Nabídka našeho eshopu

Rakousko - čistá - č. 937-940

Rakousko - čistá - č. 937-940

  • Cena: 315 Kč

Rozhovor s Jaroslavem Punčochářem předsedou propagačního odboru výstavy BRNO 2005

Jelikož se již blíží velmi očekávaná Evropská výstava poštovních známek BRNO 2005, přinášíme našim čtenářům rozhovor s předsedou propagačního odboru Jaroslavem Punčochářem.

Rozhovor s Jaroslavem Punčochářem předsedou propagačního odboru výstavy BRNO 2005


Udělali jste nějaké změny v propagační kampani oproti výstavě BRNO 2000? Byla mnohem větší než ta před pěti lety? Můžeme tedy očekávat ještě více návštěvníků než na BRNO 2000?

Nemůžu říct, že by změny v propagaci výstavy byly nějaké zásadní. Vlastní schéma zůstalo shodné:
Odborné filatelistické časopisy – v předstihu před výstavou upozornění potenciálních vystavovatelů a průběžně oslovení domácích filatelistů, návštěvníků.
Deníky a časopisy – oslovení široké veřejnosti zejména v regionu
Vlastní internetové stránky – podrobné informace v období příprav a možnost stáhnout si některé dokumenty
Letáky – opět jsou cíleny zejména na filatelistickou obec
Bulletiny - první informoval o konání výstavy, druhý určoval pravidla hry (obsahoval výstavní propozice) a třetí je určen především pro vystavovatele, komisaře a jury.
Rozhlas a TV (pokud se podaří tam proniknout) - informace pro veřejnost
Cílené tiskoviny – zpravodaje ÚMČ, odborné časopisy, informace pro školy
Vzhledem ke statutu výstavy jsme se oproti Brnu 2000 více zaměřili do zahraničí. Ne však plošně, ale cíleně se zaměřením na vystavovatele a návštěvníky výstav. Proto se konaly prezentace v Rakousku a Německu a rozdávaly letáky na výstavách v Polsku, Španělsku a Singapuru.

Co všechno obnáší práce v propagačním odboru výstavy BRNO 2005?

Záběr je dost široký. Základními body byla redakce výstavních bulletinů (vyšly celkem tři) a nakonec výstavního katalogu, jehož první část jsem dnes (16. 3.) předal do tiskárny k přípravě. Tady byla a je nezbytná spoluúčast dalších členů organizačního výboru (OV), protože např. shánění fotek a proslovů je náročné. Dalším úkolem bylo vytvoření internetových stránek a jejich aktualizace. To je průběžná práce již od r. 2002.

Příprava českých, anglických a německých letáků na výstavy (těch bylo pro různé výstavy za uplynulé dva roky expedováno na 3000 v deseti různých provedeních). Do zahraničí je vozí především naši národní komisaři, kteří spolu s dalšími členy vedení SČF výstavu v zahraničí prezentují.

Pak už následuje dlouhá řada článků pro časopisy, noviny, zpravodaje. Jeden ze členů propag. odboru má na starost značení výstaviště (tedy spolupracuje s výstavní firmou). V propagačním odboru máme i profesionála - bývalého novináře, který se snaží o další zviditelňování výstavy.

Dalším úkolem byla propagace výstavy v samotném Brně. Tam bylo nutné připravit plán rozmístění plakátů, související finanční kalkulace a harmonogram koho a kdy oslovit. Na výše uvedené aktivity se váže návrh a tisk různých pozvánek.

No a mimo to je nutné odpovídat na řadu dotazů, které přicházejí e-mailem i poštou (i když ve většině případů stačí poslat výstavní bulletin).

V jakých českých tištěných médiích byla nebo bude umístěna propagační kampaň na výstavu?

Souvisí to s první otázkou. Filatelistickou obec oslovujeme dlouhodobě prostřednictvím Merkur Revue a Filatelie. K nim se přidal Mladý sběratel a teď i Český sběratel a Filatelistické noviny. K tomu je nutné přidat Informace SČF a některé zpravodaje odborných společností (např. Zpravodaj Společnosti sběratelů československých známek, samozřejmě Jihomoravský kurýr mládeže). I když se zde bavíme o českých médiích, oslovil jsem i redakci slovenského Zberateľa, protože zejména do Brna to mají ze Slovenska kousek.

U nefilatelistických tiskovin jsou možností buď novinářské články nebo placená reklama. U placené reklamy je to o nemalých financích, takže se snažíme vzít to obchvatem přes informace novinářům a tak se dostat do redakčních článků. Problémem jsou celostátní deníky, kde jsou informace o výstavě považovány za regionální a tím se ocitají na vedlejší koleji. V regionu je to lepší. Informace se objevily v Rovnosti i dalších regionálních denících (nedá se to vše podchytit). Vzhledem k tomu, že z řad nefilatelistů a mládeže lze nejlépe přilákat právě domácí, připravil jsem i dvě vlny informací do zpravodajů městských částí, kterých vychází přes dvacet. K tomu je nutné přidat měsíčník Halo Brno vydávaný brněnským magistrátem, který přinese rovněž v dubnu informaci o výstavě (s brněnskou radnicí spolupracujeme). Krátké informace laděné námětově budou ve volně šířeném zpravodaji České dráhy (po kontaktu s redakcí jsem zjistil, že tam se již o výstavě zmiňuje ve svém článku p. Rubišar z Prahy) a krátká výstavní upoutávka by se měla objevit i v Letectví a kosmonautice.

