Nabídka našeho eshopu

Úmrtí Antonína Zápotockého - A967 - II. typ - tzv. přeškrtnutá bobulka v razítkovaném stavu

Úmrtí Antonína Zápotockého - A967 - II. typ - tzv. přeškrtnutá bobulka v razítkovaném stavu

  • Cena: 450 Kč

Plzeňská filatelie a Ing. Lumír Brendl - 5. část

2.1.1 SVĚTLA BRENDLOVÁ


Světla Brendlová, o čtyři roky mladší Lumírova sestra, byla svému staršímu bratrovi celoživotním „parťákem“. Lumíra doprovázela na cestách, pomáhala mu s korespondencí a celkově si byli oba navzájem oporou. Jak sama Světla řekla: „Maminka věděla, že Lumír bude vždycky mým ochráncem a já se o něj budu starat.“39, tak to také skutečně bylo. Jejich pouto se stalo doopravdy silným a i na veřejnosti je lidé vnímali jako významnou sourozeneckou dvojici, což se například projevilo v roce 2007, kdy byli společně za svou prospěšnou činnost uznáni a oceněni titulem Osobnost města Plasy. 40


Světla a Lumír Brendlovi v roce 1945


Školní léta začala Světle v Plasích, kde ji v tu dobu učila maminka Otilie. Po dokončení páté třídy základní školy však pokračovala dále ve studiu v Rakovníku. V roce 1950 se totiž z politických důvodů uchýlili s Otilií i Lumírem do Šanova ležícího právě v okrese Rakovník. Nejprve zde nastoupila na dívčí školu, následně byla bez problémů přijata na Gymnázium Zikmunda Wintra v Rakovníku, na němž ale dokončila pouze první ročník. Po otevření Jedenáctileté střední školy v Plasích v roce 1954 se Otilie rozhodla Světlu z rakovnického gymnázia nechat přeložit. 41 Vliv na dění, nejen v rodině Brendlových, měla tehdejší situace spojená s ministrem školství Zdeňkem Nejedlým a jím nastolenými reformami v oblastech vzdělávání. Zakládány byly zmiňované jedenáctileté střední školy, jež byly tvořeny osmi stupni základního všeobecného vzdělávání a třemi ročníky vyššího vzdělání, které měly své studenty připravit zejména pro pokračování na vysoké škole, 42 což se týkalo i samotné Světly. V Plasích ji tedy čekaly tři roky takzvané jedenáctiletky, během nichž vynikala jako jedna z nejlepších studentek. V té době se začalo také více rozvíjet její nadšení a nadání pro cizí jazyky, jímž disponovala už od dětství. Nejprve začala docházet na soukromé hodiny anglického jazyka, který si později doplnila i o lekce jazyka španělského, kromě toho měla ještě ve škole povinně němčinu a jeden rok nepovinně latinu. 43 Středoškolské studium zakončila Světla zdárně maturitní zkouškou v roce 1957. 44


Promoce Světly Brendlové, FF UK


Světla Brendlová následovala z hlediska profese své rodiče a vydala se stejně jako oni na učitelskou dráhu. Po úspěšném přijímacím řízení začala docházet na plzeňskou pedagogickou fakultu, v té době degradovanou na Vyšší pedagogickou fakultu v Plzni ve Veleslavínově ulici. Ústav, jenž původně působil pod Pedagogikou fakultou Karlovy univerzity v Praze, opět totiž zasáhly činnost komunistické vlády a tehdejší nařízení, na základě kterého došlo již v roce 1953 k úpravě fakulty na zmíněnou Vyšší pedagogickou školu.45 V Plzni Světla nastoupila na obor Učitelství pro 6. – 8. ročník všeobecně vzdělávacích škol v kombinaci předmětů dějepis a ruský jazyk. Po dvou letech tak nakonec 23. června 1959 obdržela vysokoškolskou kvalifikaci promovaný pedagog.46 I přesto že její specializací byl ruský jazyk, angličtina nezůstávala příliš v pozadí, ba naopak. Ačkoliv to vzhledem k politickým poměrům nebylo jednoduché, dařilo se Světle úroveň angličtiny zdokonalovat, a to například prostřednictvím večerních kurzů na plzeňské státní jazykové škole. Výrazně ji obohatil rovněž přítel Angličan John Todd, s nímž si několik let dopisovala. Díky Toddovi se blíže seznámila s aktuální angličtinou nebo s rozdíly mezi americkou a britskou variantou tohoto západogermánského jazyka. Na pozvání svého přítele se v létě roku 1967 vypravila do Londýna, kde jí bylo umožněno v rámci London School of English and Foreign Languages absolvovat kurz angličtiny. Do Velké Británie Světla však zavítala už dříve, poprvé v roce 1965 prostřednictvím poznávacího zájezdu s plzeňským Čedokem. Odlišnosti v britské a americké angličtině pak na vlastní kůži pocítila už v roce 1989, kdy se spolu s Lumírem podívala i do Spojených států amerických.47


