Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Když jsem se před časem rozhodl, zabývat se poštovními známkami ostrova Mauritius, netušil jsem, jak málo je tato pravděpodobně nejznámější známková země probádaná a aukční katalogy včetně atestů renomovaných znalců jsou plné omylů.

Mauritius se mi navíc zalíbil i tím, že kromě sběratelské atraktivnosti je plný filatelistických záhad a prostoru k bádání. Celkem dobře je probádaná první emise slavných MAURITIUS POST OFFICE 1847, ovšem druhá emise MAURITIUS POST PAID 1848 je probádaná velmi málo a řada údajů je v příkrém rozporu s doložitelnými fakty.

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Ve svém článku se tedy budu zabývat právě druhou emisí poštovních známek MAURITIUS POST PAID z roku 1848, které v nominálech 1 penny a 2 pence vyryl stejný rytec jako slavné POST OFFICE v roce 1847 Joseph Osmond Barnard na 2 destičky po 12 známkách (3 x 4).
Každá známka byla vyryta samostatně, jde tedy o 12 typů známek od každého nominálu. Známky se tiskly v několika nákladech v barvách oranžová až rumělková 1 penny do roku 1859, modrá a indigo 2 pence do roku 1857.
Pozn. Vzhledem k tomu, že mezi sběrateli i nefilatelistickou veřejností jsou vžité názvy „červený“ a „modrý“ Mauritius, budu při obecném popisu používat tyto barvy a nebudu rozlišovat odstíny.
Co se týká vhodného materiálu na vyrytí desek, zřejmě na ostrově Mauritius tehdy nebyl dostupný žádný vhodný materiál a tak Barnard z důvodu nouze vyryl obě tiskové desky na zadní stranu desek, na kterých se tiskly hotelové reklamy.

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.
Hotelové reklamy ze zadní strany tiskových desek MAURITIUS POST PAID 1 a 2 pence

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.
Ulice La Chaussee v Port Louis. Šípka ukazuje, kde pracoval Barnard na známkach Maurítia

Co se týká omylů, tak aukční katalogy a znalci se mýlí nejen v určení poštovních úřadů, ale i v určení provedení tisku. Znalci dokonce vystavili atest i na Speratiho padělek, což už je opravdu, jak se říká „pecka“.
Kromě filatelistických a aukčních katalogů existuje minimum odborné literatury. Základní údaje jsou v knize Hiroyuki Kanaiho „CLASSIC MAURITIUS“ z roku 1981. Ale chybí zde řada základních informací, jako např. poštovní sazby nebo zdokumentování pošt. Nejlépe zdokumentoval poštovní historii ostrova Mauritius Edward B. Proud ve svém díle „The Postal History of Mauritius (Postal History of the British Colonies).“
Z toho mi vyplývá, že poštovní známky ostrova Mauritius zajímají spíše investory. Filatelisté musí sami shánět informace kde se dá a nikdo z nich doposud neprovedl řádné zdokumentování emise POST PAID 1848.
Když naproti tomu sleduji například Hradčanáře, jak mají zdokumentovaný sebemenší detail na každém ZP u všech TD a jak objevují stále nové odstíny barev, mají zdokumentované všechny pošty, razítka a my v případě poštovních známek Mauritia řešíme banální omyly znalců jako špatné určení katalogového čísla, provedení tisku, či Speratiho padělky, který znalec označí za pravý, tak si myslím, že co se týká Mauritia, je toho k bádání více než dost a tak se tímto článkem též pokusím k bádání trochu přispět.
Na myšlenku, zabývat se bádáním poštovního provozu a zkoumání známek ostrova Mauritius mne přivedl kolega Marko Mičánek, když mne upozornil, že ve svém exponátu mám u celistvosti špatně popsanou odesílací poštu, kterou jsem určil z aukčních katalogů renomovaných firem. Další šok jsem utrpěl, když Marko Mičánek v katalogu prestižní švýcarské firmy objevil Speratiho padělek s atestem britského renomovaného znalce.
Tímto mne lidově řečeno „nakopnul“, abych sám začal bádat v této oblasti. Vzhledem k současným možnostem Internetu má badatel daleko větší přístup k informacím, než měli badatelé v minulosti. Velká pomoc pro badatele je, že aukční firmy mají svoje aukční katalogy zveřejněné na Internetu, což je neocenitelný zdroj informací.
Abych se propracoval co nejdále, začal jsem dokumentovat všechny obálky s emisí poštovních známek POST PAID oficiálně vydaných v roce 1848.

