Padělatelská aféra u soudu

Čtenáři si jistě pamatují na články, které jsme více jak před pěti lety zveřejňovali o padělatelské aféře kolem padělků, které František Beneš nazval jako padělky skupiny K a vytvořil u nich příběh, který jsme se snažili rozkrýt a zjistit zda je pravdivý. Padlo mnoho otázek a následně i tvrdá obvinění, protože závažnost případu byla a bohužel stále je na vysoké úrovni. Díky dlouhotrvajícímu soudnímu sporu mezi autory Infofily – Jindra, Petřík a protistranou – F. Benešem se nám podařilo zjistit velké množství důležitých informací, které zveřejňujeme ze soudních jednání a spisů pro varování naší filatelistické veřejnosti. Padělatelská aféra, která se táhne od konce devadesátých let (první prodej padělků je zaznamenán z let 1997-98) se tak dostala k soudu a vy jako čtenáři máte možnost nahlédnout pod pokličku celého sporu.

Padělky skupiny K?

Pro nás i pro čtenáře je jistě zajímavé zjistit, kdo je tajemný pan K, kterého F. Beneš tak označoval ve svých článcích, které odhalovaly jen a pouze padělky u konkurence. Nikoliv tedy žilkované padělky ze sbírky pana Fischmeistera a známky z aukce PROFIL-PRAGA98.

Do emailu nám F. Beneš napsal po rozpoutání aféry toto:

"Padělky skupiny K", zvolil jsem jej podle prvního písmene příjmení jednoho z distributorů těchto padělků, nejde však zdaleka o distributora jediného (na rozdíl od Vámi zmiňovaného pana Švandy z dob první republiky). Jen na okraj podotýkám, že jeho jméno není v obchodních kruzích žádným tajemstvím - s obchodníky a aukcionáři uzavíral běžné kupní smlouvy či smlouvy o zprostředkování, obsahující jeho nacionále.

14. 2. 2014 se u soudu F. Beneš k padělkům skupiny K vyjádřil následovně – vytahujeme ze spisu:

K dotazu soudu uvádí F. Beneš, že poprvé se se známkami označenými jako padělky skupiny K setkal v roce 1997, kdy přišel mladý člověk a žádal o pravost známek. V té době už měl atesty pravosti z jiných míst. F. Beneš to několikrát probíral s panem Dražanem, ten ho vlastně upozornil na pochybnosti o pravosti známek od tohoto člověka, jehož příjmení bylo Krtil. Proto pan Dražan tyto známky do svých aukcí nepřijal. Podle názoru F. Beneše nebyl pan Krtil padělatelem, neboť přišel jako ten, kdo získal známky a chtěl se zeptat, zda s nimi chce F. Beneš nebo pan Dražan obchodovat. Zda se jedná o padělky, není zcela jisté, neboť na to jsou různé názory a i různá stanoviska znalců. F. Beneš ani pan Dražan s nimi obchodovat však nechtěli, a to na rozdíl od jiných aukčních domů. Znalecké závěry se vyvíjejí a aktuálně se zdá, že tzv. padělky skupiny K vznikly již někdy po 2. světové válce, neboť je lze vidět již na výstavách z 50. let, i když ne v takovém množství. Pokud Jindra a Petřík vytýkají F. Benešovi, že neměří všem stejným metrem, není to pravda, neboť F. Beneš nikdy žádné trestní oznámení nepodával, nepodal ho ani na pana Krtila, neboť nedospěl k závěru, že ten úmyslně padělky distribuoval.

Kdo zná články F. Beneše z jeho Filatelie, určitě nezůstane klidným a hluboce se nad těmito větami zamyslí. Kdo nezná, nebo si je chce připomenout opět odcitujeme:

Dopis F. Beneše zveřejněný ve Filatelii 12/2006 určený J. Karáskovi s datem 18. 10. 2004:

Ukazuje se, že známky se zmíněnými padělky přetisků (zejména PČ 1919, Letecké 1922 a některé vzácné hodnoty emisí Doplatní a SO 1920) v posledních pěti či šesti letech (a rovněž v současnosti) na našem trhu rozšiřuje sourozenecká dvojice (mladý muž a mladá žena), přičemž není vyloučeno, že mají i další prostředníky. Škody, které způsobili obchodníkům a především sběratelům, dosahují minimálně mnoha set tisíc korun, a spíše se obávám, že jdou dokonce do miliónů.

A další články F. Beneše z doby kdy odhaloval padělky u konkurence. Jedno z vyjádření F. Beneše je potřeba také odcitovat:

Já jsem s padělky skupiny K přišel poprvé do styku zřejmě v souvislosti s mimořádnou aukcí na Mezinárodní výstavě PRAGA 1998, kterou kolega Vladimír Dražan (vedl aukce Profil v letech 1991 - 2004) připravoval s velkým předstihem a položky přijímal už od roku 1997. Byla do ní přijata řada mimořádně vzácných známek, a to i z emise PČ 1919. I když byly běžným způsobem ověřeny, objednali jsme na ně u J. Karáska, o jehož kvalifikovanosti v této věci jsme tehdy neměli pochybnosti, ověření pravosti a vystavení fotoatestů. Známky ověřoval a atesty vystavoval postupně, od roku 1997 do srpna 1998. Tyto známky nesly tehdy běžně uznávané znaky pravosti, proto jsme v jejich popisu uvedli, že na ně na požádání vystavím fotoatest. Aukce proběhla a známky byly přiklepnuty. Když však měly být v říjnu vydány - a já jsem na ně měl vystavit avizovaný atest -, při další podrobné prohlídce a zhotovování fotodokumentace jsem dospěl k závěru, že to u několika z nich s klidným svědomím udělat nemohu. Šlo o dvojici známek 4 a 10 K na žilkovaném papíru, 10 K Parlament Magyar posta, a čtyři nebo pět dalších. I když jsem k tomu v té době neměl žádný konkrétní, přezkoumatelný důvod (známky pořád měly všechny tehdy uznávané znaky pravosti) a opíral se jen o pochybnost, raději jsme z opatrnosti postupovali podle osvědčené obchodní zásady "je lepší neudělat nic, než udělat chybu", oželeli provizi, známky neprodali a vrátili je původním majitelům. Samozřejmě to rozladilo jak kupující, tak prodávající, zvlášť když ti poté získali další stanovisko J. Karáska, že jsou pravé.

