Rozvoj pravidelného lodního poštovního spojení

Snad nejvhodnějším způsobem filatelistické ilustrace a dokumentace počátku rozvoje pravidelného lodního poštovního spojení přes Atlantik v 19. století, díky nástupu zaoceánských parníků, se mi jeví realizace smlouvy mezi britským obchodníkem a rejdařem Samuelem Cunardem (obr 1), z Halifaxu (Nové Skotsko – Kanada) a britskou Admiralitou ze 4. května 1839. Jednalo se o smlouvu na pravidelnou přepravu pošty a osob mezi Liverpoolem a Halifaxem. Projekt byl podpořen založením BRITISH AND NORTH AMERICAN ROYAL MAIL STEAM PACKET COMPANY, spolu s George Burnsem z Glasgowa a Davidem McIverem z Liverpoolu. První poštovní parník RMS BRITANNIA (obr 2) zahájil pravidelnou lodní linku 4. června 1840. Loď vyplula z Liverpoolu a dosáhla Halifax 17. června a následně Boston 18. června.



Současně s RMS BRITANNIA byly v loděnici v Clyde postaveny další tři parníky: RMS ACADIA, RMS CALEDONIA a RMS COLUMBIA (každá ca. 1200 BRT). V roce 1848 byla pak podepsána nová smlouva o lodní lince z Liverpoolu do New Yorku. Od roku 1852 parníky vyplouvaly každou sobotu do Bostonu a New Yorku. Cunard postupně posílil svoji flotilu o RMS HIBERNIAN, RMS CUMBRIA, RMS ASIA a RMS AFRICA (každá ca. 2400 BRT). V roce 1843 postavila jiná společnost Great Western Steamship Company, v té době největší parník GREAT BRITAIN o výtlaku 3200 BRT (obr 3) s cílem prolomit monopol Cunarda.


V roce 1847 vznikla pro Cunarda na opačné straně oceánu konkurence. Americký kongres pověřil loďaře Edwarda K. Collinse zřízením obdobné linky mezi New Yorkem a Liverpoolem. Collins nasadil na linku parníky ARCTIC, BALTIC, ATLANTIC A PACIFIC.

Rovněž Cunard dal postavit dva nové parníky ARABIA (1852) a PERSIA (1856), přičemž PERSIA byla první ocelovou lodí.

Soupeření v rychlosti přeplutí Atlantiku zavdalo pak důvod k vyhlášení soutěže o Modrou stuhu.