Obrovský úspěch našich filatelistů na Světové výstavě Praga 2018

3 velké zlaté medaile, 5 zlatých medailí... To snad nepotřebuje komentář, že jde o doposud největší úspěch naší filatelie v celých jejich dějinách.



Proto začnu trochu netradičně a budu se zpočátku věnovat našim vystavovatelům. Naprostou senzací výstavy byl jedinečný exponát Petera Severína „Poštovní historie Slovenska 1850 – 1875.“ Exponát nabitý jedinečnými materiály ve Třídě poštovní historie získal 97 bodů, velkou zlatou medaili a Velkou cenu Národní třídy.

Stejný počet bodů 97 a též Velkou cenu národní třídy získal exponát ve Třídě poštovní historie vystavovatele Víta Vaníčka „Poštovní historie Českých zemí od začátku až do roku 1867.“ Exponát, ukazující řadu královských dopisů s královskými pečetěmi byl opravdu filatelistickým zážitkem.

Třetí exponát, který získal velkou zlatou medaili byl od Tomáše Mádla „Československo 1918 - 1939“ ve Třídě tradiční filatelie, který získal 96 bodů a velkou zlatou medaili. Perfektně zpracovaný filatelistický příběh období 1918 – 1939 ukazoval řadu unikátních materiálů. Osobně jsem nejvíce obdivoval Uherské doplatní známky s černými přetisky ve čtyřblocích a jednotlivé známky nejen ve všech 4 typech přetisků, ale i kombinace s polohou průsvitky. Unikátní devítiblok PČ 1919 na 20f hnědá Magyar posta, který je nejvzácnějším víceblokem PČ 1919 byl též k vidění na tomto vynikajícím exponátu Tomáše Mádla. Samozřejmě nechyběl náš nejznámější chybotisk doplatní známky 50/50.

Ze sběratelů, kteří získali zlaté medaile, získal nejvíce bodů a to 92 exponát Jiřího Škalouda „Czechoslovakia Insured Letters during the Validity of the Hradčany Issue.“ Tento exponát Hradčan vystavoval ve Třídě poštovní historie a byl nabitý jedinečnými i unikátními celistvostmi s frankaturami vydání známek Hradčan.

Shodně po 91 bodech a zlaté medaile získali za svoje exponáty Zdeněk Filípek a Miloš Červinka.

Oba vystavovali ve Třídě poštovní historie, Zdeněk Filípek vystavoval exponát „Silesia Orientale“, tedy Východní Slezsko – přetisky Hradčan SO 1920 a Miloš Červinka „Československo, rozvoj poštovních služeb v Děčínském regionu. Tento exponát obsahoval například výstřižek Růžového Merkura s poštovním použitím na Děčínsku. Opravdu paráda, tento exponát Miloš Červinka s úspěchem vystavoval již loni v Bandungu v Indonésii, kde za něj též získal zlatou medaili. Po 90 bodech a další zlaté medaile získali vystavovatel Miloš Hauptman a Jiří Škaloud. Miloš Hauptman vystavoval ve Třídě tradiční filatelie exponát „Československo 1950 – 1961“, kde měl jedinečné a unikátní materiály jako návrhy známek, zkušební tisky, soutisky, na kterých perfektně prezentoval pokrok v tiskařské technice známek od jednobarevných až do barevných soutisků více barev v rozmezí let 1950 – 1961. Na těchto materiálech je vidět, že jsme tehdy v technickém tisku známek patřili k absolutní světové špičce. Osobně se mi tento exponát natolik líbil, že bych mu přidělil ještě nějaký ten bod navíc...

Exponát Jiřího Škalouda „Czechoslovakia Hradčany letter mail in the first postal rate period (Previos title: Hradčany letter mail in the period of simultaneous validity of Austro-Hungarian stamps)“ ve Třídě poštovní historie opět ukazoval jedinečné dopisy a velmi vzácné frankatury se známkami Hradčan.