F. Beneš tedy zná jméno jistého Krtila, se kterým údajně neobchodoval, ale padělky po něm pojmenoval. F. Beneš byl jistě zmatený v otázce, zda je Krtil distributor padělků, nebo není to distributor padělků? Má na něj podat trestní oznámení, když nabízí padělky, nebo nemá? Přijali do aukce PROFIL – PRAGA 98 podezřelé položky, nebo nepřijali? Má F. Beneš něco společného s aukcí PROFIL-PRAGA 98, nebo nemá?

Nakonec se pochybné známky, které jsou podezřelé z toho, že jsou padělky skupiny K, dostaly i následně do aukce PROFIL-PRAGA 98 i do sbírky pana Fischmeistera (tam už jsou jako padělky odhalené).

Případ Fischmeister – Herr Fischmeister, koupil jste si padělky

Dr. Ladislav Fischmeister (skeny z katalogu aukce Feldman)


Redaktoři Infofily vyslovili závažné podezření a argumenty, že jde o padělky ke škodě sběratelů článkem http://www.infofila.cz/padelky-skupiny-k-nocni-murou-i-pro-f-benese-r-2-c-3854. Pan František Beneš nám nejdříve odpověděl, že nemá co měnit na svém stanovisku vyjádřeném ve Filatelii 10/98 – tedy že trvá na pravosti těchto známek.

18. 1. 2011 zveřejněny Padělky skupiny K noční můrou i pro F. Beneše?

18. 1. 2011 - 19:40 - K dvojici žilkovaných známek, kterým se věnujete v dnešním článku, jsem se vyjádřil např. ve Filatelii 10/98, a na tomto stanovisku nemám co měnit. Pokud by mi byly nyní předloženy, rád o nich napíšu článek do Filatelie, který byste pak mohli převzít pro informování svých čtenářů. – citace z vyjádření F. Beneše

Článek z Filatelie od F. Beneše – Fámy, šuškandy a jiné zaručené zprávy z roku 1998:

citujeme F. Beneše – Fámy obecně lze rozdělit do tří skupin na fámy nepravdivé, dále na fámy, na nichž může být menší či větší zrnko pravdy, a konečně na fámy, které možná ani fámami nejsou, protože vlastně obsahují pravdu celou a jenom nedostatek osobní statečnosti brání jejich šiřitelům vyslovit ji nahlas. Z každé skupiny si uvedeme názorný příklad. Do první skupiny patří šuškanda, že v jednom z exponátu ČSR I. (jednalo se o exponát L. Fischmeistera z USA) je dvojice známek 4 K a 10 K Znak z emise Pošta československá 1919 na žilkovaném papíru, které mají mít padělaný přetisk. U známek byla uvedena poznámka fotoatest Karásek a rozšiřovatelé fámy tvrdili, že známky ve skutečnosti žádný fotoatest nemají a vystavovatel pouze využil nepřítomnosti ing. Karáska na výstavě PRAGA, a protože se znalec nemůže na místě k existenci atestů vyjádřit, chce vystavovatel pomocí padělků dosáhnout vyššího hodnocení svého exponátu. Zpráva se šířila zhruba slovy – já tomu sice nerozumím, ale ten a ten mi říkal, že ty přetisky jsou falešné, protože jsou nějak prohnuté či co, a ten atest prý také nemají, to je ostuda, s tím by se mělo něco dělat. Před exponátem pak postávali různí zvědavci (na špičkách, protože známky byly instalovány poměrně vysoko a člověk střední postavy se k nim musel natahovat) a zasvěceně kroutili či pokyvovali hlavami. Ke cti jury budiž podotknuto, že ačkoliv o fámě věděla, nedala se jí vyvést z míry a exponátu po zásluze udělila zlatou medaili. Konec citace – poznámka redakce – bohužel jury zde selhala a údajná fáma se po letech stala pravdou. Možná by to byla na další skupinu fám, která se po letech stává pravdou.

21. 1. 2011 zveřejněno Největší padělatelská aféra na našem území - padělky skupiny K

29. 1. 2011 - 15:15:08 - pod článkem se objevuje komentář:
Známky zakoupil u Feldmana pan Kučera pro pana -B- z Prahy.....

31. 1. 2011 - Už na základě vašeho předchozího článku jsem si známky vyžádal k prohlídce a podrobně se jimi zabývám v článku ve F2/2011 – email Františka Beneše na náš, kde ho prosíme o reakci na další článek

10. 2. 2011 – vychází F 2/2011, v které je i článek F. Beneše – Fischmeisterovy žilkované – bohužel padělky.

Kdo si pozorně přečetl tyto řádky, opět najde mnoho nesrovnalostí. V lednu 2011 nám pan Beneš píše, že trvá na pravosti těchto známek a přitom je v dubnu 2010 (tedy tři čtvrtě roku předtím) podle vyjádření v komentáři koupí zpět agent Kučera za cca 1,7 milionu Kč z důvodů pochybností o jejich pravosti! Musíme ještě podotknout, že tyto padělky pan Beneš hájil od samého počátku, tedy od r. 1998 jako pravé, třebaže již tehdy na Světové výstavě Praga 1998 byly vzneseny filatelistickými odborníky značné pochybnosti o pravosti těchto známek. Pan Beneš pravost těchto známek obhajoval až do ledna 2011, kdy pod tíhou našich důkazů uznal, že jde o padělky!

Herr Fischmeister, kdo Vám prodal padělky?

