Výplatní otisky Armády české republiky

Výplatní otisk je filatelistický materiál, bez kterého se většina námětových exponátů neobejde a objevují se i v exponátech dalších tříd. Mimo to je možné je sbírat samostatně, jako jeden druh potvrzení o zaplacení poštovného. Oproti ostatním poštovním ceninám sloužícím k uhrazení poštovného má však jedno specifikum – velkou většinu výplatních otisků si objednává uživatel, který si sám rozhoduje i o vzhledu uživatelské části otisku. Ovšem výplatní otisk je filatelistický materiál, který jednoznačně vzešel z potřeb poštovního provozu. Tím se zásadně liší např. od známek s přítiskovými kupóny, kde přítisk si rovněž objednává uživatel. Navíc jsou zde diametrální rozdíly v počtech kusů na zásilkách.

Na rozdíl od ostatních cenin není uvedení firemních výplatních strojků do provozu, ani změny ve vzhledu jejich výplatních otisků a údaje o délce používání nikde zveřejňováno. Filatelisté se mohou orientovat jen podle vlastních poznatků.

Existují velcí a malí uživatelé výplatních strojků. Tento článek chce představit jednoho z velkých uživatelů, který se na výplatních otiscích objevil nedávno, používá desítek výplatních strojků a přitom se nám nemusí jeho výplatní otisk dostat do ruky.
Jedná se o Armádu české republiky (dále jen AČR). Vzhledem k její podřízenosti Ministerstvu obrany ČR (dále jen MOČR) nesou všechny výplatní otisky armády označení tohoto ministerstva. Do užívání jsou výplatní strojky zaváděny postupně a zřejmě se objeví (nebo již objevily) ve všech posádkových městech. I v případě, že již byly zavedeny všude, je možné očekávat další otisky, protože u výplatních otisků (dále jen VO) se mohou záměrné i náhodné změny dané provozem objevit kdykoliv. Navíc reforma AČR dokáže s zamíchat s jinými věcmi než je užívání výplatních strojků.
Při uvádění roků u jednotlivých VO vycházím z mě dostupných materiálů. Některé VO mohly být používány již dříve.

První výplatní otisk AČR mám z roku 1998. Jak by odpovídalo logice, jedná se o VO z Prahy a Brna, tedy největších měst. Brněnský VO je v používání dodnes.



V roce 1999 jsem si doplnil i VO další:

• České Budějovice, licenční číslo: 25026746
• Tábor, licence: 28019104
• Olomouc, licence: 28020939
• Stará Boleslav, pošta: Brandýs n. Labem/St. Boleslav, licence: 25026755
• Vyškov, licence: 25026726

Všechny VO mají stejnou podobu jako VO z Prahy a Brna.

Nicméně již v roce 1999 se objevila dosud jediná výjimka ve vzhledu armádních otisků a tou je VO ke vstupu ČR do NATO. Má jinou podobu, používá se od března 1999 na dvou poštách a používá se dodnes.



Následoval rok 2000. Na korespondenci se začaly objevovat i VO z dalších měst:

• Pardubice, licence 25026732
  
• Tábor, nová licence: 28020946
  
• Žďár nad Sázavou, licence: 25039400
  

Rok 2001:

• Přerov, licence: 25031717
• Třebíč, licence: 25039398
• Litoměřice, licence: 25026747
• Náměšť nad Oslavou, licence: 25039397

Rok 2002:

• Jince, licence: 25034745
• Č. Krumlov, licence: 25031737
• Prostějov, licence 25031700
• České Budějovice, licence: 25026746 - obrácené denní razítko o 180 st.

• Plzeň, licence: 25026754
• Lipnik nad Bečvou, licence: 25034726

Rok 2003:

• Jaroměř, licence: 25039387
• Týniště nad Orlicí, licence: 25031724
• Radošov, pošta Bochov, licence 25039378
• Květná, pošta Polička, licence: 25039042
• Hodslavice, licence: 25034720

Rok 2004:

• Stará Boleslav, pošta: Brandýs n.Labem -St. Bol. 2, nová licence: 25039036

Tím jsme se dostali až do současnosti. Z přehledu těchto VO je patrné, že i v soudobém materiálu z korespondence můžeme při soustavném sledování najít zajímavosti i větší související skupiny. Je to ovšem leckdy náročné na prostor a čas.