Pár slov o lodní a námořní poště

Lodní a námořní pošta představuje ve filatelii našeho vnitrozemského státu méně obvyklý obor poštovní historie. Výskyt tohoto poštovně-historického materiálu se u nás omezuje na ojedinělé ukázky v rámci teritoriálních a tematických sbírek a exponátů. Jejich zastoupení je zde charakteristické spíše různorodostí nežli systematickým zpracováním.

Je však nám, vnitrozemcům, tento obor poštovní historie až tak vzdálený?

Před vznikem Československa byly naše země součástí Rakousko-Uherska, které přístup k moři mělo. Z této doby se zachovala řada poštovně-historicky zajímavých dokladů lodní a námořní pošty z korespondence našich předků.

Monarchie sahala k Jadranu, na kterém rakouské, později též uherské lodní společnosti zaobstarávaly nejen nákladní, ale též osobní lodní dopravu a poštovní činnost. A nejen tam.



Z poštovně-historického hlediska považuji za nejzajímavější celistvosti s poštovními razítky (obr.1) používanými na lodích společnosti Österreichischer Lloyd se sídlem v Terstu (o její poštovní činnosti podrobně pojednal článek Josepha Vondraka ve Filatelii č.10/1995), nebo na lodích uherských lodních společností ADRIA a UNGARO-CROATA (uherský námořní přístav Fiume – dnes Rijeka v Chorvatsku). Další skupinou jsou pak celistvosti s razítky PAQUEBOT na rakouské nebo uherské frankatuře zásilek (obr.2).



Zvláštní kapitolu tvoří vzácné celistvosti z rakouského Lombardska-Benátska s razítky typu COL VAPORE (obr.3)



Na Jadranu byla však dislokována též rakousko-uherská válečná flotila, celistvosti polní pošty které tvoří samostatný podobor poštovní historie – polních pošt. Jsou to nejen doklady z období 1.světové války, ale též z angažování se flotily v Číně (obr.4) počátkem 20.století, anebo z námořních manévrů.



Po rozpadu Rakousko-Uherska a prohrané válce se čeští a slovenští příslušníci válečného námořnictva zformovali do tzv. Čs. námořní légie, která se s kompletní pěchotní výzbrojí dala k dispozici dočasné československé vládě. První prapor čs. námořnictva (dalo by se říci „čs.námořní pěchota“) se účastnila vojenských akcí na Slovensku, včetně osvobození Bratislavy v roce 1919. Odtud jsou známé doklady polní pošty čs.námořníků. Není to již námořní polní pošta, až nedá mi zmínit se i zde o této kapitole naší historie.

Nezapomínejme však též na řeku Dunaj s čilou lodní dopravou již od římských časů. Zejména oficielní přeprava poštovních zásilek První dunajskou paroplavební společností (DDSG) od roku 1850, včetně použití soukromého vydání poštovních známek DDSG v létech 1866-1870 (viz. např. NETTO-katalog Rakouska) je zajímavou kapitolou poštovní historie na řece Dunaj. Obšírně o tom pojednal Ladislav Novotný v brněnském časopise MERKUR č.25-26/květen 1971. Za první světové války působila na Dunaji tzv. Dunajská flotila (podléhající velení Rakousko-uherské námořní flotily).

V minulosti však existovala lodní pošta i na jezeře Balaton a na Bodamském jezeře. Též osobní parníky na Labi byly v určitém časovém období opatřeny poštovní schránkou.