Tak to byla otázka, kterou jsme si v našich článcích pokládaly asi nejčastěji. Ze začátku dost opatrně, ale když nám nebyla zodpovězena jasná otázka o původu PROFIL v aukčním katalogu Feldman, přitvrdili jsme i s rizikem, že dojde na soudní spor (ke kterému také došlo). Vzhledem k tomu, že v katalogu firmy Feldman, kde se tyto padělky v dubnu 2010 prodávaly, je uvedeno "Provenance PROFIL – původ PROFIL" směřovali naše otázky na tělo především na F. Beneše. Kolem této otázky se točil především i soudní spor po celých pět let a nutno říci, že přineslo spíše dalších otázek než vysvětlení. Přinášíme citace ze spisu – slova F. Beneše:

Jinak tomu bylo u známek, které byly prodány panu Fischmeisterovi napřímo (jedná se o ony žilkované padělky – pozn. redakce), i tyto měly atesty pravosti, na čemž se F. Beneš nepodílel, teprve když následně vyjádřil F. Beneš u jiných exemplářů své pochybnosti, požádal ho pan Fischmeister o stanovisko a k tomu přizval ještě další dva znalce a tehdy se všichni tři znalci shodli na tom, že známky pana Fischmeistera jsou pravé, k tomu se přiklonil i F. Beneš přes své pochybnosti. Z důvodu nejednotného stanoviska byl u jednání, které se konalo v přítomnosti pana Dražana v Domě filatelie v Praze, přítomen byl i původní vlastník známek, který panu Fischmeisterovi slíbil, že známky odkoupí nazpět, to následně po smrti Fischmeistera nabídl i jeho dědicům, ti se však rozhodli známky prodat v aukci a v ní je vydražil ten původní vlastník. Ten si dodnes myslí, že známky jsou pravé, má na to několik posudků.

K doplňujícímu dotazu soudu František Beneš uvádí, že tím původním vlastníkem známek byl Jiří Hečko, což je známý sběratel a vystavovatel, který ze své sbírky prodal i další známky panu Fischmeisterovi. V té souvislosti F. Beneš dovozuje, že pokud v katalogu Feldman byl uveden u některých známek (poznámka soudu: kterých se tato věc netýká) původ Profil – Beneš, mohlo to být proto, že pan Hečko některé své známky dal F. Benešovi do komise a tam je koupil pan Fischmeister.

Jiří Hečko měl jako předvolaný svědek u soudu svědčit, ale z vážných zdravotních důvodů a pro jeho stáří se tomu tak nestalo, a nebylo možné svědka vyslechnout, a položit mu tak důležité otázky. Například od koho a za kolik padělky koupil? Kdy je získal? A další pro případ důležité informace, které by mohly vyvrátit pochybnosti o tom, že je konečným prodejcem padělků – tedy jejich distributor neřkuli výrobce. Celá vina tak bohužel zůstává na Jiřím Hečkovi, který se plně k prodeji známek, které se ukázaly jako padělky přihlásil (pouze písemnou formou, kterou u soudu předložil sám F. Beneš jako důkaz).

F. Beneš byl prokazatelně v kontaktu s panem Fischmeisterem (kupujícím z roku 1998), když mu dle přiznání zařizoval vývozní povolení na žilkované padělky. Byl tedy přítomný i jako znalec, který zodpovídá za pravost prodávaného i vyváženého materiálu? Zprostředkoval prodej těchto známek je naší otázkou? Jeho účast na celém obchodu by neměla jinak žádného smyslu, co se obchodního týká, i o tvrzení v aukčním katalogu, že původ těchto známek je PROFIL, by muselo být lživé. Což se doposud jednoznačně nevysvětlilo ani před soudem, ani před filatelistickou veřejností.

Jindra a Petřík tedy konstatují, že minimálně v tomto případě je již filatelistická veřejnost ochráněna před padělky za několik miliónů, a že již nikdy nedojde k tomu, aby se prodávaly dále. Jsou na základě práce redakce Infofily odhaleny a i tak publikovány a potvrzeny. Zbývá jen věřit slovům F. Beneše, že jsou padělané známky opravdu v rukou toho, kdo je rozšiřoval a celá škoda je tím i kompletně uhrazená. Jsou tedy v rukou toho, kdo je jako první distribuoval na trh - tedy v rukou prvotního původce padělků, nebo jednoho z dalších distributorů?

Aukce PROFIL-PRAGA 98

Aukce Profil - Praga 1998 (skeny z katalogu aukce PROFIL)



Druhý případ ohledně podezřelých položek z aukce PROFIL-PRAGA 98 se točil ani ne kolem toho, zda se jedná o padělky, ale kolem toho, že F. Beneš odmítl, že se na dané aukci podílel. Dá se říci, že se k aukci PROFIL-PRAGA 98 přestal hlásit (tedy alespoň před soudem – čtenáři Filatelie a zákazníci PROFILU přeci vědí své). Toto tvrzení pomohl před soudem obhájit F. Benešem předvolaný svědek V. Dražan. Přinášíme k tomu snad jen některé citace svědka Dražana a naše následné prokazování podílu F. Beneše na aukcích (především PROFIL-PRAGA 98).

