Radegast

Česká pošta vydává 26. května letošního roku známku v hodnotě 6,50 Kč s vyobrazením sochy slovanského boha Radegasta. Známka je určena k propagaci výstavy poštovních známek Brno 2005.



Radegast byl slovanský bůh úrody, sklizně, hojnosti a pohostinnosti, ale také bůh slunce a ohně. Jeho kult vyznával především slovanský kmen Ratarů (Rotarů). Podle bájí byl Radegast velkým milovníkem dobrého jídla a pití. Často přicházel v přestrojení mezi obyčejné lidi a nechával se hostit. Říkalo se, že nevynechá žádnou svatbu ani pohřeb. Když byl spokojen s pohostinností lidí, bohatě se odměňoval. Ostatně podle této své vlastnosti dostal i jméno: ten, kdo se rád nechává hostit. Být zadobře s Radegastem bylo ostatně velmi důležité, protože Radegast patřil v hierarchii slovanských bohů mezi ty nejvyšší.

S kultem boha Radegasta je od počátku 18. století spojována také hora Radhošť na severovýchodní Moravě v Moravskoslezských Beskydech (1129 m n.m.). Tato pověstmi opředená hora byla údajně jeho sídlem. Podle legendy stávala na vrcholu hory jeho modla, kterou nechali zbořit soluňští misionáři Konstantin a Metoděj, kteří po svém příchodu na Velkou Moravu v šedesátých letech 9. století údajně na Radhošť zavítali.

Na hřebenové cestě po Radhošti mezi poutní kaplí sv. Cyrila a Metoděje z roku 1898 a Pustevnami je umístěna socha Radegasta. V roce 1929 ji v USA vytvořil sochař Albín Polášek (1879 – 1965), rodák z Frenštátu pod Radhoštěm. Socha zobrazuje Radegasta s býčí hlavou, rohem hojnosti, kačernou a s valašskými krpci. Původní asi tři metry vysoká socha byla zhotovena z umělého kamene se železnou vložkou a přísadou žulové drti. Na Radhošti však špatně odolávala drsným klimatickým vlivům a největší újmu utrpěla, když do ní při bouřce uhodil blesk. Krajský ústav památkové péče v Ostravě proto rozhodl, že bude vhodnější instalovat na Radhošti místo vzácného originálu dokonalou kopii sochy. Pro tento záměr, který si vyžádal náklady ve výši jednoho milionu korun, se podařilo získat jako sponzora nošovický pivovar, používající ve svém logu siluetu Radegasta.

Socha pohanského boha Radegasta se tedy na podstavec na Radhošti stěhovala už dvakrát. Při první cestě v roce 1931 nákladní auto se sochou uvízlo ve strmé zatáčce na Pustevnách, odkud ho druhý den muselo vytahovat šest párů koní. Navíc se strhl silný déšť provázený bouřkou, při níž blesk zabil jednoho z vojáků, kteří u Radegasta drželi čestnou stráž. Druhé putování sedm tun těžké sochy do nadmořské výšky přes tisíc metrů se odehrálo v červenci 1998.

Pro kamenosochaře Jana Sobka z Leskovce u Vsetína se vytesání kopie sochy stalo životní zakázkou. Práce mu trvala dva roky a v jeho dílně po celou dobu stály stará i nově vznikající socha vedle sebe. Přírodní žula, z níž sedm tun těžkou sochu Radegasta vytesal, je natolik pevným materiálem, že i v extrémních horských podmínkách vydrží bez vážnějšího poškození několik století.

Originál sochy Radegasta se nyní nachází ve vstupní hale frenštátské radnice.