Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 1. část

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Bc. Anna Krauzová

Učitelství dějepisu-českého jazyka pro SŠ

Poděkování

Velké poděkování patří vedoucímu této práce PhDr. Karlu Řeháčkovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky, ochotu a vstřícný přístup při konzultacích a v průběhu psaní diplomové práce. Dále bych chtěla velmi poděkovat Mgr. Světle Brendlové za poskytnuté rozhovory a užitečné informace a materiály, za spolupráci děkuji rovněž dalším narátorům.

Abstrakt

Tato diplomová práce přináší stručný vývoj české a plzeňské filatelie, na jehož pozadí představuje její přední osobnost Ing. Lumíra Brendla, dlouholetého předsedu Svazu českých filatelistů a člena světových filatelistických organizací. Tento slavný filatelista se výrazně podílel na pořádání mnoha výstav, na nichž často působil také jako hodnotitel. Rozsáhlá byla i Brendlova publikační činnost, svými články přispíval do českých a zahraničních periodik, s jeho jménem je však spojeno i několik samostatných publikací. Lumír Brendl se specializoval především na námětovou filatelii, jeho nejslavnější sbírka věnovaná národní historii je uložena v Praze v Poštovním muzeu. Za své odborné působení obdržel celou řadu ocenění, včetně tzv. „filatelistického Oscara“. Cílem práce je vytvořit komplexní biografii tohoto filatelisty a přehled jeho odborných aktivit. Práce je sestavena z archivních pramenů, odborných periodik, publikací, webových filatelistických stránek a vzpomínek pamětníků, s jejichž pomocí je tak shrnut Brendlův život a připomenut jeho celkový přínos pro filatelii. 

Klíčová slova

Filatelie, poštovní známka, Lumír Brendl, Světla Brendlová, Svaz českých filatelistů, Plzeň, Plasy

ÚVOD

Současná moderní doba s sebou přináší množství inovací týkajících se online prostředí, chytrých zařízení a z nich vycházejících všelijakých možností komunikace s ostatními. Čím dál více, ne-li úplně, tak ustupuje do pozadí dříve tradiční způsob kontaktu mezi lidmi, jímž je dopisování písemnou formou. Dopisy, ale postupně i pohlednice, už jsou v dnešní době téměř pasé. Ač představuje elektronická pošta jisté výhody, nenahradí nám však radost z nově došlého psaní opatřeného poštovní známkou. Právě známky nám toho mohou tolik vyprávět, nejsou totiž jen pouhými malými ústřižky papíru, které kdosi nalepí na obálku. Pestrost, barvy, tvar, typ zoubkování a použité náměty, to vše nás okamžitě zaujme při prvním pohledu na jednotlivé známky. Mne samotnou již v dětství uchvátily detailním zpracováním, rozmanitou paletou barev a širokou škálou motivů. Jako dítěti se mi do rukou dostaly zásobníky plné nejrůznějších známek, které vlastnil můj dědeček. Ten je následně předal mému tatínkovi, jenž pokračoval dál v rozšiřování sbírky. Dodnes si naši rodinnou kolekci poštovních známek občas prohlížím a nepřestává mě fascinovat, spíše naopak. Aktivním sběratelem poštovních známek, a tudíž následníkem sice zatím nejsem, přesto nezůstávám pozadu a zaměřuji se aktuálně na pohlednice, z nichž sestavuji památník svých cest a zážitků. Blízký vztah k této tematice se pro mne stal proto podnětem k tomu, abych se jí věnovala v rámci své diplomové práce, a tak i přispěla k jejímu zviditelnění a oživení.

S poštovními známkami i pohlednicemi souvisí zásadní pojem, a to filatelie, pod kterým se skrývá disciplína zabývající se systematickým sbíráním, zkoumáním a hodnocením materiálů poštovní povahy, mezi něž patří dále například poštovní razítka, nálepky nebo celiny. Filatelisty, tedy badatele orientující se na tento obor a sběratele filatelistických předmětů, ovšem zajímají taktéž okolnosti spojené s poštovními známkami, třeba technika jejich výroby či historický kontext. K filatelii se vážou skutečně bohaté dějiny, významné osobnosti, avšak i kupříkladu problémy v podobě padělatelů a jejich falzifikátů. 