Už tady jsem narazil na první záhadu, kdy obálky se známkami modrého Mauritia 2 pence z roku vydání 1848 dochovaly dvě a roku 1849 dokonce devět, ale první obálku se známkou červeného Mauritia 1 penny Kanai zdokumentoval až 27.9.1853! Z této informace jsem dlouho vycházel, než mne v diskusi na Sběrateli
https://www.sberatel.com/diskuse/sberatel/mauritius-37125
pan Kopřiva společně s Marko Mičánkem upozornili, že nejstarší objevená obálka se známkou 1 penny POST PAID pochází z 16.5.1852. Marko Mičánek mi následně poslal sken této obálky za což mu tímto děkuji. Posunuli jsme se s červenými Mauritii POST PAID do roku 1852, ale co bylo předtím?

Vydaly se známky 1 penny společně s modrými Mauritii 2 pence v roce 1848? Ano nebo ne?
H. Kanai uvádí počty vytištěných známek MAURITIUS POST PAID z let 1848–1859 až od roku 1853! Takže, kdy byly skutečně vydané první známky 1penny červená POST PAID zatím zůstává hádankou.
Ještě bych si dovolil poznámku: Nejvíce obálek se známkami 1 penny červená se dochovalo z let 1859 a 1860, kdy už byl tisk známek v kvalitě „latest“, tedy z naprosto opotřebované desky. Pokud použiji údaje H. Kanaiho o množství vytištěných známek v letech 1853 – 1859, kdy bylo vytištěno cca 115.000 známek 1 penny červená a cca 80.000 známek 2 pence modrá (přesné údaje jsou v tabulce níže), tak vzhledem ke kvalitě tisku muselo být do roku 1853 vytištěno určité množství známek, když už v roce 1854 se vyskytly obálky se známkami v kvalitě tisku „intermediate“, tedy již středně opotřebené.
Dá se tedy předpokládat, že do roku 1852 byl počet známek vytištěný pravděpodobně ve stovkách, možná okolo tisíce, kdy počet dochovaných známek 2 pence modrá „earliest“ se mi podařilo zdokumentovat celkem 26, známek, červených 1 penny ještě méně. Naopak se dochovalo velké množství známek v provedení „worn“ a hlavně „latest“, tedy již velmi špatná kvalita tisku známek.

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.
Nejstarší dochovaná obálka se známkou 1 penny z 16.5.1852

Při mém bádání se mi podařilo zdokumentovat celkem 60 obálek a 6 velkých výstřižků zahrnující cca 1/2 obálky se známkou 1 penny červená (Kanai uvádí pouze 36 obálek a 2 výstřižky). Co se týká 2 pence modrá, podařilo se mi zdokumentovat 51 obálek a 4 velké výstřižky (Kanai uvádí 41 obálek).
Tolik asi k úvodu mého bádání ohledně dat vydání, počtu známek a počtu zdokumentovaných obálek.
Než přejdu k dalšímu bodu bádání, tedy provedení jakosti tisku, uvedu zde několik příkladů, jak moc se u známek Mauritia mýlí znalci.

Nebezpečné padělky

Na úvod asi Speratiho padělek v aukčním katalogu Feldman z října 2020, kdy los 30099 je prokazatelný Speratiho padělek. Tento padělek má atest znalce RPSL. Jen uvádím, že tento padělek objevil Marko Mičánek, firmu Feldman na toto upozornil a los byl následně stažený.

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Postahoval jsem několik ZP 10 a porovnal je s uvedenými známkami. Rozdíly oproti pravým známkám jsou v ornamentech, hlavně levý horní a pravý spodní a v některých detailech. Naopak naprosto souhlasí všechny nahodilosti se Speratiho padělkem. Jinak, je zajímavý výzkum Marko Mičánka ohledně „vylepšování“ vzhledu známek červeného Mauritia 1 penny peroxidem – viz ukázka:

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Znalecký omyl známého znalce Sergio Sismonda podrobněji rozebereme zde:

