Sběratel 1999: Z dějin poštovní známky

Ke vzniku poštovní známky bylo zapotřebí několik století. I když doručování zásilek existovalo již ve starém Římě a Persii není nám dodnes známo, jakým způsobem byly placeny poštovní poplatky. Římská zařízení ("pošta" pochází z latinského slova posita - což v překladu znamená "položená", zřejmě stanice), byla velmi dobře organizovaná. První poštovní razítka ale známe až ze středověku. Většinou byla zavedena v severoitalských republikách a vévodstvích, viz obrázky nejstarších razítek reliéfně vtlačených do papíru:



Teprve v roce 1653 zavedl nájemce pařížské městské pošty pan de Valayer z podnětu francouzského generálního intendanta Fouqueta jednotné poštovné placené odesilatelem. Valayer zavedl potvrzenky o zaplacení poštovného "Billets de port payé" - proužky papíru s příslušným nápisem, které byly připevňovány na dopisy. Jsou zřejmě prvními předchůdci dnešních poštovních známek. Myšlenka zaplacení poštovného odesilatelem se uplatnila i v Británii, kde soukromá pošta pana W. Dockwreye používala od roku 1680 trojúhelníkového razítka na důkaz, že poštovné bylo zaplaceno.



Vlastní dějiny poštovních cenin však začínají zavedením kolkovaných dopisních papíru v roce 1818 na Sardinii.

Za ideového tvůrce nalepitelné poštovní známky je považován skotský knihtiskař James Chalmers. Jeho primitivní návrh první známky, zveřejněný roku 1834 ale nebyl přijat. Teprve o šest let později se podařilo anglickému učiteli a pozdějšímu tajemníku generálního poštmistra Rowlandu Hillovi uvést v život skutečnou první známku světa.

Rowland Hill a James Chalmers



První dvě známky světa s obrazem královny Viktorie vyšly dne 6. května 1840 v hodnotě 1 a 2 pence a jejich grafické provedení bylo velmi zdařilé.

Avšak ani prvenství vynálezu nalepitelné poštovní známky není zcela prokázáno. Kromě Chalmerse, který nesporně přišel na nápad dříve než Hill, doporučil zavedení známek také rakouský poštovní úředník Lovrenc Košir, původem Slovinec. Jeho návrh však byl v roce 1835 zpátečnickou rakouskou vládou zamítnut.

Po britských známkách vyšly roku 1843 poštovní známky také ve Švýcarsku, a téhož roku ještě v Brazílii, v letech 1845 - 1846 ve Spojených státech, následovaly známky afrického ostrova Mauritius, lodní známka Trinidadu, poštmistrovská známka ostrovů Bermudy a konečně se v roce 1849 připojily evropské země Francie, Belgie a Bavorsko

Kolem roku 1850, kdy vyšly první rakouské známky platné i na území Čech, Moravy a Slezska, bylo rozšířeno jejich sbírání jak v Británii, tak i v Belgii, Francii a Německu.

Převzato z katalogu veletrhu Sběratel