Coby učitelka se Světla i nadále věnovala svému vzdělání a po opakovaných žádostech byla v roce 1964 konečně přijata na dálkové šestileté studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde se zapsala na obor Ruština s průvodním oborem bulharština – učitelství pro školy II. cyklu. V dalším roce si ještě jako třetí rozšiřující obor přidala angličtinu, na niž chtěla původně přestoupit z bulharštiny, což jí ovšem nebylo povoleno. Po složení státní závěrečné zkoušky a obhájení diplomové práce nazvané Motivická analýza textů Michaila Bulgakova ukončila v roce 1970 školu s celkovým prospěchem velmi dobře, a získala tak titul Mgr.48 Studium anglického jazyka na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy na nějaký čas přerušila a završila ho až v roce 1976. 49


Pedagogická kariéra Světly byla vcelku rozmanitá, během svého života působila na základní, střední, a dokonce též vysoké škole. Na první pracovní pozici byla umístěna po dokončení Vyšší pedagogické školy v Plzni v roce 1959. Jednalo se o druhý stupeň základní školy v Kadani, kam ale nakonec ze zdravotních důvodů své matky Otilie, kterou nemohla nechat samotnou v Plasích, nenastoupila. Po přímluvě na odboru školství vyvstala pro Světlu jiná alternativa, a sice poloviční úvazek v Kožlanech a zároveň v Čisté u Rakovníka. První rok jako učitelka tak strávila hodně na cestách přejížděním z jedné školy do druhé, avšak od druhého roku už vyučovala jen na základní škole v Kožlanech, kde navíc působila ještě následující čtyři roky. Její další profesní kroky směřovaly na gymnázium v Plasích, odkud po více než dvaceti letech učení pokračovala dál na plzeňské jazykové gymnázium, po revoluci přejmenované zpět na Masarykovo gymnázium v Plzni. Rok 1991 pak pro Světlu znamenal v podstatě splněný sen, jelikož opět nastoupila na vysokou školu, ovšem tentokrát už v postavení kantora. Přednášet začala na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, konkrétně na Katedře anglistiky.50


Na Západočeské univerzitě v Plzni zůstala však pouze jeden semestr. Důvodem byla její účast v konkurzu na manažera západočeského regionálního centra Britské rady – the British council, nezávislé organizace zaměřené na šíření britské kultury, vědy, umění a anglického jazyka v zahraničí. Jelikož výběrové řízení vyhrála, začala pro Světlu v roce 1992 nová etapa, která trvala celé desetiletí a přinesla jí spoustu nových zkušeností a zážitků. Pravidelně jezdila pracovně do Anglie, účastnila se akcí pořádaných britským velvyslanectvím nebo různých konferencí. V průběhu let se rovněž setkala s mnoha místními, ale i zahraničními významnými osobnostmi, například s tehdejším prezidentem Václavem Havlem, spisovatelem Jiřím Stránským, americkým dramatikem Arthurem Millerem, britským dramatikem Tomem Stoppardem, nebo dokonce s britskou královnou Alžbětou II.51 Světla Brendlová se stala jedním ze tří reprezentantů Plzně, kteří byli přizváni 29. března 1996 k návštěvě královského páru do sídla Britské rady v Praze na Národní třídě a na koncert věnovaný královnou prezidentu Václavu Havlovi, uskutečněný v Rudolfinu o den dříve.52


Světla Brendlová ředitelkou Britské rady v Plzni


Světla se rovněž věnovala publikační činnosti, přispívala svými články do celostátních Učitelských novin, časopisu Cizí jazyky ve škole i do okresních novin. Za nejpřínosnější díla, jež vydala v kooperaci s plzeňským nakladatelstvím Fraus, v němž pracovala jako editorka, lze však označit dvě hlavní publikace, napsané v anglickém jazyce a určené studentům. První z knih Reálie anglicky mluvících zemí = Basic facts on English-speaking countries vyšla poprvé v roce 1995. Tato příručka se zaměřuje, jak z názvu vyplývá, na anglicky mluvící země, přesněji na Spojené království Velké Británie a Severního Irska, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland a Spojené státy americké. Jednotlivé země jsou rozebrány z hlediska geografického, politického, ekonomického, vzdělávacího i kulturního. Čtenářům tímto způsobem autorka přibližuje základní skutečnosti, se kterými se mohou nejčastěji setkat jak při studiu, tak ale i například při cestování. 53 Druhá kniha vzniklá z pera S. Brendlové nazvaná Literatura anglicky mluvících zemí = A survey of literature in Englishspeaking countries byla poprvé publikována o tři roky později, tedy v roce 1998, spoluautorem je v případě této učebnice Jan Lindsey Novy a vydavatelem opět Jiří Fraus. Na více jak sto stranách jsou studentům chronologicky představeny portréty třiceti osmi autorů anglicky mluvících zemí, mezi nimiž bychom našli třeba také dramatiky Stopparda a Millera, které, jak již bylo zmíněno, Světla osobně poznala.54


