Rozhovor s vedoucím redaktorem Infofily - Zdeňkem Jindrou

Dnes čtenářům Infofily přinášíme zajímavý rozhovor s vedoucím redaktorem naší Infofily. Zdeněk Jindra již 12 let vydává stále více populární Infofilu. Začínal i jako pracovník s filatelistickou mládeží pomocí časopisu Mladý sběratel, který vydával. Nyní v této práci pokračuje na Infofile a tedy na internetu a vydává i další magazíny pro všechny sběratele.

Kdy jsi se dostal ke sbírání známek?

Kdybych řekl, že jsem se filatelistou narodil tak bych asi tolik nelhal, protože počátky mého sbírání sahají do dětských let. Už jako malý klučina jsem sbíral známky. Navštěvoval jsem pak i KMF Náchod kde jsem dostal filatelistický základ.

Co tě vedlo k tomu založit na internetu Infofilu ze které se stal obsahově velmi hodnotný magazín, který dokáže již i konkurovat tištěným odborným časopisům o filatelii?

Na internetu jsem před nějakými dvanácti lety začínal publikovat na různých www stránkách a snažil se na nich propagovat nadšeně filatelii. Již v té době jsem měl v hlavě nápad založit internetový magazín o filatelii. Když mne napadl název Infofila, který je složen ze zkratek slovního obratu informace pro filatelisty tak byl již jen krůček k založení domény. Infofila byla založena 14. 10. 2002.

Těch počátečních nápadů bylo, ale více?

Ano a to především na internetu další magazíny Filokartie.cz a Numin.cz. Dále velmi úspěšný portál pro všechny sběratele s názvem Sberatel.com. U něj funguje především diskuze, která je rozsáhla a populární a hlavně co je důležité je tam aktivní sběratelská komunita.

Když jsi na internetu začínal tak ti bylo nějakých 18-19 let. Změnil by jsi něco ve svých začátcích?

Tak určitě bych dopiloval styl, jakým jsem v začátcích psal. Byl hodně neohrabaný, ale zase na druhou stranu v něm je cítit nadšení a síla něco dobrého dokázat a vytvořit. Mládí má to kouzlo, že pokud je chuť tvořit a jsou nápady, tak to jde rychleji, než třeba tam kde toto všechno schází.

Vydával jsi i časopisy jak pro mládež, tak i pro zkušenější sběratele.

Byl to časopis Mladý sběratel, který si v začátcích našel cestu k mladým filatelistům a vedoucím KMF. Začátky měl dobré, ale po několika letech vydávání se mu již novou mládež nepodařilo získat. Vůbec, časopisy pro mládež to mají těžké a musejí aktivně nové předplatitelé získávat. Na druhou stranu naše práce pokračuje na internetu, kde se ukazuje, že je možné zde získávat novou filatelistickou mládež. Dále jsem vydával i Českého sběratele a Filatelistické noviny. Nyní mám pouze internetové aktivity.

A co vydavatelské aktivity?

Těch je za těch dvanáct let také docela dost. Především si cením CD-DVD katalogů z edice World Philately. Stále je na nich možné vylepšovat specializaci a celkově katalogy vychytávat, ale za těch několik let je na nich hodně viditelné práce. Je sice pravdou, že jsou lidé, kteří tyto CD-DVD nelegálně kopírují a pak třeba na Aukru prodávají, ale to bych nedoporučoval, protože si toto pečlivě hlídáme. Naposled takto jeden pán z Chrudimi se nelegálně obohatil o několik tisícovek při asi 50 kopiích našeho DVD, které prodával za akční cenu. Soud, který nastal, rozhodl spravedlivě a žalovaný dostal úhradu škody přes 30 tisíc a 2 roky podmínku.

Co vlastně dokáže uživit tyto rozsáhlé aktivity?

