Provizorní vydání Karlovy Vary

Asi 110 km západně od Prahy na soutoku Ohře a Teplé leží světoznámé lázeňské město Karlovy Vary. Léčili se zde císaři, králové i básníci. Naprostá většina obyvatel byla německé národnosti nebo Češi mluvící německy. 

Karlovy Vary (1939) 

Provizorní vydání Karlových Varů je mezi sběrateli velmi oblíbené díky barevnosti přetisků. Existuje velké množství zvláštností jako obrácené přetisky, přetisky posunuté na stranu, zaměněné typy přetisků, nebo zaměněné barvy. Tyto zvláštnosti existují ve velmi malém množství, a proto patří k největším raritám. 

Adolf Hitler v čele průvodu v obsazených Karlových Varech (4. října 1938).

Čeští vojáci a úředníci se poprvé stáhli z Karlových Varů v noci z 30. 9. na 1. 10. 1938. Vzali s sebou z poštovních úřadů všechny ceniny a zásoby známek ze všech poštovních úřadů v oblasti kromě několika malých, na které se ve spěchu pravděpodobně zapomnělo. Několik málo sudetských poštovních úředníků obsadilo poštovní úřady, ale záhy zjistili, že nemají žádné formuláře, razítka a známky, a tak se rozhodli improvizovat. 

Odstraňování českých nápisů z pošty 

Povedlo se jim najít několik zapomenutých razítek a sesbírat známky po trafikách, od lidí a z menších poštovních poboček. Některé známky však už pozbývaly poštovní platnosti. Úředníci vybrali 3 velikosti přetiskového razítka, které odpovídaly velikosti známky. Jejich výrobou byla pověřena firma Erich Schmoll, Stempelerzeugungsstätte z Karlových Varů, která razítka doručila na poštovní úřad už dopoledne 1. 10. 1938. 

3. kusy razítka malé velikosti (typ 1)

2. kusy razítka velké velikosti s plným hákovým křížem (typ 2)

2. kusy razítka střední velikosti s dutým hákovým křížem (typ 3)

Bylo rozhodnuto použít tři přetiskové barvy, a to červenou, zelenou a fialovou. Známky byly přetisknuty takovou barvou, aby byl přetisk co nejviditelnější na barevném podkladu známky. 

3 razítka typu 1:

1.1 tečka za “1” je níže než tečka z “X” (hákový kříž je svisle) 

1.2 tečka za “1” je níže než tečka z “X” (hákový kříž je nahnutý doleva) 

1.3 tečka za “1” je stejně vysoko jako tečka z “X” (hákový kříž je nahnutý doprava)

2 razítka typu 2:

2.1 čára se dotýká spodu "d" ve slově "Karlsbad" (hákový kříž je svisle) 

2.2 horní čára protíná "d" ve slově "Karlsbad" uprostřed (hákový kříž je nahnutý doprava)

2 razítka typu 3:

3.1      3.2 

3.1 čára se dotýká "d" zespodu ve slově "Karlsbad" (hákový kříž je svisle) 

3.2 čára se dotýká "d" zespodu ve slově "Karlsbad" (hákový kříž je nahnutý doleva)

Na vše se spěchalo. Poštovní úřad už otevíral, přitom s přetiskem známek se teprve začalo. Dne 1. 10. 1938 kolem 17.30 se Češi vrátili s vojenskou pomocí a úřad znovu obsadili. Prohledali sudetské poštovní úředníky, vyslechli je a vykázali pryč. Úřad zůstal obsazen Čechy až do 3. 10. 1938 18.30.

Zajímavé je, že už 1. 10. 1938 až do znovuobsazení úřadu v 17.30 téhož dne pošta fungovala a bylo odesláno malé množství dopisů. Tímto vznikla zvláštnost "razítko prvního dne" (EST – Ersttagsstempel). Protože je množství odeslaných dopisů s tímto razítkem minimální, jsou dopisy s tímto razítkem velmi ceněné.

Asi 4 úředníci zvládli během 1. a 4. října 1938 přetisknout na 30 000 známek. Známek bylo 63 druhů, 7 různých razítek a 3 rozdílné barvy. A k tomu ještě dopisnice. Člověk si musí představit jejich nasazení a zápal pro věc. Kvůli spěchu a neustalému pocitu ohrožení při přetisku známek docházelo k chybám. Známé jsou posunuté, neúplné, převrácené a špatně použité barvy přetisků. Často jsou k vidění i různé odstíny těchto tří barev. 

