Poštovní razítka - třetí část

I dnes zůstávám u rakouských razítek. Důvod je prostý - Rakousko bylo totiž první státem, který po zavedení poštovních známek v roce 1850 používal k jejich orážení (správněji k jejich „úřednímu znehodnocování“ poštovním zaměstnancem u přepážky) místní poštovní razítka (OBR.1a+1b). Známý filatelistický odborník Ladislav Novotný kdysi tuto skutečnost zdůvodňoval tím, že rakouská pošta vycházela z nedobrých zkušeností jiných států, např. Anglie, kde byly známky znehodnocovány zvláštními razítky určenými pro tento účel (zpočátku maltézskými kříži – viz. druhá část tohoto seriálu), zásilky musely být navíc orazítkovány místním razítkem a datumovkou. Ve Francii (OBR 2) na prvních známkách vydaných v roce 1849 nacházíme tzv. mřížková razítka, v Belgii, Bavorsku (OBR.3), ve Spojených státech amerických (OBR.4) a dalších zámořských státech se používala číslicová razítka. V dalších zemích klasického období nacházíme různé způsoby znehodnocování výplatních známek.






Postupem času, s rostoucími nároky na poštovní provoz, docházelo ke zdokonalování místních razítek. Tak například v krajinách Britského imperia (ve Velké Británii, Kanadě, atd.), ale i v USA, byly zaváděny razítka typu Duplex. Jednalo se vlastně o dvourazítko, o združené číslicové a místní+datové razítko (OBR.5). Pravá část razítka sloužila ke znehodnocení poštovní známky (anglofonní filatelisté nazývají tuto část duplexového razítka „killer“ - tedy v překladě něco jako „zabiják“), levá část zůstávala mimo známku, tím byla zajištěna dobrá čitelnost místa a data podání.


Dalo by se tedy říct, že první období používání poštovních známek bylo ve znamení velké různorodosti podacích poštovních razítek. V Rakousku dochází v roce 1867 k určitému ujednocení v tom smyslu, že razítko muselo mít, dle platných předpisů ,plnou dataci s označením dne, měsíce a roku (OBR 6).