Razítka lodních pošt Rakouského Lloydu

Rakousko-uherská monarchie nebyla jen tzv. Podunajskou monarchií. Stará mapa Rakouského Lloydu nám jasně naznačuje územní dominanci monarchie i ve vztahu ke Středomoří. Námořní aktivity v mocnářství nejsou proto ničím nepochopitelným. Vznik historicky nejvýznamnějšího rakouského rejdařství "OESTERREICHISCHER LLOYD" jako státní firmy se datuje do roku 1836, do tehdy rakouského přístavního města Terstu. LLOYD měl za úkol zajišťovat lodní spojení do Řecka a Levanty. První lodí, která vyplula dne 16. května 1837 z terstského přístavu do Konstantinopolu, byl nevelký 320-tunový parník "ARCIDUCA LODOVICO".

Lodní společnost se postupně rozrostla v jednou z nejvýznamnějších ve Středozemí v období před 1. světovou válkou.

Lloyd postupně zřizoval pravidelná lodní poštovní spojení v uvedeném prostoru. Od roku 1848, kdy bylo zřízeno první pravidelné lodní poštovní spojení (jednou měsíčně) mezi Terstem a Alexandrií, pak v roce 1869 následovaly linky Terst – Korfu, od roku 1872 pak Terst-Cattaro (Kotor), Terst – Prevesa a Terst – Durazzo (Dubrovník).



Společnost se vzmáhala a později začala svůj rádius rozšiřovat též mimo původně vymezené hranice působnosti. Počátkem druhé poloviny 19. století se cílem LLOYD-u staly přístavy v Jižní Americe a v Indii, koncem 19. století pak čínská Šanghai i japonské Kobe.

Není bez zajímavosti, že jedinou zámořskou osadou v celé historii mocnářství byl čínský Tientsin v létech 1901-1917. Zásluhu na tom však mělo c.k. námořnictvo, nikoliv Lloyd.

Od svého vzniku v roce 1836 až do počátku 1. světové války (parníky LLOYD-u, označené římskými čísly jako "LLOYDAMPFER I – X", byly za 1. světové války zařazeny do c.k. válečné flotily jako nemocniční lodě) se pod vlajkou LLOYD-u vystřídalo celkem 62, v té době vždy nejmodernějších parníků.

Naopak na transatlantickém kurzu rejdařství v silné konkurenci neuspělo. Parník "ACHILLES" vykonal v roce 1882 jedinou plavbu z Terstu do New Yorku. To bylo vše. Vídeň nepodpořila udržování této linky. Teprve v roce 1903 bratří Cosulichovy zřídili společnost Unione Austriaca di Navigazione, zvanou též Austro-Americana. Čtrnáct lodí obsluhovalo transatlantický kurz, a to až do vypuknutí 1. světové války.

V přístavech svých lodních linek společnost zřizovala agencie – zastoupení, součástí kterých byly exteritoriální rakouské poštovní úřady (filatelisticky známé jako poštovní úřady v Levantě a Constantinopolu (dnešním Istanbulu)). Na lodích byly zřizovány lodní poštovní úřady. Razítka a celistvosti z lodí rakouského Lloydu tvoří spolu s polní poštou rakousko-uherského námořnictva velmi zajímavou kapitolu námořní poštovní historie starého mocnářství. K ilustraci přikládám celistvost lodní počty z parníku SEMIRAMIS z roku 1901 s typickým poštovním razítkem nesoucím název Lloydu: "Lloyd Austriaco". Celistvost je vyplacena poštovní známkou Rakouské Levanty.