Ještě musím připomenout exponát Pavola Lazara ze Slovenska „Československo 1918 – 1939,“ který ve Třídě tradiční filatelie získal zlatou medaili s 93 body. Zde mne obzvláště zaujaly 2 meziarší Nitry z toho jedno ve dvojpásce. Velmi zajímavé též byly dopisy z předběžného a souběžného období roku 1918 a 1919.
A co ostatní naši vystavovatelé?
Ani ti si nevedli nijak špatně. Ostatně, posuďte sami.
Nejdříve velké pozlacené medaile:
Pavel Bouda za Hradčany ve Třídě poštovní historie získal 88 bodů, to samé ohodnocení Vladimír Munzberger za Perfiny.
87 bodů získali Michal Hauzr za exponát „Persekuce židovského národa v Protektorátu Čechy a Morava a v Terezínském ghettu,“ Milan Černík „Obnovení poštovního provozu po II. světové válce,“ Antonín Šmíd „Pražská potrubní pošta.“ Všechny tyto exponáty byly vystavené ve Třídě poštovní historie.
Ve Třídě tradiční filatelie získal 87 bodů Josef Chudoba za exponát „Československo- Osvobozená republika.“
86 bodů získali ve Třídě tradiční filatelie Jiří Černý za exponát „Služební známky Travankóru 1911 – 1949“ a Petr Tuček za exponát „Siam – přetiskyAtt 1889 – 1999 na druhém vydání známek a jejich studie.“ Oba vystavovali ve Třídě tradiční filatelie.
Z našich vystavovatelů si rozhodně zaslouží pozornost Jiří Kraus se svými exponáty polárních výprav, které vystavoval v Otevřené třídě. Měl dva soutěžní exponáty „Výzkum a objevy v Antarktidě“ a „První švédská Antarktická expedice 1901 – 1904.“ Jeho materiály a příběhy polárních výprav byly fantastické. Měl jsem totiž možnost poslechnout si výklad jeho exponátů. Materiály, jako dopis napsaný Roaldem Amundsenem, či obálky adresované Falconu Scottovi, originální fotografie z těchto expedic byly jedinečné. Tyto exponáty by si podle mne zasloužily zlatou medaili, ale ani zisk 87 a 85 bodů není špatný.

Jen podotýkám, že každý vystavovatel, který na světové výstavě dosáhne hodnocení alespoň 85 bodů, má právo vystavit 8 rámový exponát. U Jiřího Černého navíc, že může začít práci jurymana-pozorovatele na světových výstavách, protože je nezbytné, abychom toto zastoupení ve světě měli. Jak jsme měli možnost vidět loni na světové výstavě v Bandungu, kde došlo k dost velkým „úletům“ v hodnocení exponátů, je nutné podporovat opravdu kvalifikované jurymany, kteří hodnocení exponátů skutečně rozumí.

Na výstavě Praga 2018 těch „úletů“ bylo rozhodně méně a v menší míře, než v Bandungu.


Nyní, co se týká velkých cen výstavy Praga 2018:
Velké ceny získali následující vystavovatelé:
Joseph Hackmey z Velké Británie za Klasické Švýcarsko se ziskem 97 bodů. Exponát úžasný, kde jsem obdivoval známky i celistvosti švýcarských kantonů Zurich, Ženeva, Basilej.
Gordon Eubanks z USA za exponát „Neperforovaná vydání USA 1851 – 1856 a jejich důležitost v rozvoji poštovního systému,“ kde jsem obdivoval hlavně unikátní obálky s Havajskými misionářskými známkami a jeden z nejznámějších unikátů světa, obálku s 2 a 5 centovou Havajskou misionářskou známkou, doplněnou 2 známkami USA


Třetím vystavovatelem, který získal Velkou ceny výstavy (Grand Prix International) byl Tom Komnaes z Norska za exponát „Norské Skillingové obálky“ ve Třídě Poštovní historie a čtvrtým držitelem Velké ceny výstavy se stal Everaldo Santos z Brazílie za exponát „Navigační linky služeb Jižní Ameriky.“

