Provizorní vydání Konstantinovy Lázně

Městečko Konstantinovy Lázně leží uprostřed lesů, v tzv. lázeňském trojúhelníku cca 40 km od Plzně v kraji bohatém na překrásnou přírodu. Dříve byly tyto lázně oblíbeny Rakušany a po rozpadu Rakousko-Uherska i Čechoslováky. Obyvatelstvo Konstantinových lázní bylo z drtivé většiny německy mluvící. 

 Dobová pohlednice: Konstantinovy Lázně, Sudetská Župa. 

Provizorní vydání Konstantinovy Lázně 

Provizorní vydání Konstantinovy lázně má poštovní platnost od 2. 10. 1938 do 10.10.1938. Množství přetištěných známek z této doby je minimálně od 5 do maximálně 150 kusů. Žádné zvláštnosti, jako např. dvojité přetištění, nejsou dodnes známy. Taktéž žádná páska nebyla údajně nikdy přetištěna (nejsou známy žádné případy). Známky s páskou bez přetisku jsou velmi vyhledávané. Podle Gerharda Spätha maximálně 12 % přetištěných známek může mít nepřetištěnou pásku. 

Přetisk se tehdy prováděl knihtiskem s nápisem "Sudetenland" horizontálně přes známku a byl proveden tiskárnou "Metka" v Bezdružicích (Weseritz). 

Knihtisk je charakteristický svou vahou, na druhé straně známky tak byl zřetelně vidět vytlačený nápis "Sudetenland". 

Poštovní razítko Konstantinových Lázní 

Podle knihy "Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel 1939" používaly Konstantinovy Lázně české razítko a poté tzv. "nacionalizované české razítko" typu "4 a" s písmenem "a" v černé barvě. Nacionalizované razítko je české dvojjazyčné razítko, u kterého byl odstraněn český název místa.

Nacionalizované razítko: 

Konstantinsbad - s písmenem - a 

Večer 8. 10. 1938 kolem šesté hodiny bylo poštovní razítko Konstantinových Lázní nacionalizováno (český název Konstantinovy Lázně byl odstraněn). Poté se používalo už jen razítko s místem "Konstantinsbad". Proto byly na chvíli kolem 6. hodiny 8. 10. 1938, kdy se nacionalizace razítka prováděla, možné obě varianty. 

Poštovní razítko Konstantinových Lázní typu “4a” před a po nacionalizaci (odebrání českého názvu Konstantinovy Lázně z dvojjazyčného razítka dne 8. 10. 1938). 

Odpověď na dopis Dr. Hörra poštovnímu úřadu Konstantinovy Lázně

Kniha "Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes" uvádí odpověd poštovního úřadu Konstantinovy Lázně doktoru Hörrovi (přeloženo do češtiny):

Poštovní úřad Konstantinovy Lázně - Konstantinovy Lázně, 26.5.1940

Pan Dr. J. Hugo Hörr

Bensheim - Auerbach

Na otázky k Vašemu výzkumu Vám sdělujeme toto:

Otázka 1: Kdo převzal během období od 30. 9. - 10. 10. 1938 (období, kdy Češi obklíčili oblast a poštovní služba přecházela z Prahy na Německou říši) v oblasti Konstantinových Lázní poštovní službu?

Odpověď: Představenstvo dřívějšího poštovního úřadu, který tehdy organizoval poštovní službu pro Bezdružice (Weseritz), Úterý (Neumarkt), Krsy (Girsch), Číhanou (Tschihana), Planou u Mariánských Lázní (Plan bei Marienbad) a Cebivu (Zebau).

Otázka 2: Byla poštovní služba udržována během této zástupné doby (v jaké formě a jakými prostředky)?

Odpověď: Ano, přeprava dopisů a balíčků včetně telefonních služeb. Korespondence ze všech 6 výše zmíněných míst musela jít přes poštovní uřad Konstantinovy Lázně a byla převážena auty Wehrmachtu.

Otázka 3: Měly známky s tímto zvláštním přetiskem během této přestupné doby skutečně uřední platnost, jaké hodnoty a kolik známek bylo přetištěno?

