Poznámka ke článku - Sedmdesát let od konce platnosti přetiskových vydání NRZU

Autor v textu uvádí několik nezvratných historických faktů, ale interpretuje je v duchu svých katalogůl. To znamená že tato nezvratná historická fakta sice uvádí, ale vysvětluje je a upravuje je tak aby nezpochybnil to co ve svém katalogu sběratelům tohoto období již léta předkládá.

Prvým je citace Ústavního dekretu č.:10/1944 a uvedení existence delegace vyslané Československou vládou na ZU s úkolem ujmout se civilní správy na území ČSR, kde již neprobíhají vojenské operace. Za sídlo jim byl určen Chust. Tady uvádí správně že delegace byla oficielním orgánem Československé republiky, ale o pár řádků dále už je to podle autora orgán regionální. A neuvádí, že delegace postupovala podle instrukce, kterou z Londýna dostala. Užhorod, kde NRZU sídlila a svoji činost směřující proti suverenitě ČSR vyvíjela, za vydatné podpory orgánů velení Rudé armády, bylo jak správně uvádí akce agentů separatistů, proti vůli většiny místního obyvatelstva. NRZU blokovala území kde československá delegace mohla vyvíjet svoji činnost. Delegace musela z Chustu uprchnout a nejbližším větším městem byly Košice. Autor uvádí jako dobu kdy to proběhlo, počátek prosince. Muselo to však být později, protože doklady o provedení chustského přetisku byly vystaveny 4. prosince 1944 a uvádějí to jako den kdy již hotové přetisky byly dány na poštách do provozu.

Košické známky nevydal žádný Československý orgán, v době kdy zde zadali tisk vlastních známek, již o chustské misi a jejich pověření a pravomoci, museli vědět. Košice nebyly tak velké, aby se to utajilo. Přípravy tisku musely začít mnohem dříve. Exilová vláda byla ještě na cestě, ale důvod proč s vydáním spěchali musíme hledat někde jinde. Katalog košické známky zařazuje k datu údajného dokončení tisku - 26. březen 1944. To je novum – ostatní následující serie zařazuje podle data ohlášení v úředním věstníku. Což je celosvětová praxe. Kdyby redakce důsledně použila datum vydání i u dalších serií z tohoto období, muselo by řazení vypadat jinak. Exilová vláda do Košic dorazila až v prvých dnech dubna a svoji pravomoc presentovala vyhlášením tzv. Košického vládního programu.

Autor se pak v dalším textu zabývá s úvahami co je a co ne úřední či lokální vydání. Hledá zdůvodnění svých úvah v daleké minulosti, a tu tehdy současnou skutečnost přehlíží. To musí každý sběratel, který trochu zná historii té doby pochopit. V posledním odstavci pak přichází s oznámením, že tato vydání máme „považovat“ za vydání autonomní. Samozřejmě každý sběratel může „považovat“ o svých známkách jakkoliv. Ale nemůže vynechat známou skutečnost. Autor citovaného článku, který je současně autorem katalogu, si to však dovolit nemůže.