Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Známková emise Jubilejní 1923 byla tištěna metodou ocelotisku (tiskem z hloubky) z měděných poocelených galvan na podkladě z liteřiny (Šárová, Karásek, Pofis). Tato tisková metoda byla v Československu poprvé použita právě pro tisk této emise. Poskytuje téměř dokonalý obraz a jen minimální prostor pro vznik deskových vad. Na druhou stranu výroba tiskových desek a samotný tisk je poměrně náročný a vzhledem k vysokému tlaku při tisku dochází k brzkému opotřebení desek. 


Vzhledem k nízkému nákladu jednotlivých hodnot, vzniklo jen malé množství tiskových desek.


- Hodnota 50h – náklad 1 500 000 ks (Tiskové desky s označením I, II a III)

- Hodnota 100 h – náklad 1 000 000 ks (TD I, II a III)

- Hodnota 200h – náklad 300 000 ks (TD I)

- Hodnota 300h – náklad 200 000 ks (TD I)  


U hodnot 50 a 100h je zajímavý poměr tisku z jednotlivých desek k celkovému nákladu. Pro obě hodnoty lze obecně konstatovat, že z TD I bylo vytištěno více než 50% celého nákladu. Na TD II a III připadá jen kolem 35%, resp. lehce přes 10% nákladu (Šárová). Poměr tisku odpovídá vzácnosti výskytu rohových známek s označením desky, což by mohl potvrdit nejeden sběratel této emise. Rohové kusy s označením II se vyskytují vzácně. Ty s označením III pak jen velmi ojediněle.  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr.1 – 50h DZ I a II (archiv autora) 


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr.2 – 50h DZ II (Burda 55, los 1875)  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 3 – 100h DZ I, II a III (archiv autora)  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 4 – 200h a 300h DZ I (archiv autora)  


Přetisky Jubilejních známek


Vzhledem k dobové neoblíbenosti emise Jubilejní (ať už kvůli 100% přirážce k hodnotě známek, či kvůli jejich krátké platnosti od 27.10.1923 do 29.2.1924) zůstalo Ministerstvu pošt a telegrafů poměrně značné množství neprodaných známek v kompletních arších. 


Olympijský kongres 1925


Část přebytků těchto archů (zhruba 440 000 ks známek) byla využita k přetištění při příležitosti konání Olympijského kongresu v Praze v roce 1925. Přetištěny byly jen hodnoty 50, 100 a 200h.


Dostupná literatura se neshoduje na využití tiskových archů z konkrétních TD pro tento přetisk. Zatímco starší zdroje uvádí použití archů ze všech 3 tiských desek (Karásek, Ekstein 1930), novější literatura pravděpodobně zpřesňuje skutečné použití (Šárová, Beneš).


Aktuálně panuje shoda na tom, že k přetisku Kongres bylo využito výhradně archů 1. tiskové desky s označením I.  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 5 a 6 – Kongres hodnoty s DZ I (archiv autora)  


Výjimku tvoří hodnota 100h, u které je zdokumentováno několik známek s označením desky II. Šárová uvádí výskyt celkem 3 kusů těchto exemplářů (2 kusy rohového čtyřbloku s průsvitkou 5 resp. 7 a 1 kus jednotlivé rohové známky s průsvitkou 5). Z mého studia vím a mám zdokumentováno celkem 5 ks těchto exemplářů.  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 7 – 100h rohové čtyřbloky DZ II (Šárová 2008) 


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 8 – 100h průsvitka 5, DZ II (archiv autora) 


Samostatnou kapitolou je přetisk archu hodnoty 50h z tiskové desky II. Katalog Ekstein uvádí tento výskyt a dokumentuje jí fotografií rohového kusu s označením II (Ekstein 1930). To je však jediné známé vyobrazení takového exempláře. Pokud je mi známo, v aukcích se žádný takový kus neobjevil. Rovněž aktuální katalogy o tomto výskytu nereferují.