Odpověď: Přetisk zněl "Sudetenland" a byl napříč přes známku. Hodnoty a počty přetištěných známek jsou uvedeny v příloze.

Otázka 4: Odkud jste vzali a jak jste vybrali známky určené k přetisku?

Odpověď: Ze zásob dřívějšího poštovního úřadu podle předchozích záznamů pražského Poštovního ředitelství.

Otázka 5: Jak byly známky "osvobozeného vydání Konstantinových Lázní" uvedeny do oběhu?

Odpověď: Známky byly prodávány na poštovní přepážce (každému a bez přirážky k hodnotě známky).

Otázka 6: Byly tyto známky přístupné všem?

Odpověď: Každý mohl tyto známky zakoupit na přepážkách pošty. V době 2. - 10. 10. 1938 jich nejvíce koupili vojáci Wehrmachtu a použili je na zaslání dopisů domů do své vlasti.

Otázka 7: Měly tyto uřední známky plnou a neomezenou platnost? Jaké bylo tehdy poštovné?

Odpověď: Ano měly. Vnitrostátní i mezinárodní. 1. Vnitrostátní: Pohlednice 50 haléřů Dopisy 1 koruna Expresní dopisy 3 koruny 2. Mezinárodní: Pohlednice 1.20 haléřů Dopisy 2 koruny Expresní dopisy 4.50 koruny

Otázka 8: Můžete úředně potvrdit, že tyto známky byly používány často a ve velkých počtech?

Odpověď: Byly používány často a ve velkém množství příslušníky Wehrmachtu pro jejich korespondenci s domovinou.

Otázka 9: Jak byly tyto přetisky frankovány?

Odpověď: Byly frankovány úředním česko-německým razítkem "Konstantinovy Lázně - Konstantinsbad" s písmenem "a". Od 8. 10. 1938 bylo odstraněno české označení místa.

Otázka 10: Jak byl proveden přetisk?

Odpověď: Strojní knihtisk. Byl schválen představeným pošty a notářem. Přetisk provedla tiskárna "Metka" v Bezdružicích (Weseritz).

Otázka 11: Z jakého důvodu byly tyto přetisky provedeny a úředně vydány?

Odpověď: Přetisky známek byly zhotoveny především z poštovních důvodů. Představený pošty měl za povinnost udržet v chodu poštovní služby, a protože nebyly dodány žádné nové známky, muselo se přistoupit k přetisku českých. Přetisky sloužily v době, kdy se Češi stáhli, až po dobu převzetí úřadu říšskou poštou. Představený pošty jednal v zájmu všeho obyvatelstva a Wehrmachtu, který neměl žádné poštovní spojení s vlastí. Jeden exemplář z každé hodnoty byl uchován pro poštovní archív.

S německým pozdravem! Představený pošty Schmidt.

Dosud známé jsou přetisky na 35 různých českých známkách, které jsou vyobrazeny níže.

Ukázka některých přetisků

Poštovní celistvosti 

Všechna pošta z Konstantinových Lázní včetně poštovích míst Bezdružice (Weseritz), Úterý (Neumarkt), Krsy  (Girsch), Číhaná (Tschihana), Planá u Mariánských Lázní (Plan bei Marienbad) a Cebiv (Zebau) musela projít přes poštovní úřad v Konstantinových Lázních. Převoz poštovních cenin mezi Konstantýnovými Lázněmi a výše vyjmenovanými obcemi obstarávala auta Wehrmachtu. 

Večer 8. 10. 1938 kolem šesté hodiny bylo poštovní razítko Konstantinových Lázní nacionalizováno (český název Konstantinovy Lázně byl odstraněn). Poté se používalo už jen razítko s místem "Konstantinsbad". Obě varianty ale byly na chvíli možné kolem 6. hodiny 8. 10. 1938, kdy se zaváděla nová verze razítka. 

1. Handbuch der Sudetenphilatelie, Gerhard A. Späth (2021)

2. Die Postwerzeichnen des Sudetenlandes, J. Hugo Hörr (1941/1963)

3. Michel – Deutschland-Spezial (2021)

4. Sudeten-Deutsche Befreiungs-Stempel, Julius Bochmann (1939