Mauritius - Sherwinovo vydání 1859

V roce 1848 rytec Joseph Osmond Barnard na ostrově Mauritius vyryl 2 nové desky se 12 známkami (3x4) s nápisem MAURITIUS POST PAID v nominálu 1 a 2 penny. Obě tiskové desky se používaly až do úplného opotřebení. Poslední zmínky o tisku známek v nominálu 1penny červená je 10.000 známek vytištěných 10. srpna 1859, nominálu 2 penny modrá v počtu 12.000 kusů dne 29. října 1857. Hiroyuki Kanai ve svojí knize Classic Mauritius uvádí celkově kolem 100 tisíc výtisků od každé známky. Podle kvality tisku katalogy rozlišují celkem 5 tisků – earliest, early, intermediate, worn a latest. Nejlépe dochovaných známek v provedení earliest a early v nepoužitém stavu se dochovalo velmi málo (hovoří se o desítkách kusů), ale v provedení worn a latest se jich dochovaly stovky, možná celkově i několik tisíc. Jak vypadaly známky ze zcela opotřebených desek v provedení latest se můžeme podívat zde:


Z důvodu naprostého opotřebení desek a nedostatku známek se rozhodlo v roce 1858 o přerytí obou desek MAURITIUS POST PAID 1penny a 2 penny. Vzhledem k průtahům došlo k přerytí desky s nominálem 2 penny až v roce 1859, tisk známek je datovaný v říjnu 1859. Co se týká přerytí desky nominálu 1 penny, uvádí se datum cca 2 měsíce po přerytí desky 2 penny, znamená to, že deska s nominálem 1 penny byla přerytá někdy v prosinci 1859.
Jako autor přerytí obou desek je uváděný Robert Sherwin, i když to není spolehlivě doloženo.
Vzhledem k naprostému opotřebení desky nominálu 2 penny již v roce 1857, byl v zemi těchto známek nedostatek a nová deska se 12 známkami byla zadaná rytci Julesi Lapirotovi, aby ji zhotovil v co nejkratším termínu.
Ten desku vyryl v dubnu 1859 a jeho rytina je pokládána za nejméně zdařilou rytinu poštovních známek v dějinách filatelie. Zdroje uvádí, že 19.4.1859 bylo vytištěno 4.959 známek a dalších 5.000 známek 25– 26. dubna 1859. Dále se uvádí tisk 10.000 známek 6.5.1859, 12.000 známek 11.6. 1859 a 10.000 známek 6.8.1859. Rytina však byla vyryta málo hluboko a po tomto vytištěném počtu známek byla tisková deska zcela opotřebována.


Další autor, který zhotovil obraz známek s nominály 1 a 2 penny v prosinci 1859 byl Louis Adolphe Dardenne. Vydání známek z jeho návrhů bylo schválené v počtech 25.000 známek červená 1 penny a 50.000 známek modrá 2 pence. Ve skutečnosti došlo k vytištění 30.000 známek 1 penny červená a 40.000 známek modrá 2 pence. Známky byly tentokrát vytištěné kamenotiskem a doposud se nikomu nepodařilo zjistit velikost archů a jsou dodnes předmětem spekulací.


Vraťme se však k Sherwinovi. Když v říjnu 1859 došlo k přerytí desky nominálu 2 penny POST PAID, byla již nejhorší krize v počtu známek zažehnaná díky Lapirotovu vydání a tak došlo pouze k minimálnímu počtu vytištění známek z desky připisované Robertu Sherwinovi. Jako zajímavost můžeme uvést, že při přerytí bylo opraveno známkové pole číslo 7 s chybným nápisem „PENOE.“

Kolik bylo vytištěno známek celkově, není známo, z původního tisku se nedochoval žádný kompletní arch, je známo asi 5 kompletních rekonstrukcí archu z použitých známek. Tisk zřejmě probíhal v době od října 1859 do dubna roku 1860. Nepoužité známky jsou velmi vzácné a jejich počet je uváděný do 10ks. Co se týká použitých známek, ty se dochovaly v desítkách kusů a tomuto počtu odpovídá i vysoká katalogová cena. Známky byly tištěné na tenký papír v namodralém nebo šedivém odstínu. Známky se dochovaly v odstínech modrá, tmavě modrá, světle modrá a indigo. Nejstarší dochovaná obálka je datovaná v prosinci 1859, poslední je datovaná v roce 1861.


Co se týká nominálu 1 penny, tam k oficiálnímu tisku vůbec nedošlo, bylo již k dispozici vydání Dardenna. Navíc pro místní poštu nebylo třeba tolik známek, jako pro poštovní zásilky do Evropy a celého světa. V roce 1877 přicestoval do Port Louis na ostrov Mauritius Edward B. Evans, který pátral po poštovních známkách Mauritiů a který zřejmě získal svolení z oficiálních míst ke zhotovení reprintů z originálních Sherwinových desek. Tyto reprinty byly v černé barvě. Jsou to světové rarity, ovšem jejich držitel není v současné době známý a též není známo, zda se do dnešní doby dochovaly. Z těchto černých reprintů bylo později autotypií vytištěno 600 výtisků archů červených 1 penny a 600 výtisků archů modrých 2 penny. Na rubu těchto archů je ručně uvedený perem nápis :fascimile“. Tyto reprinty byly použité jako příloha vydání „The Postage Stamps of the British Colonies in Africa“ vydaných v roce 1900. V roce 1911 Sir Cavendish Boyle (guvernér ostrova Mauritius v letech 1904 – 1911) našel obě tiskové desky, které byly majetkem vlády ostrova Mauritius jako britské kolonie. Při svém návratu domů v roce 1911 vzal Sir Boyle obě tyto desky s sebou do Velké Británie tehdejšímu britskému králi Jiřímu V. Král Jiří V. Byl nadšeným filatelistou, ale, aby nedošlo ke zneužití těchto desek, nechal je 15.6.1911 znehodnotit svislými čarami. Pro kontrolu bylo vytištěno 20 párů tiskových archů v černé barvě, které jsou z tohoto důvodu velkými raritami, protože jen několik z nich je mezi současnými sběrateli.

Reprinty archů zhotovené autotypií kolem roku 1900 z novotisků, které byly údajně vytištěné v roce 1877. Na druhé straně je nápis „fascimile“





A nyní něco k riziku investic do světových rarit, pokud sběratel či investor nemá odpovídající znalosti filatelistického trhu.
V prosinci 2017 byla vydražena v aukci David Feldman níže vyobrazená unikátní obálka se 4 známkami Sherwinů za 200.000 GBP. Pokud k tomu připočteme pouze aukční provizi ve výši 20%, je to 240.000 GBP, což je v naší měně cca 7,5 milionu Kč. Letos, v červnu 2020, tedy pouze po 2,5 letech od uvedené aukce byla tato obálka opět dražena v aukční síni David Feldman a vydražena za pouhých 70.000 GBP.
Majitel tedy v průběhu 3 let přišel minimálně o 170.000 GBP, což je přes 5 milionů Kč. Nakoupit za 7,5 milionu Kč a za 3 roky přijít více než o 5 milionů Kč zřejmě bude patřit k aukčním rekordům prodělků investorů, kteří světové rarity nakupují bez rozmyslu a znalosti věci.


Použité zdroje:
Hiroyuki Kanai: Classic Mauritius
Aukční katalogy David Feldman Mauritius Including the „Adamastor“
Collection 7.12.2017 a Mauritius- The „Tatiana“ Collection 30.6.2020,
katalogy Gibbons, Michel,
Vlastní materiály