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 9 – 50h DZ II (Ekstein 1930)


Nicméně se mi podařilo prokázat, že arch hodnoty 50h z TD II byl minimálně v několika exemplářích skutečně vytištěn. Toto tvrzení dokumentuji přetištěnou známkou s deskovou vadou ze ZP 6. Tato DV se vyskytuje výhradně na TD II.  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 10 – 50h s DV6 z 2. TD (archiv autora)  


Před několika lety se na webu Exponet objevil exponát, ve kterém byla zobrazena rohová známka hodnoty 50h s přetiskem Kongres a deskovým označením III. Jednalo se nicméně o tzv. „virtuální padělek“. Ve skutečnosti se jednalo o známku bez přetisku, na které byl digitálně upraven obraz známky s přetiskem.


Všesokolský slet 1926


Zbylá část neprodaných archů, které zároveň nebyly přetištěny v roce 1925, posloužila k vydání přetiskové emise při příležitosti konání 8. Všesokolského sletu v Praze v roce 1926. V tomto případě již došlo k přetištění všech 4 hodnot emise Jubilejní. Celkový náklad byl (Beneš):


- Hodnota 50h – 300 000 ks

- Hodnota 100h – 235 000 ks

- Hodnota 200h – 90 000 ks

- Hodnota 300h – 60 000 ks


K tomuto přetisku již byly u hodnot 50 a 100h prokazatelně použity archy ze všech 3 tiskových desek. Četnost výskytu rohových známek s označením TD je však mírně odlišná, než v případě samotné emise Jubilejní. Známky s označením TD II a III se zde objevují poměrně častěji. Obecně lze konstatovat, že výskyt rohových kusů z onačením TD je rovnoměrný u všech 3 desek. Tento fakt ještě více umocňuje vzácnost rohových kusů s označením TD III u původní nepřetištěné emise Jubilejní.  


Označení tiskových desek emise Jubilejní 1923

Obr. 11 – Slet všechny hodnoty s DZ (archiv autora) 


Záhada římské 4


Největší záhadou problematiky emise Jubilejní a následných přetiskových emisí, je údajný výskyt 4. tiskové desky u hodnot 50 a 100h (označení IV). O jejich existenci hovoří katalog deskových značek československých známek Ekstein z roku 1930. Tento katalog však zároveň uvádí, že k oběma přetiskovým emisím byly použity archy všech tiskových desek. Toto bylo v případě přetisku Kongres výše vyvráceno.


Otázkou zůstává, proč zmíněný katalog o tzv. 4. desce referuje? Měl pan Ekstein podklady a indicie vedoucí k existenci těchto desek? Minimálně obecnou informaci mít musel, když ještě 7 let od vydání původní emise tuto desku uváděl. Na druhou stranu je však zvláštní, že žádné jiné katalogy tuto skutečnost neuvádějí. Ani v žádné následné odborné literatuře jsem na zmínku o 4. desce nenarazil. Samotný katalog Ekstein nezobrazuje žádný důkaz. Pochopitelně chybí i důkaz v podobě fyzického výskytu jakékoli rohové známky s označením IV. Jelikož Vilém Ekstein zahynul v roce 1943 v koncentračním táboře Auschwitz, nedočkali jsme se následných poválečných „zpřesňujících“ katalogů.


Nejpravděpodobnější variantou se tedy jeví, že se o možnosti výroby 4. desek původně uvažovalo, ale nakonec k ní nedošlo. Budu pokračovat v pátrání v prvorepublikových katalozích. Kdo ví, třeba se nakonec poštěstí a objevíme jednu ze záhad československé prvorepublikové filatelie.


Literatura

Šárová, Ivana. 2008. T.G.M. 1923. Praha: Top art studio s.r.o.

Karásek, Jan – Žampach, František. 1979. Monografie Československých známek, díl III. – Výplatní známky 1923-1939. Praha: Pofis

Beneš, František. 2015. Československo 1918-1939. Praha: Pofis

Ekstein, Vilém. 1930. Speciální katalog deskových značek 1918-1930. Praha

Ekstein, Vilém. 1931. Eksteinův katalog Československých známek 1931. Praha 



Autor: Mgr. Martin Jakubík | 9. 5. 2022

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář