O nejstarší filatelistické literatuře (4)

V 4. díle našeho seriálu si povíme něco o nejstarších (zhruba do roku 1900) filatelistických albech vydaných ve francouzském, německém a anglickém jazyce.

Alba slouží, na rozdíl od zásobníků, k finálnímu odbornému a estetickému uspořádání a prezentování filatelistického materiálu, čímž teprve vzniká opravdová filatelistická sbírka. Dnešní album je tvořeno jednotlivými albovými listy, obvykle z kvalitního bílého papíru bez nebo s čtverečkovým rastrem (pro zjednodušení návrhu uspořádání materiálu na ploše listu a umístění a tvorbu popisků), a deskami, které jednak drží albové listy pohromadě, jednak chrání albové listy spolu s filatelistickým materiálem před světlem a dalším poškozením. Desky se obvykle vyrábí pérové, šroubovací, s kroužkovou či jinou spínací mechanikou. Na prázdných albových listech jsou obvykle vysvětlující popisky a předtištěné obrazy známek s obrysovými rámečky, jež zajišťují symetrické uspořádání a grafické zvýraznění filatelistického materiálu. Samotný filatelistický materiál se připevňuje na albové listy nejčastěji pomocí průsvitných fólií, tzv. hawidek, které se připevňují na albové listy speciálním lepidlem. Dnes jsou ve veliké oblibě albové listy standardizovaného formátu A4, které se obvykle vkládají do tzv. euroobalů s krupičkovým nebo čirým povrchem.

Výhodu formátu A4 je možnost tisku albových listů na běžných tiskárnách řízených PC a jeho univerzální využitelnost i pro zabudování albových listů do výstavních panelů.

První filatelistická alba měla z hlediska provedení dost daleko do těch dnešních. Zpočátku byla tvořena bílými listy z obyčejného papíru s centrálním nadpisem – ten tvořil obvykle vícejazyčný název státu – a rámečky bez předtištěného obrazu známky pro umístění samotných známek a kartonovým obalem, jehož účelem bylo chránit volně vložené albové listy s filatelistickým materiálem. Samotné připevnění známek na albové listy se nejčastěji dělalo pomocí ústřižku papírové lepící pásky. Později se začaly na albové listy předtišťovat i obrazy známek a samotné listy se začaly vázat do pevných desek, takže album mělo tvar knihy s pevnými deskami s hezkou raženou vazbu. A právě knižní podoba a ozdobná ražená vazba je jedním z hlavních důvodů, proč sběratelé i dnes tak touží po starých albech. Jsou totiž krásným dokladem klasického období filatelie.

První filatelistické album pochází pravděpodobně z Francie a vyšlo v roce 1861, nakladatel není známý. Další alba ve francouzském jazyce následovaly. V roce 1862 vydává své album Justin Lalliers. V roce 1862 nebo 1863 vydává nakladatel Moens v Bruselu album, které se dočká několika desítek vydání. Nám již známý Maury vydává své první album v roce 1866 nebo 1867. Dočkalo se mnoha dalších vydání. Další alba vydávají: F. R. Grumel v roce 1874, nese název Album-Bijou de Timbres-Poste, v roce 1875 Camille Reuver a v roce 1894 Champion alba stejného názvu Album illustré pour Timbres-Poste, v roce 1896 dodnes činné nakladatelství Yvert & Tellier své Grand Album de Timbres-poste. Lahůdkou ve francouzském jazyce z tohoto období je pravděpodobně v roce 1894 v Lisabonu vydané specializované album Album illustré pour Timbres-Poste. Portugal et Colonies. Emissions 1853–1894.

A teď se podíváme na alba vydané v německém jazyce. První takové album mělo vydat neznámé nakladatelství v roce 1862 v Lipsku. První německé album se známým nakladatelem je z roku 1862 a vydal jej G. Wuttig. První systematicky vydávané album bylo Miniatur-Permanent-Album, od roku 1862 jej vydávaly Bauschke, Kümmel a Literarrischen Museum. Vyšlo nejméně v 20 vydáních. V roce 1862 vydává F. Ludwig svoje Briefmarkenalbum, další alba vydávají v roce 1863 Calvary & Co. , v roce 1864 Richard Klaudius a v roce 1863 Alwin Zschiesche. V roce 1864 vydává své Briefmarkenalbum nakladatel W. Eims. V roce 1870 vychází i první vydání Schaubek – Album, jak jistě víte, toto album vychází dodnes (viz také obrázek). V roce 1876 vydává Moschkau své Deutsches Briefmarken-Album a v roce 1878 Internationales Briefmarken-Album. V roce 1879 H. Schwaneberger své Briefmarkensammelbuch, v tomtéž roce Friedl Illustriertes Briefmarken-Album, v roce 1883 Viktor Suppantschitsch Weltbriefmarken-Album. Důležitý je rok 1885, nakladatel Köppe vydává své album důsledně podle Meyer Handbuch (de facto katalog), včetně zoubkování a průsvitek. Z roku 1889 stojí za připomenutí Universal-Briefmarken-Album od Bösenbergra. Důležité si je uvědomit, že mnozí z uvedených nakladatelů vydávají v této době některé svá alba i v dalších jazycích, hlavně ve francouzštině a angličtině.

O velkorysé postupné vydávání specializovaných alb jednotlivých zemí spolu s příslušnými katalogy se pokusil v roce 1889 Carl Cl. Sauer, bohužel tento počin zůstal torzem. Ale pokusy o vydávání specializovaných alb neustaly. V roce 1886 vydává A. E. Erdmann specializovanou studii o řeckých známkách a v návaznosti na ní Griechenland-Album. Později je album dovedeno ještě do větší dokonalosti a je opakovaně vydáváno nakladatelem A. E. Glasewaldem. Tento nakladatel (spolu s Dr. Vedelem) se podílí i na vydání specializovaného alba Nordischen Privatmarken v roce 1888. Velmi kvalitní specializované album německých známek vydává v roce 1904 Plot pod názvem Spezial-Album für Deutschland.

A jak to bylo s alby pro celistvosti, které obvykle obsahovaly jenom bílé listy? První vydal A. Moschkau pod názvem Ganzsachen-Permanent-Album v roce 1874, pak následovaly alba od nakladatelů se jmény: S. Friedl (1875), E. Petritz (1886), G. Gerste (1888), K. Lambrecht (1889), Senf (1890) a další.

Pokud jde o Anglii, příliš se tamní nakladatelé, alespoň pokud se jedná o alba, nesnažili. Nejstarší, ale velmi skromné, album v anglickém jazyce je z roku 1862, vydal jej Edward A. Oppen pod názvem Postage Stamp Album. Zhruba v stejném období vydali své společné album nakladatelé Johnson a Rowe. Průběžně vydávali tzv. permanentní alba H. Stafford Smith (1869), E. S. Gibbons, Hamilton –Smith, Whitefield King a další. V roce 1878 vydal E. S. Gibbons jednorázové album Philatelical Album. Podobné album vydal také T. H. Hinton, někdy v letech 1880 až 1888. Za nejdokonalejší album z tohoto období je považováno album E. S. Gibbonse Imperial Postage Stamp Album (později vydané pod názvem Century Postage Album).

Příště se podíváme na nejzajímavější oblast nejstarší filatelistické literatury, a to specializovanou literaturu.


Čelní strana pevné vazby známkového alba celého světa Schaubek z roku 1884. Desky jsou ražené, barevné s modrým pozadím a zlacené. Obrázek laskavě poskytla společnost Burda auction.