Rozhovor s Jaromírem Petříkem

Otázka: Mnoha filatelistům jsi známý jako sběratel známkových zemí. Slyšela jsem, že jsi se v poslední době specializoval na známky Afghánistánu a dokonce vystavoval. Můžeš nám o tom něco říci?
Odpověď: Ano, je to pravda. Po dokončení sbírky známkových zemí dle Filatelistického atlasu od Hlinky a Muchy z r. 1986, jsem přemýšlel jak dále. Zda jít do větší hloubky ve zpracování lokálních vydání, různých okupací, politický vývoj různých zemí, nebo například vydání kolkových států staré Indie, egyptský Interpostals, městské pošty různých států, dopravní společnosti atd. nebo si vybrat nějaký konkrétní stát. Protože jsem měl svoji oblíbenou oblast Indický subkontinent a střední Asii, zvítězil nakonec Afghánistán asi proto, že 19. století této země je ještě dost neprobádáno a věnuje se mu v současné době málo sběratelů. Nakonec jsem tomu úplně propadl, podařilo se mi nashromáždit určité množství materiálů a pustil se do exponátu.

Otázka: Než začneme blíže rozebírat Tvůj exponát, chci se zeptat, kde jsi vystavoval a jak jsi dopadl?
Odpověď: Vystavoval jsem na výstavě PREMIÉRA v Hluboši, což je obec poblíž Příbrami. Výstava se konala ve dnech 26.6. – 29.6.2008, získal jsem tam zlatou medaili a pohár senátora Středočeského kraje – viz fotografie.



Otázka: Jak jsi se umístil celkově a kolik jsi získal bodů?
Odpověď: Vystavoval jsem ve třídě Tradiční filatelie, ve svojí kategorii jsem byl první se ziskem 90 bodů. Celkově jsem byl druhý za Jiřím Škaloudem, který vystavoval ve třídě Poštovní historie. Ve všech třídách bylo vystaveno celkem 43 exponátů, takže celkově druhé místo je určitě velký úspěch.

Otázka: Jaká byla na výstavě atmosféra a jaký byl ohlas na Tvůj exponát?
Odpověď: K tomu mohu říci, že atmosféra byla fantastická. Už jen prostředí na zámku v Hluboši, kde měl svoje první letní sídlo náš prezident T. G. Masaryk, po němž byla pojmenována zámecká galerie, naprosto bezchybná organizace pořadatelů KF z Příbrami a na to, že byla výstava pořádána mimo město Příbram, velmi slušná návštěvnost. Co se týká ohlasu na můj exponát, tak jsem byl docela vyvedený z míry, protože takový ohlas jsem zdaleka nečekal.Ať již upřímným zájmem ze strany jurymanů, kde jsem s nimi více než hodinu intenzivně besedoval a sotva stačil odpovídat na dotazy, tak i se zájmem pozvaných hostů a veřejnosti. Velmi srdečný byl rozhovor se starostou obce Hluboš panem Prokešem, s příbramskými filatelisty i ostatními návštěvníky. Můj exponát zřejmě působil ve složení vystavených exponátů velmi exoticky a podle toho vyvolal značný zájem. Největšího překvapení jsem se však dočkal posledního dne, kdy se o mém exponátu doslechl Farid Naubahar – obchodník z Afghánistánu, který má svoji firmu a podniká v Praze. Byl exponátem o svojí zemi tak nadšený, že mi nabídl spolupráci s překlady textů na obálkách i dopisech. Pan Naubahar umí dobře česky a překlad některých dopisů může být velmi zajímavý, protože písemností z tohoto období se v Afghánistánu moc nezachovalo. Musíme si totiž uvědomit, že v 19. století v Afghánistánu uměli číst a psát jen někteří obchodníci a státní písaři.

Otázka: Jistě se návštěvníci výstavy ptali, kde jsi tak exotické materiály sehnal? Určitě se nedají koupit u nás v běžném filatelistickém obchodě.
Odpověď: Je to přesně tak, na původ sbírky směřovalo nejvíce dotazů a já odpovídal po pravdě, že je mám doslova z celého světa. Už jako sběratel známkových zemí jsem nějaké kontakty měl ať s obchodníky nebo aukčními firmami v zahraničí. S rozvojem Internetu se však svět nějak zmenšil a člověk je v okamžitém kontaktu s kýmkoliv na druhé straně světa. Hodně materiálů pochází z Německa nebo Velké Británie, ale též z USA a Kanady a dokonce i z Pakistánu.

Otázka: Jaké výstavy budou následovat a jak dále budeš pokračovat s filatelií?
Odpověď: Měla by následovat regionální výstava a potom národní. To jsou jednotlivé stupně kvalifikace a potom při určitém zisku bodů může sběratel vystavovat v zahraničí, což je vlastně reprezentace České republiky. Tohle je ještě dost vzdálená budoucnost, protože regionální výstava bude v příštím roce a národní v roce 2010. Co se týká pokračování s filatelií, zaměřím se na získání dalších zajímavých položek pro svůj exponát Afghánistánu. Výstava pro mne byla povzbuzením a motivací do další práce. Člověk by nevěřil jak krásným koníčkem je filatelie.