Jubilejní setkání sběratelů známkových zemí Geophila

V sobotu 7.11.2009 proběhlo jubilejní setkání členů občanského sdružení Geophila u příležitosti 20. výročí založení sekce sběratelů známkových zemí. Ano, je to již 20 let, co v rámci teritoriální filatelie působí občanské sdružení Geophila. Proto se letošní setkání neslo ve slavnostní atmosféře s celou řadou zajímavých diskusních příspěvků a dokonce tombolou, kde jako výhry byly známky a obálky zajímavých známkových zemí. Setkání začalo prezentací a slavnostním obědem v budově Ministerstva zemědělství v Praze.

Poté jsme přešli do sálu, kde zahájil setkání Karel Bičovský působící současně jako moderátor. Jako první přednášející vystoupil předseda sdružení Jiří Marek. Přivítal všechny přítomné (pokud jsem dobře počítal, sešlo se nás 43) a stručně se zmínil o důležitých událostech z činnosti sekce za posledních 20 let. Vzpomněl na autory Filatelistického atlasu známkových zemí Bohumila Hlinku a Ludvíka Muchu. Pan Mucha byl na tuto jubilejní schůzku pozvaný, z důvodů vysokého věku a zdraví se však ze setkání omluvil. Ještě byli pozvaní Ladislav Dvořáček, bývalý předseda SČSF a FIP a dále spoluzakladatel Geophily Rostislav Vojkůvka. Bohužel i zde vysoký věk a zdraví nedovolilo pozvaným přijet.


Z významné činnosti členů sdružení připomenul Jiří Marek nově vypracované Filatelistické atlasy známkových zemí všech světadílů a organizací. Dle nově specifikovaných kritérií je v těchto atlasech uvedeno celkem 1.547 známkových zemí. Dodejme jen, že v posledním FAZZ od Hlinky a Muchy vydaném v roce 1986 bylo těchto známkových zemí 783. Také připomenul vystavovatelskou činnost členů Geophily a jejich úspěchy na výstavách. Zde bych jen dodal, že nejvíce exponátů s několika zlatými medailemi vystavoval Karel Bičovský. Z dalších úspěšných vystavovatelů bych uvedl Miroslava Šťotku, Jaromíra Petříka a Martina Rozhoně.

Po úvodu od Jiřího Marka měl diskusní příspěvek zakládající člen Geophily Jaroslav Dragon na téma „Jak já to sbírám“. Popisoval a názorně nám ukázal jakým způsobem si zhotovuje svoje vlastní albové listy se známkovými zeměmi. Pokud si dobře pamatuji, má jich k dnešnímu dni již přes 4000 !


Po tomto velmi působivém příspěvku, na stejné téma vystoupil Miroslav Šťotka. Svoji prezentaci měl připravenou prostřednictvím počítače a tak jsme ukázky jeho albových listů mohli vidět na promítací tabuli. Určitě zajímavý nápad najít si mapy všech států světa prostřednictvím vyhledávače Google, vytisknout je a ukázky známek s razítky příslušných měst přikládat přímo na mapu. Tyto albové listy působí velmi esteticky a přehledně. Je vidět, že v Miroslavu Šťotkovi se nezapře zkušený vystavovatel. Uvedl také, že preferuje razítkované známky, které dokládají skutečný poštovní provoz.


Následoval příspěvek Karla Bičovského s ukázkami svých albových listů. Nutno dodat, že Karel Bičovský je zaměřený hlavně na obálky dokumentující poštovní cesty zásilek a na několika listech nám ukázal svoji prezentaci známkových zemí. Tyto listy byly velmi podobné těm, jak je uvádí na svých exponátech.

Poté vystoupil Miroslav Prokop s velmi dobře nastudovanou a poutavou přednáškou o známkové zemi Mexiko. Začal předznámkovým obdobím, seznámil nás se zajímavou historií Mexika, hlavně 19. století a počátek 20. století. Územní boje se Spojenými státy v první polovině 19. století, dále několik revolucí, ve kterých na svoje dobrodružství doplatil mexický císař Maxmilián - bratr Rakousko-Uherského císaře Františka Josefa I. Císař Maxmilián byl v roce 1867 povstalci zastřelen. Vlády se střídaly, bylo několik revolučních a lokálních vydání známek.
Zde jsem velmi obdivoval paměť pana Prokopa, protože podobně má nastudovaný téměř celý svět, což ostatně dokládají jeho články, které tvoří nosnou část Zpravodaje Geophily.
Ale i ukázky z jeho sbírky Mexika dávají tušit kvalitu celé jeho sbírky známkových zemí. Perfektně zpracovaný politický vývoj většiny známkově zajímavých zemí.


Po těchto obsáhlejších diskusních příspěvcích a přednášce přišla na řadu tombola. Ceny, jak jsem již uvedl byly známky a obálky lepších známkových zemí.
Poté došlo k volné diskusi mezi účastníky spojené s výměnou známek. Měli s sebou ukázky svých sbírek i dublety buď na prodej nebo k výměně. Byly to vynikající materiály o jakých se nám před 20 lety v době založení Geophily vůbec nesnilo.
Jednoznačně jsme se shodli, jakou revoluci ve sbírání známkových zemí přinesl Internet. Známkové země před spuštěním Internetu, které byly sběratelsky naprosto nesehnatelné se nyní běžně objevují mezi našimi členy. Též jsme strávili nemálo času diskusemi o budoucnosti filatelie, protože na druhé straně je e-mailová pošta pro poštovní známky velkým nepřítelem. Jak to dopadne, ukáže samozřejmě čas, ale v lidech je sběratelství zakořeněno a snad budou mít poštovní známky svoje příznivce i v budoucnosti, kdy již třeba nebudou existovat.

Určitě nenapíši žádnou frázi, že se setkání velmi vydařilo, osobně si myslím že jen velmi málo filatelistických sekcí má tolik aktivních členů, kteří se dokáží sejít v takovém počtu a navíc v zimním termínu, kdy většina lidí tráví svoje víkendy v křesle u televize.