Světový rok fyziky

Letošní rok byl vyhlášen světovým rokem fyziky. Evropská fyzikální společnost a Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou fyziku tak uctily 100. výročí vydání významných prací Alberta Einsteina, jimiž byly položeny základy relativistické a kvantové fyziky. Cílem Světového roku fyziky je připomenout obrovský rozvoj fyziky v uplynulém století a ukázat problémy, které tato věda pomáhá řešit – informační technologie, komunikace, energie, nové materiály, výzkum vesmíru, léčení nemocí.


Je pozoruhodné, že tři významné dokumenty, které výrazně změnily chápání světa kolem nás a fyzikálních zákonitostí v něm, vyšly v krátkém časovém rozmezí roku 1905 a že jejich autorem byl jediný člověk – Albert Einstein. Tehdy mu bylo 26 let a pracoval jako patentový úředník. V dějinách nenajdeme jiné období, které by znamenalo tak velký zlom ve vědě, snad s výjimkou let 1665 a 1666, kdy Isaac Newton vytvářel základy infinitezimálního počtu, gravitačního zákona a teorie barev. Rok 1905 bývá proto někdy označován jako zázračný rok fyziky.




V práci „O elektrodynamice pohybujících se těles“ položil základy speciální teorie relativity. Tím opravil a zpřesnil mechanické chápání světa vytvořené Isaacem Newtonem. Odstranil tím také rozpory mezi newtonovskou mechanikou a maxwellovským elektromagnetismem pro tělesa pohybující se rovnoměrně.




V článku „Pojednání o produkci a transformaci světla z heuristického pohledu“ vysvětluje podstatu fotoelektrický jevu a světelná kvanta, za což dostal v roce 1921 Nobelovu cena za fyziku. Význam této práce spočívá především v tom, že umožnila sjednotit částicové a vlnové chápání světla, které má zároveň povahu částic i vln. Tento popis se stal základem kvantové mechaniky, na jejímž rozpracování se významně podílel Max Planck.




Ve třetím dokumentu „O pohybu malých částic suspendovaných v kapalinách a molekulárně kinetické teorii tepla“ vysvětlil Brownův pohyb a vlastnosti molekul.

Na článek o speciální teorii relativity navázal v roce 1916 prací o obecné teorii relativity,v níž se počítá s účinky zrychlení včetně gravitace. Newton chápal gravitaci jako sílu, Einstein v ní spatřoval vnitřní vlastnost prostoru a času.

Hloubka Einsteinových objevů spočívá mimo jiné v tom, že prakticky po celé dvacáté století byly jeho teorie ověřovány. Jejich důsledky a aplikace stále slouží jako základ pro řadu technologií. Jeho slavný vzorec E=mc2 byl klíčem k atomové bombě. Objev a vysvětlení fotoelektrického jevu se stalo podkladem pro fotodiody a další zařízení až po televizní kamery.





Albert Einstein se stal symbolem moderní fyziky 20.století. Položil základy speciální a obecné teorie relativity, kvantové mechaniky a moderní statistické mechaniky. Jeho práce navždy změnily naše chápání světa.





Je pochopitelné, že Světový rok fyziky nezůstal bez odezvy u poštovních správ. Příležitostnou známku dosud vydalo několik zemí (Itálie, Srbsko, Makedonie, Slovensko, Kostarika) včetně České republiky. Česká pošta vydala 25.5.2005 příležitostnou známku v hodnotě 12 Kč. Na známce je znázorněno logo Světového roku fyziky 2005 (světelný kužel) a Einsteinův postulát o konstantní rychlosti světla. Uvedené prvky jsou součástí relativistické fyziky a vzájemně se doplňují. Dále je na známce jméno Alberta Einsteina a text Světový rok FYZIKY 2005. Známka byla vytištěna rotačním ocelotiskem kombinovaným s hlubotiskem.