Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 11. část

4.2.2 ZNÁMKY

Známky provázely celý život Lumíra Brendla a právě Známky je rovněž název populární knihy, na jejímž vzniku se podílel. Otisknuta byla v roce 2008 v Plzni nakladatelstvím Fraus v encyklopedické edici CO-JAK-PROČ, jejími dalšími autory jsou němečtí publicisté Hans Reichardt a Wolfgang Maassen. Původně kniha pochází z Německa, kde se z prvního neúspěšného vydání vyvinulo druhé přepracované, nicméně ne o příliš zdařilejší. Odtud se tedy publikace nakonec dostala k českému nakladatelství, jehož verze se stala velmi pozitivně hodnocenou a rychle oblíbenou. V roce 2009 vyhrála i druhé místo v soutěži zaměřené na literaturu o filatelii, která se pořádala v rámci výstavy IBRA v německém Essenu. Známky tak povýšily na dílo oceněné stříbrnou medailí FEPA.¹⁶⁷

Obal knihy Známky

Kniha na čtyřiceti osmi stranách seznamuje mladé čtenáře s filatelií, její historií i základními pojmy z oboru a sběratele na úrovni začátečníka se snaží navést správným směrem tak, aby byl ve své sběratelské činnosti úspěšný. Publikace je z vizuálního hlediska precizně zpracovaná, součástí je rozsáhlé množství obrazového materiálu zahrnujícího kromě poštovních známek, pohledů a jiného filatelistického materiálu rovněž další doplňující ilustrace. První polovina knihy se zaměřuje na historický kontext poštovních známek a všechno s nimi spojené. Čtenář se tak může dozvědět například, kdo jako první napsal dopis, kde vznikla poprvé pošta nebo se seznámit s vynálezcem poštovního razítka, za něhož je považován sir Henry Bishop, od roku 1660 generální poštmistr anglické pošty.¹⁶⁸ Úplně první poštovní známky na světě se pak začaly prodávat 6. května 1840 na britské poště. Velká Británie tedy odstartovala moderní poštovnictví, v čemž ji následovaly Spojené státy americké v roce 1842 v New Yorku. Na rakouském území se známky tiskly poprvé od roku 1850 a platily taktéž na území českých zemí. V souvislosti s naším národem je třeba zmínit první československé známky pocházející z 18. prosince 1918 z rukou slavného národního malíře Alfonse Muchy. U příležitosti vzniku České republiky byla následně vydána první česká poštovní známka, jež dosahovala hodnoty 3 Kčs.¹⁶⁹

Známky rovněž umožňují vhled do zákulisí tiskařské dílny a jednotlivých technik, pomocí nichž dochází ke zhotovení poštovních známek, a to z pohledu historického i moderního. Kniha je nicméně zpestřena též kapitolou rekordů poštovních známek. Ty se týkají kupříkladu nejdéle existující série výplatních známek, jíž je norská série s poštovním rohem, dále místa s největším počtem poštovních úřadů, za které je považována Čína, ačkoliv oficiální údaje potvrzující tuto domněnku neexistují, anebo zvláštních typů známek, jež byly napuštěné aromatickou látkou a voněly po růžích či měly podobu gramofonové desky se skutečnou funkcí přehrávání hudby. ¹⁷⁰Součástí publikace jsou taktéž různé sběratelské tipy a rady, jak se známkami zacházet. Poslední list pak zdobí ukázka Brendlova tematického exponátu Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československé republiky, konkrétně epilog.¹⁷¹

Celá kniha zachycuje hlubší smysl poštovních známek a důležitost jejich role, které vystihuje i tímto způsobem: „Poštovní známky nejsou jen sběratelským objektem. Představují dokumenty soudobých dějin – dokumenty rozšiřující naše obzory! Lze z nich vyčíst, kdy byla objevena Amerika, kdy se narodil B. Smetana či T. G. Masaryk, v kterém roce vzlétlo první letadlo nebo kdy skončila II. světová válka. Téměř každá důležitá světová událost se ocitne na poštovních známkách. Neexistuje stát, jenž by neměl své poštovní známky.“¹⁷² 

