Obyčejná trojka

Rád bych ve svém článku reagoval na poznatky pana Vladimíra Zedníka, našeho renomovaného specialisty na deskové vady na českých známkách, ohledně výplatní známky ČR 3 Kč Městská architektura – Český Krumlov, Pof. č. 14, publikované v článku ve Filatelii č. 3/2005 str. 19, a zároveň bych chtěl uvést některé své poznatky k této známce. Plně souhlasím s jeho názorem, že i „obyčejné“ výplatní známky mohou při bližším zkoumání poskytnout specializovanému sběrateli mnoho hezkých chvil. Vždyť pro ty z nás, kteří „propadli“ specializovanému či dokonce studijnímu sbírání, dává například objevení nové větší nepublikované deskové vady objevitelský pocit, který dá zapomenout na běžné starosti všedního života. Věnuji se deskovým a výrobním vadám na českých známkách již delší dobu. Tato má záliba mě dokonce vedla k tomu, že jsem zhruba před 2 a půl roky zřídil stránky na síti věnované sběratelům poštovních známek ČR, kde uveřejňuji některé své objevy se skromným cílem pomoci podobně založeným sběratelům.

Nyní mi již dovolte, abych se vyjádřil ke konkrétním poznatkům pana Zedníka z výše zmiňovaného článku. Co se týče hlubotiskové fialové barvy, kterou se tiskla hodnotová číslice, nemohu až tak úplně souhlasit s jeho názorem, že velké rozdíly v odstínu nevykazuje. Mám k dispozici známky, kde jsou odstíny barvy nominální hodnoty svou intenzitou srovnatelné s rozdíly v odstínech u známek ČR, u nichž v průběhu tisku došlo k výměně tiskové desky pro tisk hodnoty (např. Městská architektura 2 Kč – Ústí nad Labem, Pof. č. 13 nebo 8 Kč – Olomouc, Pof. č. 16).

Dále pan Zedník ve svém článku uvádí některé větší deskové vady v tisku ocelotiskové šedomodré barvy, a to:

vodorovná ryska ryska v E slova ČESKÁ,

vodorovná ryska v hlavičce R slova REPUBLIKA,

vodorovná ryska nad SKÝ slova ČESKÝ,

dvě delší vodorovné rysky nad lodí chrámu,

ostrý šikmý vryp vpravo od kopule věže zámku,

shluk vrypů pod Kč vpravo od křížku věžičky.

Některé z těchto DV (konkrétně 1, 3, 4 a 6) jsem uveřejnil včetně naskenovaných obrázků na svých www stránkách v září 2004. Mám bohužel stejný problém, jako má pan Zedník, nevlastním totiž celé přepážkové archy dotisků, a tak tyto výrazné DV musíme zatím uvádět pouze jako DV neidentifikovaných známkových polí. Z tohoto problému vede cesta ven, ale je velmi náročná na čas a také je nutné mít velké množství srovnávacího materiálu, a to dvou a více pásek či bloků této známky. Pak lze s trochou štěstí vedle již popsané DV na vedlejším ZP objevit tu „naši“ deskovou vadu, a tak pole, na němž se nalézá, identifikovat. Je to cesta zdlouhavá, ale při absenci celých archů zřejmě jediná možná a efektivní.

Zastavil bych se u v článku panem Zedníkem uvedené DV pod číslem 4 (dvě delší vodorovné rysky nad lodí chrámu). Tato desková vada je výrazná, ale vlastně je doprovodnou či souběžnou DV. Nachází se totiž na ZP 86/1, kde je již v příloze o deskových vadách ve Filatelii 9/2001 panem Zedníkem publikovaná DV, a to šedomodrá vodorovná ryska nad horizontem mezi věží zámku a kostela (viz obr. 1). Tato oblíbená desková vada je uváděna rovněž ve všech renomovaných katalozích, které se zabývají známkami České republiky. Další zvláštností této známky jsou DV na ZP 81/1 - šedomodrá vodorovná ryska pod jablkem věže chrámu a dvojvryp vpravo u věže zámku. Na části nákladu se totiž tento dvojvryp nevyskytuje (viz obr. 2). Ve specializované příloze Filatelie jsou na ZP 80/1 uvedeny 2 DV - šedomodrá vodorovná ryska u 6. PO zprava nahoře a svislá ryska nad M (Krumlov). Na tomto ZP se vyskytuje další výrazná DV - vodorovná ryska mezi SK – ČESKÁ (viz obr. 3). Na této známce se nachází zřejmě nejvýraznější DV této emise, která zatím, pokud je mi známo, v tisku publikována nebyla. Je na neidentifikovaném ZP a lze ji popsat jako výraznou okem viditelnou vodorovnou šedomodrou rysku vlevo mezi okny chrámu (viz obr. 4).



Závěrem snad malé podotknutí. Nelze než přeneseně souhlasit s panem Zedníkem v tom, že i ta nejobyčejnější známka může přinést sběrateli neobyčejné chvíle radosti.

Pozn.: DV jsou pro lepší viditelnost zvýrazněny.

Stručně o autorovi:
Jiří Zahradníček (1955), státní úředník.

Působí v oblasti specializace a studia známek ČR se zaměřením na publikování na www. Psáno 16. března 2005.