Výpověď svědka V. Dražana u soudu:
Poučení jsem rozuměl, vypovídat budu. Znám F. Beneše, Jindru a Petříka osobně neznám. S F. Benešem jsem se seznámil v druhé polovině 80. let, byl jsem tehdy předsedou filatelistického lubu, který pořádal aukce, těch se občas zúčastnil i F. Beneš a občas i něco koupil. Já jsem od roku 1986 soudním znalcem v oboru odhadu cen v oblasti filatelie, a proto jsem pro Pofis vypracovával nějaké znalecké posudku na filatelistický materiál, tehdy jsem se opět s F. Benešem setkal. On mne proto v roce 1990 oslovil s nabídkou, abych přijal zaměstnání ve Spotřebním družstvu Profil, které obchodovalo s poštovními známkami. Já jsem to přijal a od 1.1.1991 jsem tam nastoupil do zaměstnání a pracoval jsem tam až do ukončení činnosti družstva někde v polovině roku 1993. Družstvo mělo v té době 5 nebo 6 prodejen, také velkoobchod a pořádalo aukce, zaměstnancům a členům bylo nabídnuto, aby v činnosti pokračovali, každý z té činnosti převzal něco. Např. jeden vedoucí převzal prodejnu v Klimentské ulici v Praze a Benešův otec jinou prodejnu, já jsem zase měl zájem o pořádání aukcí, neboť jsem v té době měl nejen živnostenský list, ale i koncesi na pořádání dražeb movitých věcí. Tuto činnost družstva jsem převzal jenom já, nikdo jiný o to tehdy zájem neměl. Já jsem pak zařizoval podklady, např. v únoru 1994 jsem si musel zaregistrovat jako hlavní provozovnu a adresu na Klimentské 6 v Praze, což je známé jako Dům filatelie. V dubnu 1994 jsem si zase musel zařídit devizové účty a teprve poté jsem uspořádal první aukci. To bylo v dubnu 1994 a poté jsem aukce pořádal vždy pravidelně 2 x ročně v dubnu a listopadu. Před každou aukcí jsem si musel sehnat materiál, který mi lidé donesli do mé provozovny, tam jsem materiál prověřoval na pravost a vady, neboť v případě dodatečných zjištění vad by reklamace směřovala vůči mně. Proto jsem také raději v případě, že se objevily problémy, věc z aukce stáhnul, a to třeba i na poslední chvíli. Na aukci jsem si musel také zajistit prostory, vytvořit katalog, najímal jsem si personál, např. pokladní, lidi k ukázkám věcí a jejich výdeji, celkem se jednalo okolo deseti lidí. Vše jsem vždy řídil pouze já, nikdo jiný mi s organizováním aukce nepomáhal. Co se týká mechanismu předání známek a zaplacení, byly prakticky tři možnosti, buďto kupující zaplatil hotově namístě a známku převzal, u vyšších částek ale zpravidla vydražil v sále a pak se dohodl termín, kdy si přišel známku převzít do mé provozovny. Případně také byla možnost dát tzv. písemnou nabídku, to se pak vydražitel dostavil do provozovny třeba příští týden, tam zaplatil a známku převzal. Já jsem měl provozovnu na adrese Klimentská 6 v Praze, kde jsem měl nájemní smlouvu od 1.1.1994 na kancelář a sklad, byly to jen moje prostory, obchod s filatelistickým materiálem, který provozoval pan Pažout, byl jinde. V tom objektu sídlila ještě redakce časopisu Filatelie, také vydavatelství Pofis a znalecká zkušebna Profil, ale byly tam i jiné subjekty, např. Poštovna Praha 07 nebo také ordinace lékaře. Co se týká označení Profil, to jsem užíval nejen já, ale i další bývalí zaměstnanci členové družstva Profil, byla to zavedené obchodní značka a tak jsme to všichni používali např. na prodejnách nebo já v aukční kanceláři. Co se týká znalecké zkušebny Profil, v ní jsem figuroval já, dále znalec pan Pažout a také F. Beneš, ověřovali jsme mimo jiné i pravost filatelistického materiálu. Já jsem s F. Benešem spolupracoval v oboru filatelie, využíval jsem jeho znalostí a konzultoval jsem s ním mimo jiné i pravost známek nabídnutých do mých aukcí. Proto v katalogu je u některých známek uvedena poznámka foto atest Beneš na požádání, to znamenalo, že jsem byl s F. Benešem domluven, že toto proveden v případě zájmu. F. Beneš také býval na mých aukcích přítomen v sále, někdy dohlížel na výdej známek, aby byla vydána ta správná, přesto že to nebylo jeho povinností. S organizací aukcí mi nijak nepomáhal a já jsem mu za účast na nich nic neplatil. Co se týká aukce Praga 98, ta byla od ostatních aukcí odlišná jen tím, že se konala u příležitosti mezinárodní výstavy a tak jsme chtěli zajímavou nabídku, proto se připravoval katalog asi rok dopředu. Jinak samotná organizace probíhala standardně, nepotřeboval jsem žádné zvláštní lidi navíc nebo spoluorganizátory. Co se týká průběhu této aukce, pamatuji se, že tam došlo k vydražení dvou známek 4K a 10K na žilkovaném papíře, které jsem nakonec nevydal. Bylo sice předjednáno, že na tyto známky vystaví F. Beneš certifikát, on však po asi třítýdenním zkoumání sdělil, že nemá stoprocentní jistotu a že proto certifikát nevystaví. Známky přitom měly foto atest od znalce Karáska, že jsou pravé. Já jsem uvědomil prodávajícího i kupujícího, že F. Beneš nechce pravost potvrdit, než abych si způsobil nějaké problémy, raději jsem známky nevydal a vrátil jsem je původnímu majiteli. Ten se obrátil znovu na znalce Karáska a ten ho ubezpečil, že známky jsou pravé. Já už jsem tyto známky víckrát do aukce neobdržel. Když mi soud předkládá aukční katalog Praga 98, jedná se o známky č. 72 a 76. Jsem-li dotazován na známky označené čísly 69, 71 a 94, to mohly být známky, které byly nakonec z dražby staženy, já si to přesně nepamatuji, vím, že u nějakých pěti nebo šesti položek tam při té aukci ke stažení došlo.

