Poštovní razítka – šestnáctá část

Dnes bych rád uvedl několik „souvislostí i nesouvislostí“ s poštovními razítky.

Tak ku příkladu československé příležitostné razítko „KDYNĚ – 28.IX.1945 – OSLAVA VÍTĚZSTVÍ BŘETISLAVA NAD NĚMCI 1040-1940“ (OBR.č.1). Jubileum této historické události, bitvy u Brůdku na Domažlicku, kde i za přispění statečných Chodů, porazil český kníže Břetislav I. německého císaře Jindřicha III., se tímto razítkem připomíná až pět let po jubileu v roce 1940. Důvod opožděného příležitostného razítka, za německé okupace téma nemyslitelné.


Razítko prvního dne 1/2-pennyové poštovní známky Gibraltaru vydané v roce 1967. Na pohlednici vlajkové lodi admirála Nelsona VICTORY je razítko současného velitele lodi, která kotví v britském válečném přístavu Portsmouth jako muzeum, a fialový kašet POSTED ON BOARD – H.M.S.VICTORY (OBR.č.2). Vše dohromady dává smysl jen částečně, filatelisticky vůbec ne. Známka s razítkem Gibraltaru je sice o.k., ale poštovné je nedostatečné. Razítko POSTED ON BOARD – H.M.S.VICTORY je obdoba razítek PAQUEBOT, ale tato historická válečná loď dne 3.4.1967 určitě do Gibraltaru nepřiplula, tudíž nemohla být pošta podaná na palubě odevzdaná v gibraltarském přístavu k další poštovní přepravě. Také kam doručovat, vždyť chybí adresát. Jedná se tedy o hezký suvenýr malé filatelistické hodnoty. Je na každém filatelistovi, jak se s tím vypořádá.


Razítka antarktických polárních stanic. Kdysi si sběratelé-filatelisté posílali ofrankované obálky na polární stanice se žádostí o odeslání. Tak získávali poštovní razítka z Antarktidy. Poštovní správa Austrálie byla první, která enormní nápor sběratelů a vysoké náklady spojené s přepravou těchto sběratelských zásilek do Antarktidy vyřešila. Jednoduše, vše se začalo soustřeďovat a vyřizovat na australském G.P.O. (Hlavní pošta), včetně FDC (OBR.č.3). V posledních desetiletích si proto nedělejme iluze o poštovních razítkách z polárních základen mnoha zemí v Antarktidě, že dopisy byly skutečně a tradičně přepravovány poštou přímo z polárních stanic k adresátovi.


Polní pošta československého námořnictva na Slovensku v roce 1919. Rád bych upřímil pozornost na přiloženou celistvost (OBR.č.4a+4b), kterou dne 16.2.1919 píše „mariňák“ J. Linhart své matce. Pohlednici píše z Bratislavy v den, kdy bylo přijato její nové pojmenování (v té době jedním z návrhů na pojmenování dnešního hlavního města Slovenska bylo Wilsonovo Město). Námořník Linhart na obrazové straně celistvosti – na pohlednici Bratislavy – poctivě začernil maďarský název POZSONY a vlastnoručně, i když nepřesně, jej nahradil novým slovanským jménem „BRATISLAV“. Pochopitelně, v té době se ještě používalo uherské poštovní razítko Pozsony. Tento lístek polní pošty považuji za výborné doložení historické skutečnosti vzniku současného názvu Bratislavy.



Svět poštovních razítek, zejména na celistvostech nám nabízí nepřeberné množství příležitostí studovat obdobné souvislosti. Je na každém filatelistovi, jaký přístup si k tomu zvolí.