty i stanoviště drážních technických zařízení. Zásuvné dveře uzavírají štoly vůči tunelovým troubám. Tyto speciálně vyvinuté zásuvné dveře musí odolávat tlaku vzduchu, který vznikne při rychlostech vlaku až 250 km/h.

Od 1. června 2006 započala zkušební fáze. Až do otevření o rok později probíhaly nesčetné testy všech zařízení. V této době bylo provedeno i více než 1000 zkušebních jízd. Přitom 16. prosince 2006 dosáhl ICE-R v tunelu rychlost 280 km/hod. To byl švýcarský rekord.

Známky vydané v roce 2006 s vyznačením železniční trasy přes tunely Simplon a Lötschberg