K dotazům soudu svědek uvádí:
Já jsem na aukcích vystupoval jako licitátor, pokud některý z vydražitelů chtěl zaplatit a převzít známky ihned, fungovalo to tak, že se dostavil za paní účetní, u ní zaplatil, ona mu vydala potvrzení s razítkem zaplaceno, s tím šel za dalším pracovníkem a ten po kontrole mu známku vydal. Pokud je mi předložen doklad o zaplacení na částku 37.800 Kč, založený v příl. obálce č.l. 306, tak doklad poznávám, to byl doklad vydávaný při mých aukcích. Je tam razítko, které jsem užíval běžně, podpis na dokladu není můj, nevím, komu patří, bude to asi účetní, já jsem v době předávání a placení známky zpravidla ještě prováděl dražbu dalších položek. Pokud jsem dotazován na označení vystavitele potvrzení, to vyplývá z razítka, já jsem tam své jméno nebo IČO zpravidla nepsal. Také v aukčních podmínkách je jako pořadatel aukce někdy uvedeno moje jméno včetně IČA, jindy je však uvedeno jen Profil, v tom nebyl žádný záměr, já jsem aukční podmínky různě kopíroval ze starších vydání. Nevím o tom, že by někdy činilo problémy mne jako provozovatele aukce identifikovat. Já jsem na své jméno organizoval aukce do roku 2004, pak jsem požádal o zrušení živnostenského listu, ten mi byl zrušen v březnu 2005 a já jsem odešel do důchodu. Dostal jsem ale nabídku od konkurenční firmy Burda auction s.r.o., kde organizuji aukce dodnes jako zaměstnanec, nastoupil jsem tam v roce 2006. Já jsem na své jméno přestal aukce organizovat, neboť jsem chtěl odejít do důchodu, navíc jsem měl  v roce 2004 vážné zdravotní problémy a neměl jsem v rodině nikoho, kdo by moji živnost převzal. Že se pod označení Profil aukce konají i dále, to vím, dokonce jsem se na několika byl podívat, i když jsem sám nedražil. Zřejmě je pořádá F. Beneš, já jsem se o to nezajímal, jeho se na to neptal, bylo mi to jedno.

K dotazům F. Beneše svědek uvádí:

Já jsem při podnikání užíval název tvořený jménem a dovětkem Profil. Takto je to uvedeno i na živnostenském listu, který jsem schopen soudu předložit. Pořádání aukcí jsem od družstva Profil převzal bezplatně, stejně tak jsem nepožadoval žádné peníze při ukončení mého podnikání v souvislosti s pokračováním v dražbách pod značkou Profil. Co se týká tří známek z aukce Praga 98, označených v katalogu čísly 69, 71 a 94, ty byly vydraženy, ale následně na ně nebyl získán foto atest a tak byly vráceny zpět prodávajícímu. Jednalo se tedy o stejný postup jako u známek č. 72 a 76, možná jsem to při své předchozí výpovědi špatně formuloval. Jako pořadatel aukce jsem byl v jednom případě žalován zahraničním dodavatelem, soudní spor se vedl u Obvodního soudu pro Prahu 5, on mne žaloval jako provozovatele aukčního domu. Konkrétně musím upřesnit, že spor vyvolala manželka dodavatele, jednalo se o otázku jejich společného jmění manželů, už si nevzpomínám, z které aukce ten spor vzešel, muselo to být až po aukci Praga 98, neboť se jednalo o období někdy po roce 2000. Co se týká Domu filatelie v Praze, tak tam kromě mnou uvedených byla např. i podniková jídelna a dále tam byla i řada podnikatelů, pokud je mi předestřen údaj, že tam bylo 35 podnikatelů užívajících označení Profil, uvádím, že je to možné. Jsem-li dotazován, zda podpis na dokladu o zaplacení je podpisem paní Císařové, uvádím, že to nedokáži říci, nevím čí to je podpis, paní Císařová byla pokladní. Jsem-li dotazován na jméno Sekowski, to byl člověk, který vydával zboží. K doplňujícímu dotazu uvádím, že jsem byl žalován ještě v jiných sporech, za celou dobu mé praxe mohly být možná 3, kdy někdo chtěl zaplatit částku spojenou s aukcí. Vzpomínám si na případ, kdy jsem omylem vyplatil asi 800 Kč jiné osobě a původní vlastník známky mě pak o tuto částku žaloval.

K dotazu soudu svědek uvádí, že nikdy se nedomníval, že by nedostatečně se označoval jako pořadatel aukcí, to vyplývá i z jeho razítka, kde je slovo aukce uvedeno, takové razítko nepoužíval nikdo jiný z podnikatelů používajících přídomek Profil.

K dotazům právního zástupce Jindry a Petříka svědek uvádí:
Já jsem si odvodil, jaké informace budou při dnešním jednání projednávány, proto jsem si připravil podklady (poznámka redakce – svědek měl tahák na papírku s tím, co má vypovídat). Dospěl jsem k závěru, že se to bude týkat aukcí, v tomto ve filatelii fungují tzv. tamtamy, tím míním, že jsem byl jedním filatelistou upozorněn na články o F. Benešovi na webu Infofila, ty jsem si četl a proto jsem usoudil, že to bude předmětem sporu. Co se týká činnosti družstva Profil, také F. Beneš část této činnosti převzal, konkrétně vydavatelství Profil a časopis Filatelie. Co se týká systému provizí při aukcích, výše provize je dohodnuta s dodavatelem materiálu a je uvedena také v aukčních podmínkách. Moje podnikání bylo v podstatě o komisním prodeji, já sám jsem ty známky nekupoval, pouze zprostředkovával obchod. Příjmy z provizí jsem měl pouze já, s nikým jsem se o ně nedělil. Pravost exemplářů jsem prověřoval sám, někdy jsem si nebyl jistý, radil jsem se s jinými znalci, kromě F. Beneše třeba i se znalcem Karáskem, kterého jsem dobře znal již od roku 1958. Nájemní smlouvu na prostory v domě v Klimentské ulici jsem měl se správou domu, to byla právnická osoba, její charakter nevím, ta vystupovala jako pronajímatel až do konce mého podnikání. Aukční katalogy jsem si zpracovával sám, jejich obsah jsem vytvářel já a nikomu jsem ho nesděloval, pak jsem nasmlouval tiskárnu, té dodal textovou i obrazovou část. Takto vznikal i katalog Praga 98, katalogy tiskly různé tiskárny, někdy to byla stejná, jako tiskla časopis Filatelie, vyšlo to levněji, protože katalog byl přílohou časopisu. Co se týká finančního objemu, moje největší aukce byla Praga 98, nedokážu říci, proč tam v aukčních podmínkách není uvedeno moje jméno jako pořadatele aukce, já jsem tomuto nevěnoval pozornost a dohodli jsme se jako zaměstnanci a členové družstva, že můžeme užívat označení Profil a já jsem proto takové označení užíval. Nevím o tom, že jsem někdy užíval v aukčních podmínkách své jméno a příjmení, já už všechny katalogy ani nemám k dispozici, za tuto dobu jich bylo hodně. Po ukončení podnikání mne nikdo nekontaktoval, že by moje aukce převzal, vím, že začaly vycházet nové katalogy s označením Profil, zpočátku byly jednodušší než ty moje, mě to už ale nezajímalo. Pokud jsem organizoval aukce svým jménem, účastnil se jich F. Beneš, pokud pamatuji, byl na všech aukcích. Ty trvaly většinou celý den. F. Beneš tam byl jako znalec, vím, že lidé za ním chodili pro radu, někdy i se známkami, které se nedražily. Dnes je přítomnost znalce standardní nabídkou aukčních domů. Já jsem za dobu svého podnikání zorganizoval 23 aukcí, už od počátku jsme byli s F. Benešem dohodnuti, že bude přítomen, mně to vyhovovalo, neboť jsem se věnoval činnosti licitátora a nemohl jsem hovořit s lidmi. Pokud jsem měl pochybnosti o některé známce, obracel jsem se i na F. Beneše, na něho se mohli obrátit i účastníci aukce v jejich průběhu. Jsem-li dotazován na tři známky nabízené v aukci Profil 98 (č. 69,71, 94), nechci říci, kdo byli majitelé. Ze zákona sice stanovenou mlčenlivost nemám, základem podnikání v oblasti aukcí je však naprostá diskrétnost a já proto odmítám sdělit jméno majitele.

