Sběratel 1999: Nejstarší známky světa

Téměř půl století měly známky jen jediné poslání, a to poštovně provozní. Nevynikaly proto velkou originalitou, sloužily především ke zdůraznění státní svrchovanosti. Nejoblíbenějším námětem byl portrét panovníka, státní znak nebo pouhá číslice udávající hodnotu známky. Dokonalé rytiny některých známek měly ztížit padělání.

Nejstarší známka světa, zvaná "Black penny" měla portrét královny Viktorie, zhotovený podle Wyonovy pamětní mediale, a svým dokonalým ryteckým provedením dokázala, že i poštovní známka může být uměleckým dílem. Současně vyšla též dvoupencová známka v barvě modré. Obě známky postrádaly označení země, která je vydala - vždyť žádná jiná poštovní známky neměla.

Nejstarší známka světa Penny Black z roku 1840



V roce 1843 zavedl poštovní známky švýcarský kanton Curych. Známky 4 a 6 rappů měly prostý číslicový námět. Třetí nejstarší známkovou zemí světa se stalo zaostalé brazilské císařství. První emise sestávala ze tří známek bez označení země a podobného provedení byla také následující dvě vydání. Podle velikosti známek a způsobu orámování číslic obdrželo první vydání přezdívku "volské oči" a další emise "kočičí a kozí oči".

První známkou s poštovním námětem a také první známkou vytištěnou vícebarevně byla "Basilejská holubička" s dopisem v zobáčku. Vyšla roku 1845 ve Švýcarsku a její pestrost, na tehdejší dobu neobvyklá, byla hlavním důvodem popularity u sběratelů. Toho roku vznikla také první poštovní známka Spojených států amerických, tak zvaná poštmistrovská známka z viržinského města Alexandrie. Dnes jsou známy pouhé čtyři exempláře. Přesto jsou mnohem známější a na filatelistických burzách cennější známky ostrova Mauritius z roku 1847.

Legendární "Modrý Mauritius" s nesprávným nápisem POST OFFICE vznikl společně s "Červeným Mauritiem" jako první emise britského ostrova ležícího v Indickém oceánu. Manželka tamějšího guvernéra pořádala ples a chtěla se pochlubit ofrankovanými pozvánkami. Ve spěchu prý došlo ke zhotovení chybného nápisu, jenž se pro krátkost času nedal již opravit.

Obraz bohyně hojnosti Ceres na francouzských známkách z roku 1849 zahajuje řadu námětů z antické mytologie, oblíbených na známkách minulého století.

Velmi pestrou známkovou minulost mělo Německo, tehdy roztříštěné na množství území. První jeho zemí, která vydala vlastní poštovní známky bylo v roce 1849 Bavorsko. Nejstarší bavorské známky s číslicovými hodnotami byly tištěny na papíře s hedvábnou nití, která je na rubu viditelná. Znehodnocovány byly číslicovými razítky zvanými "mlýnská kola". Patří k vděčným filatelistickým úsekům a dodnes jsou, s výjimkami "černé jednokrejcarové", všechny cenově dostupné.

První německá známka z Bavorska z roku 1849





První známky na našem území vydalo Rakousko-Uhersko v roce 1850. Prvních pět známek této monarchie považujeme za nejstarší předchůdce našich poštovních známek. Je na nich státní znak a poskytují mimořádnou možnost specializace díky nedokonalosti jejich tisku. Velice zajímavá jsou na nich právě razítka z českých zemí.

Nejstarší známky světa musely být z archů odstřihovány. Říká se jim proto stříhané. Práce s jejich stříháním byla zdlouhavá a náročná na přesnost, protože mezery mezi známkami byly velmi úzké. Mnoho známek bylo poškozeno zastřižením do obrazu. Brzy se uvažovalo o způsobu, který by oddělování známek usnadnil. Perforační stroj, který dal vznik zoubkování známek, byl vynalezen ve Velké Británii, kde jej použili již v roce 1854. V následujícím roce byl použit i ve Švédsku.

Převzato z katalogu veletrhu Sběratel