Eshop.infofila.cz se širokou nabídkou zboží firem Leuchtturm, Hawid, Michel, Safe, Schaubek, Lindner kde dále prodáváme novinky ČR za nominál což je populární služba a další sběratelské pomůcky, literaturu, CD-DVD katalogy. Je sice pravdou, že okruh našich zákazníků je úzký, ale zatím se tím dá toto všechno uživit včetně vydavatelských aktivit.

Začal jsi se věnovat i znalecké práci v Hlídce sběratelů – jak to začalo?

Byl jsem šokován, kolik nebezpečných padělků se na našem trhu vyskytuje a jak špatně se proti nim bojuje. Hodně jsem četl a stále čtu odbornou literaturu a tím si hodně i pamatoval citace například z Filatelie. Následná padělatelská aféra, která začala v roce 2011 našim odhalením (Jindra-Petřík) žilkovaných padělků prodaných v roce 1998 do sbírky p. Fischmeistera ukázala, že jsem celou dobu vzhlížel ke špatnému vzoru a že je možné věřit pouze sám sobě nebo blízkým spolupracovníkům, které znáte dobře.

O této padělatelské aféře se toho napsalo dost, ale zdá se, že není u konce?

Napsalo se toho hodně, ale jelikož je to velmi rozsáhlé téma, kde jde především o znaleckou etiku, není to téma rozhodně ukončené. SČF od toho dal sice ruce pryč, ale ostuda, která se díky tomu rozšířila po celé republice je tak i jejich.

Padělatelskou aféru kolem žilkovaných a jiných rarit z roku 1998 dostala k prošetření sice RK SČF, ale ta uvěřila všemu, co jim znalec sdělil a nic již nechtěla dále řešit. Dokonce nás ani spravedlivě a demokraticky nevyslechla. Když jsme si emailem u předsedy RK stěžovali po jejich vyjádření, tak nám doslova do emailu napsal: Znalec nejsem a co je a není pravé, mě v tento okamžik nezajímá. Pokud SČF nezajímají padělky ke škodě sběratelů, které aktuálně způsobují škody našim sběratelům, není důvod provozovat znaleckou zkušebnu v tomto složení. Jednání předsedy RK je pro mne i velkým zklamáním, protože jsem si ho jako člověka a filatelistu osobně vážil a byl také v začátcích naší Infofily.

Co by jsi navrhoval ke znalecké otázce?

Infofila založila rubriku Hlídka sběratelů, ve které bojujeme proti padělkům. Zároveň se s kolegou Jaromírem Petříkem připravujeme na onu slibovanou znaleckou oponenturu, která bude pokračovat.

Jak taková příprava znalecké oponentury probíhá?

Především pokračuje studium Československých známek a získávání rozsáhlého studijního materiálu. Nyní se to týká především PČ 1919 kde získáváme vícebloky ke studiu a k porovnávání. Znalec, který nepracuje s PC a v grafickém editoru, tyto přetisky neporovnává a nemá digitální pomůcky k dispozici, již nemá žádnou šanci nebezpečné padělky odhalit. Nemám a nikdy jsem neměl rád PČ 1919, ale nutnost ukazuje, že s tímto je nutné něco dělat, protože to je to, co nejvíce poškozuje naší filatelii. Uznejte, že 6 až 7 žilkovaných padělků prodaných od roku 1998 na našem trhu pomocí velkých aukcí či filatelistických firem je odstrašující pro důvěryhodnost naší filatelie.

Kterých znalců si vážíš?

Vážím si slovenského kolegy S. Šablatúry. Proto, jaká je to osobnost a pro jeho čistý charakter a jeho znaleckou etiku. Je to asi poslední znalec ze starší generace a pokračovatel tradice, kterou zde zavedl Hirsch, Franěk a Mrňák. Každý ze znalců má za sebou nějakou tu chybičku, ale likvidace, která proběhla u J. Karáska a P. Pittermanna, nebyla pro naší filatelii dobrá. Nezastávám se jich a neznám či neznal jsem ani jednoho osobně, ale praktiky a články, které naznačovaly přímo či nepřímo, že to jsou znalci, kteří ověřují padělky vědomě a snad i za finanční odměnu odsuzuji, protože to soudně ani jinak nikdo neprokázal. Pokud to tak bylo například u J. Karáska, tak to mělo být soudně prokázané a nemělo to být rozšiřované jako obyčejná pomluva. Takto se můžeme i domnívat, že žilkované padělky z roku 1998, mohly být ověřené podobným způsobem – tedy nelegálním. Přikláním se spíše k názoru, že jde o zneužití starého znalce, který neměl k dispozici moderní zkušební metody a bohužel ani nepoužíval obyčejný projektor a tím nové padělky neodhalil. Ruku do ohně, ale za to nedám.