Po vyjasnění, zda je uvedení tohoto údaje nutné pro další řízení či nikoliv, právní zástupce Jindry a Petříka sděluje, že sice by odpověď rádi věděli, není však natolik podstatná, aby soud žádal o uložení pořádkové pokuty svědkovi a proto na odpovědi netrvá. Žádá však soud, aby svědkovi předložil z přílohové obálky č.l. 306 časopis Merkur Revue č. 6/2003, konkrétně článek na č.l. 14-15, soud tento materiál nejprve konstatuje jako listinný důkaz a poté předkládá časopis svědkovi, který uvádí:

Časopis znám, článek jsem napsal já. Mám-li se vyjádřit k poznámce na č.l. 14 označené dvěma hvězdičkami, já jsem to uvedl jako částku, za kterou byla známka v aukci v roce 1998 vydražena, tato částka se objevila i ve výsledkové listině uvedené aukce, tím jsem myslel, že to byla částka, za kterou byl tehdy někdo ochoten známku koupit. To je informace důležitá pro tvůrce katalogu známek, jedná se o jiné katalogy než katalogy aukční. Dávalo to tedy obraz o cenové hladině v té době. Nedokážu jinak vysvětlit, proč jsem tam použil slovo „prodána“. Já jsem si pravost známek hodnotil sám, případně jsem si vzal konzultanta, když jsem byl přesvědčen o padělku, tak jsem ho do aukce nepřijal. Bohužel s padělky jsem se setkával běžně, skoro bych řekl, že stále častěji. Já jsem znalcem, jsem i členem komise znalců SČF. Úkolem znalců je schránit sběratele tím, že o padělcích publikují, a to jak v místních časopisech, tak existuje i mezinárodní znalecká organizace AIEP, která také vydává časopis. Co se týká spolupráce s orgány činnými v trestním řízení, já jsem žádné podněty na policii nedával.

K dotazům právní zástupkyně F. Beneše svědek uvádí:
Pokud jsem konzultoval se znalci pravost přijímaných známek, za to jsem jim neplatil, s mnoha z nich se dobře znám. Když ale přišla nějaká cennější známka a zatím neměla žádné ověření, tak jsem znalcům zadal vystavení atestu, což jsem samozřejmě zaplatil ze svých zdrojů. Pokud při aukci bylo v aukčním katalogu uvedeno, že foto atest bude vystaven na žádost, pak jsem zprostředkoval pouze kontakt na znalce, s ním se vydražitel dohodl a také účtování proběhlo mezi nimi. Za přítomnost F. Beneše v aukční síni jsem mu nic neplatil, pokud vím, neúčtoval žádné odměny ani za konzultace poskytnuté na místě, navíc přímo na místě při horším osvětlení by žádný znalec atest nevystavil, navíc k tomu neměl potřebnou techniku, takže se spíš domluvilo, že zájemce se dostaví ke znalci nebo znalec si známku vezme ke zkoumání.

Svědkovi Vladimíru Dražanovi se přiznalo svědečné ve výši 3.000 Kč.

Na prokazování toho, že F. Beneš je podle našeho názoru spojován s aukcí PROFIL-PRAGA 98, ale s celým pořádáním oné aukce jsme vykázali hodně času a sil. Přikládáme snad jen jednu citaci a mnoho dalších lze si dohledat v našich článcích nebo výše, které F. Beneše s aukcí spojují (u soudu se pouze přiznal k tomu, že na danou aukci PRAGA 98 vezl aukční materiál a že byl přítomný jako znalec). Tohle přece dokážou posoudit sami zákazníci aukce PROFILu. Kdo v PROFILU nakupoval – pravdu zná. Nebyl by problém zveřejnit třeba email V. S., který v té době pracoval v redakci časopisu Filatelie jako vedoucí redaktor, a který vlastně potvrzuje naš osobní názor a tvrzení, že za aukcemi stál i F. Beneš a materiál do aukcí přijímal i on (pokud nebyl V. Dražan přítomen). Má to ale smysl, když se otec aukcí PROFIL účelově nehlásí ke svému dítěti?