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Na úvod musím napsat, že padělek (známka vpravo) opět objevil Marko Mičánek v aukci na Ebay od významné australské firmy Status International Auctions.
Známky vlevo a uprostřed jsou pravé známky 1 penny ZP 5 a i když známka vlevo je v provedení tisku „earliest“, tedy z neopotřebené desky, tak její známkový obraz souhlasí s tiskem z naprosto opotřebené desky „latest“ uprostřed. Padělek vpravo vykazuje výrazné znaky odlišnosti ve srovnání známkového obrazu s pravými známkami ZP 5. Marko Mičánek uvádí:
„Známka je na první pohled prostě divná. ("hnusná"). Perfektní tenké linky rohů a zároveň vydraný zbytek známky logicky nesedí.
Pan Sismondo dokonce objevil, že sa jedná o pozici 5.
Jak?
Stačí si prohlédnout spodek busty. V podstatě každé ZP POST PAID 1p začíná na písmeni N, zde je to téměř polovina O.
Velmi se mi osvedčila na ověřovaní Mauritiů technika měření od Jean-Baptiste Moensa, kterou publikoval v roce 1878, ale potom se nějak vytratila. Někdy jsou dobré i staré věci...“
Marko Mičánek dále pokračuje:
„Zajímavé, že hodně věcí souhlasí se ZP 5, ale tak nějak nepřirozeně.
Rohy známky při tomto opotřebení jsou nereálné, stejně tak, PAID - tenší „I“ než při „early“, jiné „D“. V „POSTAGE“ je „G“ zhotovené jako „C“ a „E“ s vrchní příčkou směřuje nahoru, přesně takto popisuje ZP 5 H. Kanai.

Někdy však není snadné určit pravost, i když se známka jeví jako stoprocentně pravá, ale v určité oblasti najdeme zcela rozdílný známkový obraz jako v tomto případě. I na tento případ narazil Marko Mičánek a uvádí:
„V aukci Ulrich Felzmann 170th Auction - Lot 3744, nový certifikát RPSL.
Myslím, že známka je pravá, se ZP 10 souhlasím.
Ale přece se mi na ní něco nezdá. Minimálně ten „Maltézsky kříž“ vlevo dole.
Paprsky levého dolního ornamentu nebyly vyryté po okraj, aby vznikl takový dojem.“

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.
ZP 10 s „Maltézským křížem“ vlevo dole – detail

Jak vidíme na detailu, "Maltézský kříž" je jako „vymalovaný“ a nesouhlasí s porovávacími známkami č.1 a č.2 u ZP 10.
Porovnáváním se ZP 10 – „worn“ je i jiný tvar nápisu ONE. Navíc, spodní část "E" je u porovávacích známek 1 a 2 ve stejné rovině jako spodní část "P"

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Mauritius - nejpopulárnější, ale přitom neprobádaná známková země I.

Určení stupně opotřebení tiskových desek, tedy kvality tisku poštovních známek MAURITIUS POST PAID:
V současné době všechny světové katalogy Gibbons, Michel, Scott, Yvert popisují 5 stupńů kvality tisku (opotřebení tiskových desek). Nejrespektovanější je v tomto ohledu katalog Gibbons, proto se budu držet jeho označení. Jedná se o tyto stupně kvality tisku:
1. Earliest – nejranější období – nejkvalitnější tisk, dochovány desítky kusů
2. Early – rané období – kvalitní tisk, dochovány desítky kusů
3. Intermediate – střední období –středně kvalitní tisk– dochovány stovky kusů
4. Worn – špatný opotřebovaný tisk – dochováno do1000 kusů
5. Latest – poslední, téměř nečitelný tisk – dochováno cca 1000 kusů

Zajímavé, jak se rozlišení kvality tisku u POST PAID vyvíjelo v katalozích.
V katalogu Yverta z roku 1929 jsou uvedené 4 kvality tisku
1. Gravure trés fine (jemné rytí) (Earliest)
2. Bonne gravure (dobrý lept) (?)
3. Gravure intermediaire (mezirytí) (Intermediate)
4. Gravure usée (použité rytí) (Worn)

V roce 1980 uvádí Yvert 5 kvalit tisku)
1. Gravure trés fine (earliest)
2. Gravure fine (early)
3. Bonne gravure (dobrý lept) (?)
4. Gravure intermediaire (mezirytí) (intermediate)
5. Gravure usée (použité rytí) (worn)
Je to zajímavé, protože katalogy Gibbons a Michel nerozlišují "dobrý lept"a "mezirytí", ale zato rozlišují "worn" a "latest", což zase nerozlišuje Yvert. Katalog Michel v roce 1935 uvádí 5 kvalit. Tolik k POST PAID. Co se týká např. Lapirota, katalog Yvert 1929 uvádí 3 kvality tisku stejně jako všechny současné světové katalogy: Early, intermediate, worn.
5 kvalit tisku u POST PAID rozlišoval i katalog LIPSIA z roku 1952
. A nyní ukázky kvalit tisku v provedení earliest, early, intermediate, worn a latest u poštovních známek MAURITIUS POST PAID 1 penny a 2 pence.

Autor: Jaromír Petřík | 17. 8. 2021

Komentáře

Nejsou žádné komentáře

Přidat komentář