Jednou jsi se zmínil, že padělky skupiny K nemusejí být novodobé. Proč myslíš?

Před několika lety jsem si dal za cíl prostudovat veškerou dostupnou literaturu, která na našem území kdy vyšla a týká se našich známek. Studium velmi pokročilo a provádím ho i u filatelistických časopisů a to kompletním způsobem a to například veškeré ročníky Tribuny filatelistů, Českého filatelisty, Československé filatelie, Merkur-Revue, Filatelie ..atd. Proto si možná dokážu dát mnoho věcí do souvislostí a některé věci i pomáhají k dalšímu odhalování padělků či padělatelských aktivit.

Zabývám se i variantou odcizené původní sazby PČ 1919 a první zmíňku o této variatě jsem zaznamenal někdy v roce 1934. Nejzřetelněji v řádcích E. Hirsche – Tribuna filatelistů 21/1934 strana 245, které cituji:

Falsa PČ 1919, která se ve sbírce objevují, jsou buď zcela primitivní, rozeznatelná na první pohled, nebo tak zdařilá, že teprve bedlivým zkoušením je lze zjistiti. Domníváme se, že tato dokonalá falsa jsou vyrobena z odcizené původní sazby (originály byly, jak známo, zhotoveny otiskem stereotypů oné sazby) takže litery nevykazují nápadných úchylek a jen mikroskopické měření prokáže padělek.

Dále se rozepisuje takto:

Padělanou úplnou serii „parlament“ s přet. PČ 1919 předložil nám venkovský obchodník. Padělky patří k onomu druhu, o němž se výše zmiňujeme a jsou velmi nebezpečné.

Pokud existuje či existovala v nepovolaných rukou původní a odcizená sazba může padělatel postupovat následovně:

Ke zhotovení odlitku ze sazby, jest nutně zapotřebí matrice z této sazby zhotovené. Ta vyrobí se tím způsobem, že sazba vtlačí se do mokrého, k tomu účelu zvláště připravenému silnému kartonu. Mokrý papír, jak jest známo se roztahuje, vlákna v něm obsažená se uvolňují a tím papír nabývá. Vtisk sazby za mokra zhotovený, rovná se přesně rozměrům sazby. Aby matrice byla schopna odlévání, musí se nechati v teple zaschnouti. Schnutím papír nabývá zase své původní velikosti, smršťuje se tedy zase a tím i rozměry vtisku, nyní již hotové matrice, stávají se menšími a to o tolik, o kolik se papír srazil, takže odlitek dopadne také o tento rozdíl menší.

Je tedy potřeba i tuto variantu důkladně prostudovat a prověřit obzvlášť, když není jasné, jak se na některých z nich objevuje pravá znalecká značka Gilbert. Tím, ale variantu novodobých padělků definitivně nezavrhuji.

To je také zajímavé téma, které se hodně řeší – znalecké značky Gilbert, Mrňák, Karásek a další.

Ano i toto hodně řešíme na Infofile a je tam hodně otazníků kolem všech již nežijících znalců. Zajímala by mne především odpověď, kdo vlastní kompletní pozůstalost R. Gilberta a to především tu, která je zobrazena ve Filatelii 5/2012 v seriálu o RG – papírové matrice ..atd?

Děkuji ti za rozhovor a přeji Infofile další vynikající desetiletí, které čtenářům přinese stejný obsah jako nyní.