Ostatním alespoň kratičká citace F. Beneše z oficiálních zdrojů:

Časopis Filatelie 09/2009, rozhovor s F. Benešem str. 33

F. Beneš se v tomto rozhovoru vyjadřuje k aukcím pořádaným pod označením firmy PROFIL, a to následujícím způsobem, cit.: „Tržba překonala všechna očekávání a výrazná část byla v devizách. To samozřejmě velmi usnadnilo rozhodování o aukci druhé, a pak o těch dalších, které se konaly vždy na jaře a na podzim. Sám jsem se v Pofisu podílel na devíti z nich, pak jsem přešel do Profilu, kde jsme jich zatím uspořádali dalších pětatřicet. Hrubým odhadem nám prošlo rukama více než padesát tisíc položek, od jednotlivých známek až po obsáhlé sbírky a soubory (největší měl v roce 1998 nějaké dvě tuny). Vedle ekonomické stránky pro mě byla nejdůležitější skutečnost, že jsem měl příležitost prohlédnout si obrovské množství mnohdy jinak nedostupného materiálu, což je pro filatelistického znalce zkušenost k nezaplacení“

Kdo si tyto věty z Filatelie podepsané F. Benešem přečte, bude zmatený. Kdo tedy pořádal aukce PROFIL a kdo se na nich podílel nebo nepodílel? Kdo ručil za pravost jako znalec? F. Beneš? Kdo ručil za obchody a provoz aukce? V. Dražan? Tím nenese nikdo zodpovědnost a je tím vše vyřešené? Bylo to se známkami opravdu tak, jak je tvrzeno, a v aukci se neprodaly? A co tedy výsledková listina a informace V. Dražana o prodání žilkovaných položek, která byla zveřejněná v Merkur-Revue?

Zajímavé je, že velká část žaloby F. Beneše byla postavená na tom, že jsme ho údajně neprávem spojovali s aukcí a prodejem známek v PROFIL- PRAGA 98, když s tou aukcí údajně neměl nic společného. Asi se měl ohradit již v roce 2006 (nikoliv až v roce 2011), protože to Merkur-Revue zveřejnit prvotně toto:

Nedovedu pochopit, proč v několika předchozích případech, zejména u známek 4K a 10K žilkovaný papír stačily Ing. Benešovi atesty Ing. J. Karáska, aby tyto známky, jistě s přesvědčením, že jsou pravé, sám prodal. Např. v aukci PROFIL, konané dne 12. 9. 1998, s poznámkou „NFAB“. Na můj dotaz k těmto známkám mi Ing. Karásek sdělil, že všechny předložené exempláře, a to i v aukcích PROFIL a FILATELIE KLIM, měly po pečlivém prozkoumání a proměření naprosto stejné parametry.

Tenkrát se ještě F. Beneš neohradil ani proti tomu, že je s aukcí spojován natož, že by známky prodal a ani tedy netvrdil, že známky byly údajně stažené. Proč? Protože nikdo odborným způsobem neprokazoval, že se jedná o padělky. Tedy tak jako jsme to předvedli teprve až my.

V. Dražan ani nepoznal podpis na dokladu k aukci PRAGA 98, který měl jako živnostník vystavit a mělo na něm být jeho IČ a nebylo (teprve po nápovědě F. Beneše, který ty lidi znal) si začal vzpomínat.

Co se týká původů známek z aukce PROFIL-PRAGA 98. V. Dražan odmítl soudu jejich původ prozradit a doložit, kdo je do aukce dal. To jistě chápeme z jednoho důvodu. Rozhodně by bylo zajímavé zjistit i původ těchto známek, protože se možná jedná o padělky novodobé, které pocházejí z devadesátých let, což potvrzuje článek pana Beneše, který se ve Filatelii 7/2005 rozepisuje k nim takto – Dokonalé provedení padělaných přetisků napovídá, že by jejich předlohy mohly být zhotovené za pomocí moderních optických a elektronických metod a poté vytištěny z plastových štočků, povrchově zhotovených.

Celý ten soubor, který jsme si před soudem rozdělili do 3 skupin, má také naprosto stejné znalecké označení v době prodeje – Gilbert-Karásek. Nelze věřit na náhodu, že by známky viděli stejní znalci, ale byly z různých zdrojů a od různých lidí (na zadní straně by bylo více znalců nebo majetnických značek). Jejich zdroj je zcela jistě díky tomu stejný – tedy pochybný a to už jenom na základě těchto jasných faktů. Nebo jste snad jako filatelisté viděli tolik žilkovaných známek a rarit stejně ověřených a z různých zdrojů? My tedy za celou filatelistickou kariéru – nikoliv! Tedy pokud pomineme padělky ze stejných zdrojů! Je to pochopitlně pouze náš názor na který máme jistě v demokratickém světě právo.

Případ Magyarky Parlament

Když bychom se měli věnovat pravosti-nepravosti známek z aukce PROFIL-PRAGA 98, nemůžeme nepřipomenout náš článek, který dole zveřejňujeme a jasně prokazuje, že minimálně jedna z těch položek z aukce PROFIL je dnes již jako padělek jasně odhalená (jak v naší práci dole - tak i v katalogu pana Beneše). Onen mrtvý brouk F. Beneše vyhlášený na onen článek může být nyní po soudu přeci již konečně odstraněn a tvrzení, že neví, zda se jedná o padělky – upřesněno.

Znalecký spor o Magyarku Parlament – PČ 1919

Známky z emise PČ 1919 – Parlament s nápisem Magyar Posta pocházející z maďarského vydání 1919, musely zcela jistě v roce 1998 vyvolat poprask nečekaného objevu. Nic se o nich nevědělo, nikde o nich ani nebyl žádný záznam v katalogu nebo literatuře. Objevily se zčista jasna, jakoby spadly z čistého nebe přímo na filatelistický trh. Může se zdát, že tento znalecký problém o pravost/nepravost těchto známek je ukončen naším jasným důkazem, že se jedná o padělek, ale není tomu tak, protože jeden ze zúčastněných znalců zastává k těmto známkám prazvláštní odborná stanoviska. Což si ukážeme a vysvětlíme dále.

10 K Parlamet MAGYAR POSTA nabízený v aukci PROFIL – PRAGA 98:


V mezinárodní aukci poštovních známek PROFIL – PRAGA 98 se prodávala jako položka číslo 94 pod tímto popisem - doposud nekatalogizovaná známka, zcela ojedinělý exemplář.

Ve výsledkové listině k této aukci je uvedeno, že se známka prodala za 260 000 Kč + aukční provize. Následně se známka objevila v katalogu POFIS s cenou -,- - tedy na trhu se nevyskytuje a má cenu záliby.