Tématem této diplomové práce je regionální – plzeňská filatelie a její přední osobnost Ing. Lumír Brendl, který ji významně ovlivnil. Vzhledem k tomu, že se k jeho osobě zachovalo pouze několik málo dílčích textů, rozhodla jsem se sestavit obsáhlou a ucelenou biografii, mapující všechny důležité části Brendlova života, jeho filatelistických počátků a odborného působení, a zároveň jsem si vytkla za cíl zkoumat na pozadí vývoje české a plzeňské filatelie jeho dílo. 

Práce vznikla na základě využití několika typů historických pramenů, zejména se jedná o archiválie nacházející se v péči Státního oblastního archivu v Plzni (fond Svaz československých filatelistů – krajský výbor Západočeského kraje), jež se týkají mládežnického filatelistického hnutí v Plzni. Dále jsem pracovala se sbírkovými artefakty darovanými Mgr. Světlou Brendlovou Poštovnímu muzeu (Sbírka Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československé republiky), které jsou především ilustrativního charakteru. Původně jsem zvažovala i využití archiválií uložených v Národním archivu, Archivu bezpečnostních složek v Oddělení archivních fondů operativních svazků a vyšetřovacích spisů a Archivu města Plzně, během studia těchto pramenů jsem však zjistila, že archiválie umístěné v uvedených archivech informačně neodpovídají tématu a zaměření mé práce (Národní archiv, Archiv města Plzně) nebo se předpokládané archiválie nedochovaly (Archiv bezpečnostních složek), a proto nakonec využity nebyly či být nemohly.

Místo nich se však cenným pramenem při psaní práce staly dokumenty nacházející se v držení Brendlovy sestry Světly (Rodinný archiv Brendlů) a rovněž vzpomínky několika pamětníků, plaských občanů, kteří mi poskytli užitečné informace o životě a činnosti Ing. Brendla (Archiv Anny Krauzové). Navíc jsem mohla čerpat i z odborných filatelistických periodik a údajů zveřejněných na oficiálních webových stránkách Svazu českých filatelistů a dílčích filatelistických klubů.

Kromě archiválií a muzeálních artefaktů mi pomohly i odborné příspěvky a publikace z pera Lumíra a Světly Brendlových a dalších autorů, kteří publikovali drobné články o samotném Brendlovi a jeho přínosu české a plzeňské filatelii. 

Výše uvedené historické prameny byly zkoumány a interpretovány několika vzájemně se doplňujícími metodami odborné práce. V první řadě se jednalo o přímou interpretaci pramenů a vyvozování dílčích poznatků, které byly následně komparovány a zasazeny do širších souvislostí, k čemuž napomohla především metoda biografická (vytvoření životopisu). Využití pamětníků umožnilo pracovat prostřednictvím metody oral history a následně jsem mohla část informací získaných od narátorů aplikovat i za pomoci prosopografické metody (vzájemné vztahy v místním i celostátním filatelistickém hnutí), což umožnilo ilustrovat zejména kauzu ohledně podezření L. Brendla ze spolupráce se Státní bezpečností. 

Diplomová práce je rozdělena do čtyř hlavních kapitol, přičemž první z nich se stručně věnuje plzeňské filatelii v národním měřítku a zaměřuje se blíže zejména na plzeňský filatelistický klub. Zbylé tři kapitoly se poté soustředí přímo na postavu L. Brendla. Představen je nejprve po stránce osobní a lidské, práce sleduje jeho život na pozadí rodiny Brendlových a jeho vztahu se sestrou Světlou i s plaskými občany. Další kapitola popisující léta strávená ve Svazu českých filatelistů a dalších organizacích má za cíl vystihnout Brendla již jako filatelistu. Závěr práce sleduje jeho rozmanité odborné aktivity, jež zahrnují rozsáhlou přednáškovou a publikační činnost a pořádání četných filatelistických výstav, jichž se sám Brendl několikrát účastnil rovněž jako vystavovatel nebo hodnotitel.

Smyslem práce je komplexně představit významnou osobnost plzeňské a české filatelie odborné i laické veřejnosti a zasadit téměř zapomenutou osobnost žijící a pracující ve složitém 20. století a následně i 21. století do kontextu regionální historiografie.

Fotografie Lumíra Brendla