Osobnosti 2008

OSOBNOST: KAREL KLOSTERMANN (1848 - 1923)


Katalogové číslo: 0541
Datum vydání: 20.01.2008
Nominále: 11.0 Kč
Tiskové listy: á 50 ks známek
Rozměr obrázku známky: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Jan Kavan
Rytina: Václav Fajt

Způsob tisku: Rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě světle oranžové, hnědozelené, hnědé a červené. (Náklad 6000 tis.)
Námět známky: Karel Klostermann (1848 - 1923)
Spisovatel, představitel realismu a tzv. venkovské prózy Karel Klostermann se narodil v Haagu v Horním Rakousku. Jeho otec tam byl lékařem. Později dostal místo v Sušici, kam se celá rodina přestěhovala. Klostermann studoval na gymnáziu v Klatovech a Písku; lékařskou fakultu ve Vídni nedokončil. Mnoho let pak vyučoval francouzštinu a němčinu na německé reálce v Plzni. Zpočátku psal německy, pak už jen česky. Celé své literární dílo zasvětil milované Šumavě a životním osudům jejích obyvatel. Povídky a romány, v nichž mistrně vystihl život a tradice, vznikly z velké části na základě vyprávění i skutečných událostí. Velký důraz kladl na vylíčení šumavské krajiny a přírody. Klostermann se řadí k nejplodnějším českým beletristům; napsal na stošedesát povídek a románů a některé se dodnes vydávají. K vrcholům jeho tvorby patří román Mlhy na Blatech, v němž vylíčil charakteristické rysy jihočeského selství a přírodní zvláštnosti kraje. Závěr života strávil ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel. Známka připomíná 160. výročí jeho narození.

---

OSOBNOST: JOSEF KAJETÁN TYL (1808 - 1856)


Katalogové číslo: 0542
Datum vydání: 20.01.2008
Nominále: 14.0 Kč
Tiskové listy: á 50 ks známek
Rozměr obrázku známky: 23 x 30 mm
Výtvarný návrh: Jan Kavan
Rytina: Václav Fajt

Způsob tisku: Rotační ocelotisk v barvě černé kombinovaný čtyřbarevným hlubotiskem v barvě černé, červené, okrové a fialovorůžové. (Náklad 3000 tis.)
Námět známky: Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856), český dramatik, herec, novinář, prozaik a kritik patřil k nejvýraznějším osobnostem českého divadla i literatury národního obrození a je pokládán za hlavního představitele sentimentálního společensky angažovaného křídla českého romantismu. Napsal hru Fidlovačka, ve které se zpívala píseň „Kde domov můj“, k níž hudbu složil František Škroup. Píseň zlidověla a později se stala českou národní hymnou. Nejznámější a dodnes inscenované jsou Tylovy pohádky, zejména Strakonický dudák, Jiříkovo vidění, Lesní panna, dále historické hry (Kutnohorští havíři) i hry ze současnosti (Paní Marjánka, matka pluku, Paličova dcera). Psal též dobově úspěšné povídky, z nichž Rozervanec je karikovaným obrazem K. H. Máchy a román Poslední Čech, za který dostal cenu Matice české, avšak též kritiku od K. H. Borovského. Řídil časopis Květy, který byl nejčtenějším časopisem své doby a který vychází dodnes. Tyl se věnoval po celý život divadlu jako autor, herec, dramaturg i režisér. Od r. 1851, kdy rakouské úřady rozpustily český herecký soubor Stavovského divadla, se živil nuzně mimo Prahu jako kočovný herec. Známka vychází k 200. výročí jeho narození.