V katalogu POFIS 2007 je uvedeno již následující:




Dnes již nechvalně proslulá Magyar Posta – Parlament PČ 1919 se prodávala ve zmiňované aukci PROFIL a i L. Krejčíř ji měl ve své sbírce – pozůstalosti jako jiný další kus).

Těžko říci, jaké stanovisko má znalec F. Beneš k Magyarkám Parlament aktuálně? Zda jsou podle něj pravé, jak bylo dlouhodobě uváděno a oceňováno v katalogu POFIS? Nebo zda jsou to padělky, jak nyní pro změnu uvádí nejnovější POFIS katalog, anebo opět neví, zda to jsou nebo nejsou padělky? Taková znalecká dobrozdání jsou filatelistické veřejnosti zcela k ničemu. Jen ukazují na možnou znaleckou nerozhodnost. Znalec musí sdělit jasné stanovisko – pravá nebo padělek. Nelze ani tvrdit, že by nebyl k dispozici kvalitní obrázek (nebo samotná známka). Nám se v redakci Infofily podařilo obrázek jedné z těch nechvalně proslulých známek Magyarka Parlament dohledat (a to velmi kvalitní obrázek) a provedli jsme na něm test pravosti v grafickém editoru se zaručeně pravou známkou-přetiskem. Vyšel jednoznačný výsledek – známka má padělaný přetisk ke škodě sběratelů. Přetisk nesedí se zaručeně pravým přetiskem, a tak se nemůže v žádném případě jednat o pravou známku (přetisk). Může se znalec jednoznačně vyjádřit, zda je platné jeho původní stanovisko – Magyarka Parlament jsou pravé známky (v tom případě bude muset pravost známek odborně doložit), anebo platí již jiné stanovisko, že se jedná o padělky, tak jako je nyní uvedeno u všech Magyarkách Parlament v katalogu POFIS, a tak jak to dlouhodobě tvrdí Zdeněk Jindra, Jaromír Petřík a další badatelé Infofily?



SČF a zpráva RK

Je nutné konstatovat, že SČF tato nepřehledná situace s padělky na našem trhu vůbec nevzrušuje. Nebo alespoň některým jeho členům v žádném případě nepřijde neetická nebo plná záhadností. Ti co se postavili na naší stranu (jako třeba bývalý předseda SČF Lumír Brendl nebo J. Sedlák) a další, buď jsou dehonestováni v časopisu Filatelie, nebo znechuceně odcházejí ze scény. Nechtějí se něčeho takového účastnit, protože se po právu stydí za to, že Svaz nedodržuje především toto: § 5
Ochraňovat sběratele před padělateli poštovních známek a dalšího filatelistického materiálu a spolupracovat s příslušnými orgány při odhalování padělatelů. Za tím účelem zabezpečovat výchovu svazových znalců. Ochraňovat sběratele před všemi vlivy, které jsou v rozporu s etickým kodexem filatelie přijatým SČF, UPU, FIP a IFSDA.

F. Beneš se u soudu především oháněl zprávou RK SČF, kterou podepsal Vladislav Beneš. Zajímavé je, že tuto zprávu nečetl ani neschválil nikdo z tehdejšího vedení SČF ještě před tím než byla vydaná. Možná i vyjádření předsedy RK – Vladislava Beneše – který se s námi nikdy nesetkal, aby s námi konzultoval to, pod co se podepsal, nebo alespoň si vyslechl naše názory, a který nám doslova pak do emailu napsal: Znalec nejsem a co je a není pravé, mě v tento okamžik nezajímá. K tomu už není co dodat. U soudu se probíralo i to jakým způsobem byl na bývalého předsedu SČF – Lumíra Brendla vyvíjen tlak ze strany F. Beneše. V době kdy chtěl L. Brendl prošetřit padělky z PROFILu obdržel dopis, který ho upozorňoval na možnosti zveřejnění informace o tom, že byl vedený jako agent STB. Tato čistě politická informace byla použita a zneužita proti L. Brendlovi. Následně po jeho odstoupení byla i zveřejněna v časopisu F. Beneše - Filatelie pro jeho definitivní morální likvidací před filatelistickou veřejností. Kdo zná případ Karásek (dalšího ex.předsedy), který byl zase znalecky znemožněn padělky se kterými měl evidentně potíže i PROFIL, jistě už nezůstane ledově chladným. Tyhle praktiky bohužel nejsou čisté a hodí se maximálně do politiky. Nikoliv do filatelie! To, že Svaz nezajímá, že předseda komise znalců F. Beneš zná jména rozšiřovatele padělků a místo dehonestace známých filatelistů a znalců nepodal ani trestní oznámení na konkrétní distributory, ale využil informace k boji s konkurencí a ovládnutím znalectví. To už je ale opravdu na pováženou.

Závěr

Nedá se říci, že tohle je vítězstvím jakékoliv zúčastněné strany.
Je to především prohra pro poctivého sběratele. Zveřejnili jsme omluvu nařízenou soudem, ale F. Beneš po nás požadoval i 100 tisíc Kč po každém z nás. V tomto bodě byla žaloba zamítnuta především proto, že kolem případu je stále spousta nejasností. Z naší strany bylo vše podloženo články, které jsou podepsané F. Benešem. Těžko se rozporuje něco co je řečené u soudu, když není věřeno tomu, co dotyčný napíše do svého časopisu Filatelie (více zveřejněné citace výše). Dalo by se i doložit z případu Bradáč, že svědkové Dražan a Hečko svědčili ve prospěch minimálně i v dalším soudním sporu F. Beneše. Náhoda? Nevíme!

Nesouhlasíme s tím, jakým způsobem bylo naloženo s informacemi kolem padělatelské aféry a s tím, že tyto informace odpovědní lidé nepoužili k potrestání distributorů a padělatelů, ale k ničení konkurenčních firem a především znalců. Dějiny ukážou, zda to není cesta do filatelistického pekla. My se za otevření Pandořiny skříňky opravdu nestydíme a klidně ji kdykoliv znovu otevřeme.