Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 2. část

1 DĚJINY ČESKÉ FILATELIE

Filatelie zastává stejně jako ve světě i v českém prostředí významné místo, je nedílnou součástí naší společnosti, kultury a historie. Tvář české filatelie se postupnými změnami vyvíjela z původní neorganizované formy, jejíž počátky sahají do 19. století, až do dnešní dle určitých zásad uspořádané a ústředním spolkem koordinované podoby. V souvislosti se vzrůstajícím zájmem o filatelii začaly v průběhu času vznikat kluby, v nichž se mohli tito jedinci sdružovat a společně se zabývat poštovními známkami a dalšími filatelisticky laděnými materiály. Prvním a až do roku 1914 zároveň jediným takovým sdružením byl Český klub filatelistů, k jehož založení došlo v Praze 28. dubna 1887. Po deseti letech činnosti začal vydávat dokonce svůj vlastní a současně i první český filatelistický časopis Český filatelista. V roce 1914 došlo k odtržení některých členů v důsledku jejich nespokojenosti a k vytvoření nového klubu, jejž nazvali Sdružení přátel filatelie. Tato událost však měla negativní dopad na filatelisty z jiných měst, zejména z Plzně nebo Olomouce, kteří měli ambice vybudovat v těchto oblastech další spolky. Jejich snahy však ničily obavy před konkurencí, a proto museli ještě několik let počkat. ¹ 

K dalšímu rozmachu filatelie přispěly první československé poštovní známky vydané po vyhlášení Československé republiky roku 1918 a vzbuzující u veřejnosti velký obdiv. Filatelie se tak stávala natolik populární, že v roce 1919 Klub českých filatelistů dosahoval dvojnásobného počtu členů než na počátku roku 1918.² Známky nového státu vystřídaly předchozí rakouské a uherské a na poštách se objevily poprvé v prosinci, tedy po necelých dvou měsících. Vyobrazeny na nich byly Hradčany jako symbol české státnosti, jež doplnilo slunce národní svobody vycházející za svatovítskými věžemi. Tento návrh vzešel z dílny akademického malíře Alfonse Muchy, kterého úkolem sestavit podobu nových známek pověřil vrchní poštovní oficiál a filatelistický funkcionář Jaroslav Lešetický. Ze stejného důvodu ovšem Muchu kontaktoval o něco dříve rovněž Jaroslav Šula, předseda Klubu českých filatelistů, neboť vyhlášení samostatného státu se už nějakou chvíli očekávalo. ³ Mucha byl pro projekt vybrán z několika důvodů, byl nejen populární a uznávaný umělec, ale i vlastenec s protirakouským postojem, o čemž se vědělo i za hranicemi. Význam byl tedy poněkud hlubší, spojení Muchova jména se známkami a hlavně s Československem mohlo přispět k příznivějšímu přijetí nového státu okolním světem a jeho ukotvení v něm. ⁴

Po roce 1918 přibývalo velké množství filatelistických spolků, což s sebou přinášelo potřebu řízení a jednotného nasměrování jejich činnosti. Výsledkem bylo ustavení celostátního Svazu československých filatelistických spolků v roce 1921, jehož prvním předsedou se stal Josef Peters. Od roku 1925 se pravidelně každý rok konal sjezd československých filatelistů, organizovaný vždy jedním z členských klubů. První proběhl v říjnu téhož roku v Jindřichově Hradci a poslední v roce 1932 v Klatovech. Jedním z významnějších sjezdů byl pak v pořadí pátý uskutečněný v roce 1929 v Plzni. Nejúspěšnější léta zažíval svaz v roce 1927, poté začal postupně upadat kvůli celkově špatné hospodářské situaci, jež vedla k jeho definitivnímu zániku roku 1936. ⁵

Zásadním mezníkem ve vývoji české filatelie, kterým započala nová etapa dosahující již vyšší úrovně, byl rok 1965. Dne 30. května byly v Praze položeny základy organizace nazvané Svaz československých filatelistů (SČSF). Do roku 1965 sice ještě existovalo takzvané Ústředí československých filatelistických spolků, založené původně v roce 1937 a roku 1952 registrující 600 filatelistických kroužků s 35 000 členy, avšak rychle stoupající česká filatelistická scéna, měnící se ve významného kulturně společenského činitele, přesahovala možnosti tohoto sdružení, které již neodpovídalo potřebám jejího dalšího rozvoje. Toho měl být schopný právě nově zřízený SČSF, do jehož čela se jako první postavil Ladislav Dvořáček. Již rok 1969 přinesl ovšem změny vedoucí k federativnímu uspořádání ČSSR, které způsobily federativní rozdělení rovněž SČSF, z něhož se vytvořily dva národní svazy, a sice Zväz slovenských filatelistov (ZSF) a Svaz českých filatelistů (SČF) dohromady tvořící Federaci československých filatelistů.⁶

