Nabídka našeho eshopu
Zásobník na poštovní známky - 60 stran - bílé listy - SAFE retro potisk - č. 101
- Cena: 935 Kč
Objektivita a subjektivita v hodnocení exponátů (mladých filatelistů)
Jak lze chápat pojem objektivní hodnocení exponátů ? Podle mého jde o takové hodnocení, které u stejného exponátu při hodnocení různými hodnotiteli v různých podmínkách přinese přibližně stejné výsledky. To v praxi znamená, že pokud dostane exponát 80 bodů na oblastní výstavě, měl by je dostat i na světové výstavě mládeže třeba v USA.
Naopak subjektivní hodnocení je celkem logicky vzato takové hodnocení, které obdobných výsledků nedosáhne.
Kde můžeme hledat příčiny obou druhů hodnocení. Protože hodnocení probíhá jenom mezi exponátem a jurymanem, je v případě stejného exponátu příčinou rozdílného hodnocení pouze juryman.
Každé hodnocení obsahuje obě složky – objektivní i subjektivní, ty jsou nezastupitelné a neoddělitelné a také stejně významné.
Každé hodnocení jednotlivce je subjektivní. Subjektivita je obsažena ve vlastním procesu hodnocení a vychází z osobnosti jurymana. Projevuje se v přístupu k hodnocení tím, jak juryman v praxi aplikuje metody, které používá pro hodnocení exponátů, jakým způsobem využívá bodové hodnoty při hodnocení a jak interpretuje výsledky bodového hodnocení.
Každé hodnocení jednotlivce musí být zároveň objektivní. Objektivita v hodnocení se projevuje prvořadě a především ve znalostech zásad a procesu hodnocení exponátů Na jedné straně to jsou znalosti odborně filatelistické. To znamená, že juryman musí vystavený materiál v exponátu zvládnout po stránce filatelistické a to především u teritoriálních exponátů. Stránku odbornou vyžadují především exponáty námětové a historickou především exponáty námětové a poštovní historie. Za velmi důležité považuji, že má juryman exponát „nakoukaný“, že už pár podobných exponátů po výstavách viděl a může porovnávat.
Na straně druhé pro zvládnutí hodnocení mládežnických exponátů se předpokládají znalosti, které s filatelií přímo nesouvisejí. Mládežnický juryman by měl ovládat alespoň základní znalosti z psychologie a pedagogiky tak, aby mohl posuzovat v rámci jednotlivých věkových kategorií. Ty se výrazně liší vyspělostí mladých filatelistů a to ne jenom po stránce odborně filatelistické, ale především podle schopnosti znát, vnímat a hodnotit potřebné informace.
Pro vlastní hodnocení je nutné, aby výsledek subjektivního hodnocení byl objektivní. Aby subjektivní postup byl co nejvíce v souladu s pravidly hodnocení a vedl k objektivnímu výsledku.
Z předchozích řádek zcela jasně vyplývá, že pouze ten, kdo ví, zná a umí, může mít objektivní výsledky. Naopak neznalost je základem pro subjektivní hodnocení.
V takovém případě, kdy juryman neovládá dokonale daný obor, může hodnotit na základě zkušenosti, tak zvaně „od boku“ abych se neshodil a v podstatě si hodnocení vymyslí. Jsem přesvědčen, že taková situace nastává velmi vzácně. Jinou stránkou pro vznik subjektivního hodnocení je časová náročnost hodnocení. Díky nedostatečným zkušenostem nebude mít juryman dostatek času na objektivní hodnocení. Tuto situaci již nelze vyloučit, protože dnes je nedostatek času na hodnocení exponátů při výstavách poměrně běžná věc, a o to více je nutné, aby juryman zvládal pracovat i v takových podmínkách.
Pokud budeme předpokládat, že objektivita hodnocení je správná, potom vyvstává otázka, jestli musí být subjektivní hodnocení vždy špatné. Jsem přesvědčen, že vždy ne. Pokud nebude výsledek hodnocení objektivní, je to chybné. Pokud bude ale subjektivitou pouze osoba jurymana jako účastníka hodnocení a významně neovlivní jeho objektivitu, je hodnocení v pořádku.
Nelze také zapomínat na to, že nejlepším znalcem exponátu by měl být jeho autor. To ovšem u mládežníků není zcela vždy úplná pravda. Pokud vystavovatel zná (a to by alespoň v hrubých obrysech měl) zásady hodnocení, měl by být tím pádem také nejlepším jurymanem, ale pouze pokud se oprostí právě od subjektivního náhledu na svůj exponát.
Samozřejmě i tyto řádky jsou ovlivněny subjektivním názorem autora, i když jsem se snažil o co největší objektivitu. Nic nikomu nebrání, aby se zapojil do případné diskuse na toto téma na stránkách časopisu. Do budoucna si můžeme jenom přát, aby názory na hodnocení exponátů byly stejné u juryamanů i vystavovatelů a aby přinášely všem co nejvíce uspokojení. Bude to ovšem vždy záležet na filatelistických a odborných znalostech a poctivosti jurymana, ale také a hlavně na stupni znalostí hodnotících kritérií a sebekritičnosti vystavovatele.