V knize "Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes" jsou uvedeny dva dopisy od nejmenovaného karlovarského lékáře Dr. Hörrovi, které vykreslují tehdejší události v Karlových Varech (přeloženo do češtiny níže). 

1. dopis německého karlovarského lekáře Dr. Hörrovi

Protože jsem během těchto dní pobýval na dovolené v Říši, a ne v Karlových Varech, nemůžu bohužel nic dodat k době vzniku přetisků a co jí předcházelo. Musel jsem si tehdy svou dovolenou nedobrovolně prodloužit, protože byly uzavřené hranice. Hranice mezi Říší a Sudetami se znovu otevřely až 4. 10. 1938. V té době jsem pobýval v Lipsku a hned po otevření jsem vyrazil zpět do Karlových Varů. 4. 10. 1938 jsem dorazil vlakem do Chebu, protože dráha do Karlových Varů ještě nebyla v provozu, musel jsem cestovat zpět autem. 

Dopoledne 4. 10. 1938 navštívil Karlovy Vary vůdce. Hned tohoto dne odpoledne jsem vyrazil na hlavní poštu. Přestože už byly úřední hodiny, byly hlavní dveře zamčeny. Uvnitř i venku se tlačilo velké množství lidí. Po nějakých  15–20 minutách jsem byl vpuštěn dovnitř a musel jsem se zařadit do dlouhé fronty. Ze začátku jsem netušil, že tito lidé také chtějí koupit karlovarská provizoria. Myslel jsem si, že u příležitosti příjezdu vůdce se razítkuje speciálním razítkem, nebo že byl vydán nějaký pamětní aršík. Jakou jsem měl ale radost a byl příjemně překvapen, když jsem spatřil nové přetisky. Každý dostal jen několik známek (6–10 kusů) nižších hodnot. Všechny vyšší hodnoty, jak mi sdělila poštovní úřednice, která je prodávala, už byly vyprodány dopoledne. 

Když jsem přišel později podruhé, dostal jsem už jen 4 kusy. Potom už uzavřeli přepážku, protože končily úřední hodiny. Další dny 5. 10. a 6. 10. se prodávaly známky už jen po 2 kusech. Později jsem s jedním známým sběratelem vyměnil ještě několik kusů (Dětem, Fugner) za několik cenných rakouských známek. Jak jsem později zjistil, byly zbytky zásob českých známek sesbírány ze všech 5 karlovarských poštovních úřadů a dopraveny na hlavní poštovní úřad, aby byly úředně přetištěny gumovým razítkem. 

Čistě v Karlových Varech měly tyto přetisky poštovní platnost od 4. 10. do 6. 10. 1938, zároveň bylo možné používat české nebo říšské známky. Od 7. 10. 1938 až do 15. 10. 1938 byla tato provizoria trpěna a stále frankována  

(i když neměla poštovní platnost). 

Osobně jsem 13. 10. 1938 poslal doporučený dopis z Karlových Varů a nalepil na něj 2 přetisky 3,50 Kč a 50 h  

a 2 kusy 1 Pf = 0,40 RM. Směnný kurz byl tehdy 1 : 10 (4 Kč byly 0,4 Říšské marky). Musel jsem k tomu ale ještě přilepit jednu 40 Pf známku. Karlovarské přetisky mi byly orazítkovány. 

Jinak to bylo v ostatních městech okresu, kde trošku panoval chaos. Poštovní úřednice, většinou penzionované Sudeťačky, ještě neobdržely nové směrnice a používaly staré české. Každé okresní město mělo trošku jinou poštovní platnost. 

Poštovní razítko Karlových Varů 

Podle knihy "Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939" používaly Karlovy Vary tzv. "nacionalizované české razítko" typu "4 a" v černé barvě (nacionalizované razítko je české dvojjazyčné razítko, u kterého byl odstraněn český název místa). Na razítku s označením “7a” níže lze vidět zbytky odstraněného českého nápisu "Karlovy Vary". 

Nacionalizovaná razítka uvedena v knize "Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939": 

Nacionalizovaná razítka uvedena v knize "Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939": 

Karlsbad 1 - s písmeny - 4a, 4b, 4d, 5b, 5g, 6b, 7a, 9a  Karlsbad 5 - s písmeny - a, b 

Přehled přetisků 

Blok 1 (144 ks)

Blok 2 (60 ks)

Dopis s razítkem 4.X.38-14/4d a 22 s kuponem s číslem

Dopis s razítkem 4.X.38-14/4d a se smíšenou frankaturou (Zeppelin sudetský let)

Zdroje:

1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)

2. Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1941/1963)

3. Michel – Deutschland-Spezial 2021

4. Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel, Julius Bochmann (1939)