Nástupcem SČSF se stal tedy Svaz českých filatelistů působící nejprve v kooperaci se slovenským svazem, následně po roce 1990 samostatně. Od roku 1993 v kontextu politického vývoje se SČF nakonec stal „zapsaným spolkem sdružujícím filatelisty v celé České republice“. ⁷ V této verzi bez dalších úprav názvů či uspořádání pokračuje činnost celostátní filatelistické organizace do současné doby. Aktuálně zahrnuje 300 klubů, které spojuje v jeden celek se sídlem v Opletalově ulici v Praze a předsedou Juliem Cackou, zastávajícím tuto funkci od roku 2019. ⁸ Jedním z dlouholetých předsedů SČF byl taktéž Lumír Brendl, jehož životu i působení ve filatelii a SČF se věnují další části práce.

Logo Svazu českých filatelistů

K filatelii neodmyslitelně patří také výstavy, ani v tomto ohledu česká filatelistická společnost nezaostávala. Jedné z výstav se poprvé zúčastnila v roce 1884, šlo o Mezinárodní výstavu sportu a výživy ve Vídni, na niž se vypravili členové Klubu českých filatelistů Zikmund Reach a Vincenc Jedlička, který se zpět vracel dokonce se stříbrnou medailí. V roce 1895 se pak spolek zapojil do Národopisné výstavy československé v Praze, nicméně historicky první výstava organizovaná českými filatelisty proběhla až v roce 1914, a to v Praze na Václavském náměstí v hotelu U zlaté husy. První mezinárodní výstava poštovních známek byla uspořádána o čtyři roky později v Brně a slavná tradice výstav PRAGA trvající dodnes odstartovala roku 1938 pod záštitou Mezinárodní filatelistické federace.⁹ Nejprve se uskutečnila na mezinárodní úrovni, v roce 1962 již na světové. PRAGA 1962 tak byla první skutečně světovou výstavou jak u nás, tak ale rovněž v mezinárodní filatelii vůbec. Další v pořadí následovala PRAGA 1968 konaná u příležitosti padesátého výročí vzniku Československa i prvních československých známek a o deset let později PRAGA 1978, svým rozsahem nepřekonatelná. ¹⁰ Pod heslem Poštovní známka a filatelie – svět poznání a míru vznikala výstava PRAGA 1988, jejímž cílem byla propagace politických, společenských a kulturních zájmů socialistického Československa.¹¹ V dalších desetiletích pokračovala tradice výstavami PRAGA 1998 a PRAGA 2008, jež jsou v práci blíže představeny, a dosud poslední akcí PRAGA 2018.

1) Československá filatelie: katalog výstavy, Praha červenec 1988. Praha: Rapid, 1988, s. 9-11.

2) Tamtéž, s. 11-12.

3) HRBEK, František. Dva tucty glos k dějinám filatelie: základní příručka z dějin filatelie ve 24 dílných částech: 52 stran čtivého textu nejen pro začínající sběratele poštovních známek. Nové Město nad Metují: Zdeněk Jindra, 2006, s. 18.

4) Sborník článků o československých známkách. Praha: Komise čs. známky SČSF, 1987, s. 12.

5) Československá filatelie: katalog výstavy, Praha červenec 1988. Praha: Rapid, 1988, s. 12-14.

6) ŠVARC, František. Svět filatelie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1982, s. 294-295.

7) Svaz českých filatelistů, z. s. O svazu českých filatelistů. In: informace-scf.cz [online]. [cit. 22. 6. 2023].

Dostupné z: https://www.informace-scf.cz/oscf/oscf.htm

8) Svaz českých filatelistů, z. s. O svazu českých filatelistů. In: informace-scf.cz [online]. [cit. 22. 6. 2023].

Dostupné z: https://www.informace-scf.cz/oscf/oscf.htm

9) Československá filatelie: katalog výstavy, Praha červenec 1988. Praha: Rapid, 1988, s. 11.

10) SOBOTA, Miroslav. Filatelie – posel míru. Signál. Praha: Naše vojsko, č. 50, nestr.

11) Bulletin 11: světová výstava poštovních