ZÁVĚR

Tato diplomová práce si stanovila za cíl zpřehlednit dějiny plzeňské filatelie v kontextu českého filatelistického prostředí a především sestavit ucelený a podrobný životopis jednoho z jejích nejvýznamnějších představitelů Ing. Lumíra Brendla. Tento uznávaný filatelista, dlouholetý předseda Svazu českých filatelistů a držitel řady ocenění dosáhl úspěchů a věhlasu v celosvětovém měřítku. Práce proto klade důraz na vyobrazení Brendla jako člověka, který zasvětil celý svůj život filatelii a filatelistům. Byl schopný využít svého potenciálu, svých vědomostí i odborných zkušeností, což se promítlo rovněž do jeho rozsáhlé publikační činnosti a množství exponátů, jež se staly pro ostatní vzorem toho, jak by měla vypadat kvalitní sbírka námětové filatelie. Lumír Brendl si ovšem získával respekt i svým vystupováním a lidským přístupem, proto jsem usilovala nejen o vystihnutí jeho profesní stránky, ale taktéž té osobní. Jelikož podstatný vliv na Lumíra měla jeho rodina a zejména mladší sestra Světla, nesměla být ani tato složka jeho života v práci opomenuta.

Mnou realizovanou badatelskou činností jsem následovala původní záměr práce sestavit komplexní biografii Lumíra Brendla, který se mi podařilo úspěšně naplnit. Nadto jsem dokázala hlouběji proniknout do jistých souvislostí Brendlova působení, a tak jim lépe porozumět. Díky tomu jsem měla příležitost zakomponovat do práce rovněž některé informace, jež ještě nebyly nikdy publikovány a které umožňují nahlédnout do zákulisí konkrétních etap Brendlova života. 

V průběhu psaní diplomové práce jsem pochopila, že postava Lumíra Brendla je v české filatelistické společnosti zároveň lehce kontroverzní, a to kvůli jeho údajné spolupráci se Státní bezpečností a z toho vycházejících sporů s některými jedinci. Ač jsem byla se situací od začátku obeznámena, až podrobnějším studiem pramenů jsem dospěla ke zjištění, že kauza, v níž hraje hlavní roli Brendl a jeden ze soudních znalců v oboru filatelie, trvala dlouhá léta a pokračuje v podstatě i nadále již po Brendlově odchodu z tohoto světa. Současně už od svého počátku znamenala rozkol mezi filatelisty, ale i některými představiteli neodborné veřejnosti, na dvě znepřátelené skupiny. Zpracovat tuto citlivou část Brendlova života nebylo lehkým úkolem, cílila jsem především na objektivní prezentace obou stran a jejich zhodnocení na základě faktů, jež jsem měla k dispozici. Rozhodně nebylo mým úmyslem ani cílem této práce Lumíra Brendla soudit, nebo ho naopak ospravedlňovat. Pravdou však je, že celý případ ovlivnil výrazně osobnost Brendla, a proto musel být alespoň částečně, ovšem výlučně informativně, zahrnut.

Při sestavování diplomové práce jsem plánovala čerpat primárně z archivních pramenů, a to zejména uložených v Národním archivu a Archivu města Plzně. Analýza těchto archiválií mne nicméně dovedla k závěru, že informačně neodpovídají tématu a zaměření mé práce, tudíž nebyly nakonec pro tyto účely využity. Podobným případem byl rovněž Archiv bezpečnostních složek, v němž se některé očekávané archiválie kvůli provedeným skartacím nedochovaly, a proto nemohly přispět k objasnění určitých okolností až do takové míry, jak by bylo pro posouzení sporné kauzy potřebné a žádoucí. Užitečnou pramennou základnou se ovšem namísto toho staly dokumenty nacházející se v držení Světly Brendlové, sestry Lumíra Brendla (Rodinný archiv Brendlů). Jako cenný zdroj informací posloužily také vzpomínky několika pamětníků, kteří Brendla znali osobně (Archiv Anny Krauzové). Objevit se mi podařilo řadu odborných filatelistických periodik a k mému překvapení i množství oficiálních webových stránek zaměřených na filatelii a zřizovaných přímo Svazem českých filatelistů nebo Klubem filatelistů Plzeň. Z toho důvodu nakonec elektronické zdroje představovaly pro tuto práci větší přínos, než bylo původně v počátcích výzkumu zřejmé.

