Neobvyklé způsoby znehodnocování poštovních známek Afghánistánu

Každý mírně pokročilý filatelista ví, že poštovní známky na dopisech se znehodnocují razítky. Středně pokročilý filatelista ví, že v minulosti v době tzv. „klasiky“ se kromě razítek používaly i různé škrty perem.

Ale jen málo pokročilých filatelistů ví, že v jedné zemi se namísto těchto běžných způsobů znehodnocování, používalo utržení a později ustřižení části známky. A jako naprostá kuriozita je vyřiznutí kosočtverce či lichoběžníku uprostřed známky.

Tato torza známek by neznalý filatelista vyhodil jako poškozené natolik, že ve sbírce dělají ostudu. Uvedená torza ovšem tvoří naprosto regulerní znehodnocení poštovních známek v 19. století v jedné mimoevropské zemi a ve světových katalozích se oceňují jako poštovně použité a znehodnocené známky.

Aby to bylo ještě zajímavětší, tak v případě utržení známek se v některých případech části známek trhaly před nalepením a v jiných případech zase po nalepení známek na dopisy.

O kterou zemi asi půjde?

Jde o asijskou zemi, které se podařilo odolat všem tehdejším světovým mocnostem a jejich pokusům o její kolonizaci, takže po této nápovědě už historicky sečtělejším čtenářům dojde, že nezbývá jiná země, než Afghánistán.

Tedy, přesněji, v letech, kdy se používalo jako regulérní znehodnocení známky utržení její části, se tato země nazývala až do roku 1890 Království Kábul, což bylo napsané přímo na poštovních známkách

Uvedené známky byly vydané v letech 1871 - 1878 za panovníka Šér Ali chána a nazývají se „tygří hlavy.“ Tyto známky jsou kruhové, u prvních 3 emisí mají ve 4 rozích ornamenty a vzhledově působí esteticky a atraktivně. Vysoká je i úroveň tehdejšího tisku známek kamenotiskem, což napovídá, že první emise známek v letech 1871 – 1875 vytvořili britští odborníci. Pozdější emise již zdaleka nejsou tak kvalitní a proto se některé z nich nazývají „skeletony.“

A musíme si ovšem uvědomit ještě další věc.

Jestliže v té době byly na území českých zemí v rámci Rakousko-Uherska stovky poštovních úřadů, tak na území tehdejšího Afghánistánu (rozlohou větší než Francie) byly v letech 1871 až 1878 pouze 4 poštovní úřady! Jsou to tyto úřady:

1. Kábul,

2. Jalalabad,

3. Taškurghan (Kholm)

4. Peshawar,

Od roku 1876 používala každá z uvedených pošt vydání známek v určité barvě:

Kábul: zelená, zelenožlutá

Jalalabad: světle hnědá, tmavě hnědá, okrová

Taškurghan: fialová

Peshawaar: šedá

Mapa Afghánistánu s tehdejšími poštami a trasami poštovních cest v letech 1871 - 1878

Každá pošta používala kromě tradičního utržení části známky i další vlastní znaky znehodnocení:

v Kábulu škrt perem popsaný jako „penstroke“, v Jalalabadu vyříznutí kosočtverce uprostřed známky a použití modré barvy, u druhé emise použití razítek, v Peshawaru rudohnědá barva a v Taškurghanu perem napsaný znak, razítko a někdy vyříznuté lichoběžníkové otvory na okraji známek.

Nic výjimečného nejsou ani škrty kolem obrysu celé známky

Zakladatel poštovní správy v tehdejším Království Kábul emír Šér Ali chán (vládl 1868 - 1879)

1. emise 1288 (1871) – nominál 1 sanar

kruhové známky s rohovými ornamenty

2.emise 1289 (1872)– nominál 6 shahi

kruhové známky s rohovými ornamenty

znehodnocené známky 1. emise 1288 (1871) utržením její části

utržení části známky před nalepením na dopis

levého spodního ornamentu

utržení a rudohnědá barva (Peshawar)

Emise z let 1875-1878 – barevná vydání pro městské pošty

Kábul, Peshawar, Jalalabad, Taškurghan

Vydání pro Kábul 

Zelenožlutá nebo zelená barva 

utržení známky společně s přeškrtnutím a zaškrtanými okraji 

Vydání pro Peshawar

Šedá barva 

utržení známky společně s rudohnědou barvou

Vydání pro Jalalabad

Světlehnědá barva (u některých emisí tmavohnědá i okrová barva)

utržení známky společně s vyříznutým kosočtvercem a modrou barvou

Vydání pro Taškurghan

Fialová barva

znak pro Taškurghan napsaný perem

Fialová barva v oxidovaném stavu

utržení části známky společně s pečetním razítkem

lichoběžníkové vyříznutí části známek společně s razítky

(v Taškurghanu používáno výjimečně)

Dopis odeslaný z Peshawaru

okraj známky utržený po přilepení a červená barva před přilepením známky

na této straně obálky je navíc použité tzv. „obchodní“ písmo

dopis odeslaný z Kábulu

utržení části známek po nalepení na dopis a křížové škrty perem

Dopis odeslaný z Kábulu

utržení části známky a poté škrt pera nazvaný „penstroke“

Dopis odeslaný z Kábulu

klínové vystřižení části známky před nalepením a poté škrt perem (penstroke)

Fragment dopisu se 2 známkami odeslaný z Taškurghanu

utržení části známek po nalepení dokumentují obrysové škrty přerušené v místech utržení,

dále znehodnocení razítky používanými na poště v Taškurghanu

Dopis odeslaný z Jalalabadu

na okraji známky vyříznutý kosočtvercový otvor a modrá barva

zachovala se i větší část archu takto znehodnocených známek, což dokládá, že známky se znehodnocovaly před nalepením na dopis

Kombinované znehodnocení známek 1. a 2. emise na obálce (odesláno z Jalalabadu):

1. utržení části známek
2. razítko v černé barvě (směs strojího oleje a bláta)
3. škrty perem

Kapitolou samou o sobě jsou poštovní sazby 

(nedochoval se žádný poštovní předpis, ani sazebník), tak badatelé o výši poštovného pouze spekulují a snaží se postavit poštovní sazby na základě poštovních tras, vzdáleností, váhy dopisu, účelu zásilky, rychlosti doručení a snad i něčeho jako bylo „pojištění“ zásilky. Musíme vzít v úvahu více než 99% negramotnost tehdejšího obyvatelstva, kdy dopisy psali tehdejší písaři hlavně na tržištích a dopisy kromě úředníků používali hlavně obchodníci. Jako kuriozita je tzv. „obchodnické“ písmo – viz jedna z obálek, jejíž obrázek je v článku, které se v té době běžně používalo (snad jako ochrana před lupiči i výběrčími daní) a které v dnešní době již nikdo neovládá. S tímto písmem si nevěděli rady ani vědečtí specialisté na našich universitách, když jsem pátral po někom, kdo by znal tento druh písma.