Co se týče politického života, tomu se Světla dlouhá léta vyhýbala. Poprvé do politiky aktivně vstoupila až po listopadových událostech roku 1989, v jejichž důsledku se měnila tvář společenské i politické situace. V té době se stala předsedkyní školní organizace Občanského fóra zřízeného na Masarykově gymnáziu v Plzni, jejím tehdejším pedagogickém působišti.55 Kromě toho však zamířila do vyšších sfér přesahujících pouhé středoškolské organizace a nechala se přesvědčit ke kandidatuře do Senátu Parlamentu České republiky v senátním obvodě č. 7 – Plzeň-město. Volby, které proběhly v listopadu 1998, přinesly Světle, navržené volební stranou Nezávislých, lehce přes čtyři procenta hlasů.56 Ačkoliv neslavila postup do druhého kola voleb, zklamaná rozhodně nebyla. Jak ostatně sama přiznala, spíš to pro ni byla naopak úleva. 57


Světla Brendlová s Václavem Havlem


Světla Brendlová prožila celý svůj život v těsném soužití s bratrem Lumírem, nejbližší si byli paradoxně obzvláště v dospělosti. Nebylo tomu tedy ani jinak v závěru Lumírova života, kdy o něho každodenně pečovala. V současné době se Světla především věnuje odkazu svého bratra a jeho přínosům nejen ve světě filatelie. 


Světla Brendlová s královnou Alžbětou II.



39) Tamtéž, s. 25.

40) DROZDA, Robert – KORNATOVSKÝ, Ivo. Plasy známé – neznámé. 1. vyd. Praha: Novela bohemika, 2017. ISBN 978-80-87683-73-6, s. 100.

41) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 20. 4. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.

42) Zákon č. 31/1953 Sb., o školské soustavě a vzdělávání učitelů (školský zákon), Sbírka zákonů republiky Československé, 7. 5. 1953, s. 193.

43) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 25. 7. 2022, záznam v archivu Anny Krauzové.

44) Rodinný archiv Brendlů, pozvánka na maturitní věneček ze dne 13. 11. 1957.

45) Pedagogická fakulta – ZČU. Historie FPE. In: fpe.zcu.cz [online]. [cit. 10. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.fpe.zcu.cz/cs/Faculty/About-us/history.html

46) Rodinný archiv Brendlů, diplom Světly Brendlové o absolvování Vyšší pedagogické školy v Plzni z 30. 6. 1959.

47) BRENDLOVÁ, Světla. Moje cesta k angličtině, s. 3, 5, 11. (strojopis).

48) Rodinný archiv Brendlů, vysvědčení o státní závěrečné zkoušce Světly Brendlové na FF UK ze 17. 7. 1970.

49) BRENDLOVÁ, Světla. Moje cesta k angličtině, s. 7. (strojopis).

50) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 20. 4. 2023, záznam v archivu Anny Krauzové.

51) Předseda Českého svazu filatelistů Lumír Brendl. In: Barvy života [televizní pořad]. ČT2, 2. 12. 2011. Dostupné též z: https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095889602-barvyzivota/211562221200033/cast/180752/

52) FENCLOVÁ, Helena. Setkala jsem se s anglickou královnou. Region Plzeňsko. 15. 5. 1996, s. 7.

53) BRENDLOVÁ, Světla. Reálie anglicky mluvících zemí = Basic facts on English-speaking countries. 1. vyd. Plzeň: Jiří Fraus, 1995. ISBN 80-85784-21-1, s. 3-6.

54) BRENDLOVÁ, Světla – NOVY, Jan Lindsey. Literatura anglicky mluvících zemí = A survey of literature in English-speaking countries. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 1998. ISBN 80-85784-31-9, s. 3-5.

55) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 25. 7. 2022, záznam v archivu Anny Krauzové.

56) Český statistický úřad. Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 13. 11. – 14. 11. 1998. In: volbyhned.cz [online]. [cit. 11. 5. 2023]. Dostupné z: https://www.volbyhned.cz/pls/senat/se2111?xjazyk=CZ&xdatum=19981114&xobvod=7&xobec=558044&x okrsek=1

57) Rozhovor s Mgr. Světlou Brendlovou, sestrou Lumíra Brendla, ze dne 25. 7. 2022, záznam v archivu Anny Krauzové.



Autor: Bc. Anna Krauzová | 1. 2. 2024

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


Nabídka našeho eshopu

PHILALUX3 - SAFE 9865

PHILALUX3 - SAFE 9865

  • Cena: 3695 Kč
Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě

Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě

  • Cena: 999 Kč