V rámci tématu osobnosti Lumíra Brendla a obzvláště plzeňské filatelie zbývá jistě ještě stále prostor pro další bádání. Domnívám se, že stručný přehled dějin plzeňských filatelistů zpracovaný hlavně pro potřeby určitého kontextu, v němž pak mohla být jednodušeji představena Brendlova osobnost, by si zasloužil mnohem hlubší výzkum. Možnosti spatřuji kupříkladu ve využití archivů nacházejících se v oblasti širšího Plzeňska, v nichž by se mohly vyskytovat v souvislosti se západočeskou filatelií nějaké záznamy vztahující se i k Plzni.

Doufám, že touto prací se mi podaří mezi odbornou i laickou veřejností jednak připomenout význam Brendla, jednak více zpopularizovat jméno tohoto držitele „filatelistického Oscara“. Lumír Brendl je totiž skutečně zásadní postavou české společnosti, kultury a samozřejmě především filatelie, která si zaslouží nezůstat přehlédnuta. 

RESUMÉ

Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na plzeňskou filatelii a jejího významného představitele Ing. Lumíra Brendla. Tento filatelista zastával funkci předsedy Svazu českých filatelistů a působil rovněž v několika mezinárodních i světových organizacích. Po odborné stránce se především zabýval námětovou filatelií, k níž patří i jeho nejslavnější dílo Z temna k národnímu probuzení a vzniku Československé republiky. Za svou činnost získal během života neuvěřitelné množství ocenění, obdržel i populární cenu označovanou jako „filatelistický Oscar“. Významná je také Brendlova publikační činnost, svými články přispíval do několika domácích i zahraničních periodik a rovněž je autorem či spoluautorem několika samostatných publikací. 

Cílem mé práce bylo vytvořit přehled dějin plzeňské filatelie na pozadí české filatelistické společnosti a následně představit osobnost Lumíra Brendla, sestavit jeho komplexní životopis a shrnout jeho přínos pro filatelii. Myslím si, že jméno Lumíra Brendla je již mezi veřejností pozapomenuté, proto jsem chtěla přispět k oživení jeho významu a památky. 

Diplomovou práci jsem sepsala s využitím archivních pramenů, zejména jsem čerpala z dokumentů v držení Brendlovy sestry Světly, dále se pro mě staly cenným zdrojem informací vzpomínky několika pamětníků, odborná periodika, publikace a oficiální filatelistické webové stránky. Práci jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. První z nich jsem věnovala dějinám české a plzeňské filatelie, zbylé tři kapitoly jsem soustředila přímo na osobnost Lumíra Brendla. Nejprve jsem zkoumala jeho osobní život, poté jsem popsala Brendlovy filatelistické úspěchy i náročné časy a v poslední kapitole jsem shrnula jeho odborné působení v podobě výstavní a publikační činnosti. 

Lumíra Brendla lze skutečně označit za významnou postavu české filatelie, a proto doufám, že má diplomová práce bude užitečná a díky ní se zvýší zájem o tohoto důležitého filatelistu. 

Soupis významných ocenění Lumíra Brendla

167) LOVČÍ, Radovan. Vzpomínka na Lumíra Brendla. Plaský zpravodaj. Plasy: Město Plasy, 2021, roč. XXXI., č. 2, s. 22.

168) REICHARDT, Hans – MAASSEN, Wolfgang – BRENDL, Lumír. Známky. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2008. Co-jak-proč; sv. 44. ISBN 978-80-7238-708-3, s. 4-9.

169) Tamtéž, s. 10-12.

170) REICHARDT, Hans – MAASSEN, Wolfgang – BRENDL, Lumír. Známky. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2008. Co-jak-proč; sv. 44. ISBN 978-80-7238-708-3, s. 22-25.

171) Tamtéž, s. 47.

172) Tamtéž, s. 16-17.