Naopak subjektivní hodnocení je celkem logicky vzato takové hodnocení, které obdobných výsledků nedosáhne.
Kde můžeme hledat příčiny obou druhů hodnocení. Protože hodnocení probíhá jenom mezi exponátem a jurymanem, je v případě stejného exponátu příčinou rozdílného hodnocení pouze juryman.
Každé hodnocení obsahuje obě složky – objektivní i subjektivní, ty jsou nezastupitelné a neoddělitelné a také stejně významné.
Každé hodnocení jednotlivce je subjektivní. Subjektivita je obsažena ve vlastním procesu hodnocení a vychází z osobnosti jurymana. Projevuje se v přístupu k hodnocení tím, jak juryman v praxi aplikuje metody, které používá pro hodnocení exponátů, jakým způsobem využívá bodové hodnoty při hodnocení a jak interpretuje výsledky bodového hodnocení.
Každé hodnocení jednotlivce musí být zároveň objektivní. Objektivita v hodnocení se projevuje prvořadě a především ve znalostech zásad a procesu hodnocení exponátů Na jedné straně to jsou znalosti odborně filatelistické. To znamená, že juryman musí vystavený materiál v exponátu zvládnout po stránce filatelistické a to především u teritoriálních exponátů. Stránku odbornou vyžadují především exponáty námětové a historickou především exponáty námětové a poštovní historie. Za velmi důležité považuji, že má juryman exponát „nakoukaný“, že už pár podobných exponátů po výstavách viděl a může porovnávat.
Na straně druhé pro zvládnutí hodnocení mládežnických exponátů se předpokládají znalosti, které s filatelií přímo nesouvisejí. Mládežnický juryman by měl ovládat alespoň základní znalosti z psychologie a pedagogiky tak, aby mohl posuzovat v rámci jednotlivých věkových kategorií. Ty se výrazně liší vyspělostí mladých filatelistů a to ne jenom po stránce odborně filatelistické, ale především podle schopnosti znát, vnímat a hodnotit potřebné informace.
Pro vlastní hodnocení je nutné, aby výsledek subjektivního hodnocení byl objektivní. Aby subjektivní postup byl co nejvíce v souladu s pravidly hodnocení a vedl k objektivnímu výsledku.
Z předchozích řádek zcela jasně vyplývá, že pouze ten, kdo ví, zná a umí, může mít objektivní výsledky. Naopak neznalost je základem pro subjektivní hodnocení.
V takovém případě, kdy juryman neovládá dokonale daný obor, může hodnotit na základě zkušenosti, tak zvaně „od boku“ abych se neshodil a v podstatě si hodnocení vymyslí. Jsem přesvědčen, že taková situace nastává velmi vzácně. Jinou stránkou pro vznik subjektivního hodnocení je časová náročnost hodnocení. Díky nedostatečným zkušenostem nebude mít juryman dostatek času na objektivní hodnocení. Tuto situaci již nelze vyloučit, protože dnes je nedostatek času na hodnocení exponátů při výstavách poměrně běžná věc, a o to více je nutné, aby juryman zvládal pracovat i v takových podmínkách.
Pokud budeme předpokládat, že objektivita hodnocení je správná, potom vyvstává otázka, jestli musí být subjektivní hodnocení vždy špatné. Jsem přesvědčen, že vždy ne. Pokud nebude výsledek hodnocení objektivní, je to chybné. Pokud bude ale subjektivitou pouze osoba jurymana jako účastníka hodnocení a významně neovlivní jeho objektivitu, je hodnocení v pořádku.
Nelze také zapomínat na to, že nejlepším znalcem exponátu by měl být jeho autor. To ovšem u mládežníků není zcela vždy úplná pravda. Pokud vystavovatel zná (a to by alespoň v hrubých obrysech měl) zásady hodnocení, měl by být tím pádem také nejlepším jurymanem, ale pouze pokud se oprostí právě od subjektivního náhledu na svůj exponát.
Samozřejmě i tyto řádky jsou ovlivněny subjektivním názorem autora, i když jsem se snažil o co největší objektivitu. Nic nikomu nebrání, aby se zapojil do případné diskuse na toto téma na stránkách časopisu. Do budoucna si můžeme jenom přát, aby názory na hodnocení exponátů byly stejné u juryamanů i vystavovatelů a aby přinášely všem co nejvíce uspokojení. Bude to ovšem vždy záležet na filatelistických a odborných znalostech a poctivosti jurymana, ale také a hlavně na stupni znalostí hodnotících kritérií a sebekritičnosti vystavovatele.
Autor: Václav Špatný | 1. 8. 2005
Komentáře
Nejsou žádné komentáře
Nabídka našeho eshopu
Zásobník na známky Leuchtturm - BASIC S64 - A4 - 64 stran - černé listy
Doporučená prodejní cena je 44,95 € což je 1123,00 Kč
- Cena: 890 Kč
PHILALUX3 - SAFE 9865
- Cena: 3695 Kč
Servis článku