Kontaktoval jsem také školský odbor krajského úřadu a požádal o zařazení informací o výstavě do jejich zpravodajů i elektronických medií (školní třídy mají vstup zdarma).

Jste velkým příznivcem internetu. Věnovali jste tedy i mnoho času propagaci výstavy na tomto médiu? Myslím tím především poskytování informací našim i zahraničním filatelistickým webovým stránkám?

Internet padl (dobrovolně) plně na mou hlavu. Když se nad tím zamyslím, tak nejvíce času jsem věnoval tomu, aby se podrobné informace dostaly na naše vlastní výstavní stránky, kde budou pro každého zájemce dostupné v plné šíři. U dalších webových stránek jsem sázel spíše na kratší informace s odkazem na výstavní web. Se zahraničím jsem nijak konkrétně nespolupracoval. Ovšem v bulletinech i letácích jsou uvedeny výstavní stránky a informace na nich jsou v němčině, angličtině a francouzštině (u té tak z 80%).

S domácím internetem už to bylo lepší. V podstatě se (byť nepravidelně) základní informace objevily na obou největších domácích filatelistických elektronických magazínech a to na Infofile i na Japhile. Na svých vlastních stránkách (Filabrno) se Brnu 2005 věnuji rovněž, ale přece nebudu sám sebe vyvěšovat dvakrát v plném znění, takže jen velmi stručně s odkazem.

Jaká práce vás ještě čeká, než se BRNO 2005 spustí?

Potěšující je, že končí období článků. Expeduji dubnové články a vlastní výstavu už by měli hodnotit spíše jiní. Jak jsem již řekl, v současnosti je nejdůležitější výstavní katalog. Ještě není kompletní. Tento víkend budu věnovat seznamu exponátů. Doktor Gebauer přeložil v předstihu obětavě většinu názvů (cizojazyčné do češtiny, české do angličtiny). S manželkou jsem se pak věnoval těm několika desítkám problematických. Jednalo se zejména o chyby v přepisu (odstraněno kontrolou s originály přihlášek) a problémy s jazyky (italština, francouzština, španělština aj.). Teď musím „napasovat“ překlady na definitivní seznam, protože se ještě hýbalo s exponáty (přesuny ve třídách, odhlášky a náhradní exponáty). Také práce na značení výstaviště nabírají na tempu, takže kolega vymýšlí informační tabule, texty a obrázky. Bude zapotřebí distribuovat plakáty a těsně před výstavou tisknout různé tabulky se šipkami, operativními zákazy, příkazy apod. Pokud mi to vyjde, tak si ještě připravím kostru výstavního zpravodaje (spíše letáku) který bych chtěl v průběhu výstavy v počtu pár set kusů vydávat. Do toho průběžně vyřizuji obecné dotazy.

Na co se na výstavě nejvíce těšíte?

Na výstavní atmosféru. V podstatě druhý, třetí den se pozná, jestli výstava „táhne“, jestli je dobrá a nedostatky drobné a průběžně odstranitelné. Pokud ano, tak je sice honička, ale dobrá nálada z toho, že se zadařilo.

Když otázku rozšířím o to, na co se netěším, tak je to shánění všech osmi mutací R - nálepek. Připadá mi to hodně.

Jak probíhá spolupráce s Českou poštou? Jakým způsobem naše pošta výstavu podporuje?

Tady bychom se neměli omezit jen na propagaci. Musíme si uvědomit jednu věc – bez spolupráce s Českou poštou by se výstava tohoto rozsahu zřejmě vůbec neuskutečnila. Česká pošta celou výstavu v průběhu příprav financuje. Pochopitelně nemůže ve výsledku na výstavě prodělat, takže celkové příjmy ze všech produktů spojených s výstavou musí nakonec zajistit alespoň vyrovnaný rozpočet. Pokud by to nevyšlo, mají organizátoři výstavy problémy a další výstavy pořádané ve spolupráci ČP a SČF by se nemusely konat. Další aspoň v bodech:

ČP a jí nadřízené Ministerstvo informatiky vydávají výstavní známkové emise a celiny
- zajištění společného vydání s Francií
- propagovat výstavu na poštách po celé republice
- uveřejňuje informace o výstavě ve svých tiskovinách Zpravodaj pošty, Poštovní inzertní noviny, Poštovní kurýr.
- ČP připravila příležitostná razítka a R-nálepky
- připraví pro filatelisty expozici s ukázkami současné známkové tvorby a prostřednictvím Poštovního muzea představí i poštovní minulost a některé unikáty (viz. 80ti-blok Merkurů)
- pro vlastní organizaci výstavy je důležitá i dosavadní výborná spolupráce s jihomoravským odštěpným závodem ČP; opět jen v krátkosti:

1. poskytnutí ploch pro opravy a skladování výstavního zařízení
2. doprava výstavního zařízení
3. zřízení dětského poštovního koutku
4. zřízení a obsazení výstavní pošty
Takže jen dobrá spolupráce SČF a České pošty s.p. může za dnešních podmínek zajistit dobrou výstavu. Doufejme, že Evropská výstava poštovních známek Brno 2005 takovou dobrou výstavou bude.

Děkuji vám za rozhovor a těšíme se spolu se čtenáři na návštěvu Evropské výstavy BRNO 2005.


Autor: Zdeněk Jindra | 28. 3. 2005

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář


Nabídka našeho eshopu

Hawid - SF ochranné kapsy na známky - černé - 60 x 217 mm - 301 572

Hawid - SF ochranné kapsy na známky - černé - 60 x 217 mm - 301 572

  • Cena: 195 Kč
Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na flash disku

Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na flash disku

  • Cena: 999 Kč