První čínský kosmický let

S produkty čínského průmyslu se v poslední době setkáváme doslova na každém kroku. Před půl stoletím byla Čína téměř bez průmyslové infrastruktury, neexistovala vědecká ani technická základna. Neuvěřitelně rychle však postoupila kupředu také v kosmonautice. V roce 1970 se stala 5. státem, který vlastními silami dokázal vyslat na oběžnou dráhu svou družici a během 35 let dalších let čínští specialisté vyvinuli řadu kosmických raket, vyslali do vesmíru více než 60 družic a pět kosmický lodí. Zvládnutí vyslání lodi s kosmonautem (pro kterého se vžilo označení tajkonaut) posunul Čínu bezkonkurenčně na třetí místo v kosmickém klubu, a to hned za známé velmoci SSSR / Rusko a USA. Tuto pozici nemá šanci nikdo další ohrozit... Čína zvládla techniku návratu z oběžné dráhy, vypouštění několika družic současně, starty geostacionárních družic, kromě vědeckých satelitů konstruuje i družice pro dálkový průzkum Země, špionáž, meteorologii, telekomunikaci a výrobu ve vesmírných podmínkách. Má vlastní raketové motory a silné nosiče natolik spolehlivé, že se uplatňují i komerčně.

Start kosmické lodi Shenzhou-5 se uskutečnil 15.10.2003 v 01:00:03 UT. Loď byla vypuštěna nosnou raketou CZ-2F z kosmodromu Jiuquan. Na palubě byl podplukovník Yang Liwei (v české transkripci Jang Li-wej, příjmení + jméno). Po více než 21 hodinách letu, u něhož nebyly hlášeny žádné problémy, přistála návratová sekce kosmické lodi Shenzhou-5 i s kosmonautem dne 15.10.2003 ve 22:23 UT asi 100 km severně od hlavního města Hohhot provincie Vnitřní Mongolsko, necelých pět kilometrů (!) od plánovaného místa přistání.

První pilotovaný let čínské kosmické lodi Shenzhou (Šen-čou v překladu Božská / nebeská loď) byl vyvrcholením Projektu 921, zahájeného v roce 1992. Po mnoha letech příprav a čtyřech nepilotovaných testech, bylo přikročeno k pilotovanému letu.

V průběhu letu kosmonaut poobědval tradiční čínské jídlo a živě hovořil s ministrem obrany ČLR i se svou rodinou. Uskutečnil se i televizní přenos, během něhož kosmonaut ukázal čínskou státní vlajku a vlajku OSN.
Celková doba letu byla 21 hodin 23 minut (14 oběhů Země).

Pramen: www.kosmo.cz

Následují čínské filatelistické doklady k letu.