Co říct k dalším exponátům?
Mne například nesmírně zaujal exponát Waltera Britze z Uruguay „Uruguay časné vydání XIV. Století 1856 – 1862,“ kde jsem obdivoval celé rekonstrukce 3 archů známek Diligencia společně s dopisy, které tvořily téměř dva rámy a známek mohlo být celkem na 200. Jen pro zajímvost: Diligencia patří mezi nejvzácnější známkové země a cena jediné známky ve špatném stavu začíná někde na 1.000 USD... Stejně tak, pokračování známkami Montevideo, které jsou též velmi vzácné, kromě spousty vícebloků zde byly zastoupené kompletním archem. Tento exponát jinak získal 87 bodů a velkou zlatou medaili, stejně jako vítězné exponáty.

Vynikající byl exponát Rolfa Jaretzkého z Německa „Konfederované státy Ameriky,“ s jedinečnými celistvostmi a nebývalou kompletností těchto materiálů.
Též exponát Jana Huyse-Berlingina z Liechtensteinska „První tři známky Belgie 1849“ byl úžasný, kde jsme měli možnost vidět tyto první 3 známky Belgie ve velkých celcích s velkým množstvím vícenásobných frankatur a velmi dobře studijně zpracovaný. Právem získal 97 bodů, velkou zlatou medaili a Cenu výstavy.

Co se týká Čestného dvora, tak každý byl samozřejmě zvědavý na Modrého i Červeného Mauritia včetně unikátní obálky se dvěma Červenými Mauritii. Před vchodem do sálu Čestného dvora se stály nemalé fronty, ale řekl bych, že nebyly tak velké jako před 10 lety na Praga 2008.

Majitel těchto materiálů nadále zůstal veřejnosti utajený, svoji totožnost neprozradil. Ale bylo tam i dále co k vidění, např. kompletní 100 kusový arch Rakouských novinových známek Modrých Merkurů od našeho vystavovatele a sběratele Zdeňka Filípka, se kterým přinášíme samostatný rozhovor.

Vynikající byly materiály jednoho z hlavních sponzorů výstavy, německého obchodníka Christopha Gartnera, jako například 12 blok černých známek Bavorska 1 krejcar z roku 1849 s protichůdnou dvojicí tzv. Tete-beche, dále unikátní čtyřblok černých bavorských 1 krejcarovek z druhé tiskové desky, unikátní kompletní přepážkový listy s 90 známkami 1 krejcar černá 1849, který není známý ani ve sbírkách poštovních muzeí. Zajímavý byl telegram odeslaný pasažérem zachráněným z titanicu 1912 ze sbírky George Kramera z USA.

Určitě byli návštěvníci výstavy zvědaví i na naši největší filatelistickou raritu 4 Kr známku Pošta Československá 1919 v zelené barvě na žilkovaném papíru s obráceným přetiskem, která se nedávno vydražila včetně aukční přirážky za více než 9 milionů Kč a je známo, že ji koupil majitel České galerie. Bohužel se nedohodl s pořadateli na výstavních podmínkách a tak návštěvníci byli o tuto naši největší filatelistickou raritu ochuzeni. Osobně si myslím, že je to škoda, protože, pokud majitel chce udržet známku populární (tedy i s vysokou cenou), je třeba tuto známku co nejvíce medializovat.

Co říct k této výstavě?

Po stránce úspěchu našich filatelistů jde o naprosto fantastický a nečekaný úspěch. Co se týká pořádání výstavy, je vidět, že pořadatelé bojovali s nedostatkem financí, proto musela být výstava rozdělena do 4 objektů, kdy hlavní část výstavy se konala v hotelu Clarion. Problém s nedostatkem místa byl takový, že velké množství exponátů muselo být z kapacitních důvodů odmítnuto a výstavní třídy jako Aerofilatelie, Astrofilatelie či Tématická třída byly úplně zrušeny určitě k velké škodě svěové výstavy. Na druhé straně je potřeba pořadatelům a celému výstavnímu výboru poděkovat, že se taková akce vůbec uskutečnila. Když jsem mluvil s vedoucím výstavního odboru Martinem Tůmou, tak mi říkal, že pouze náklad výstavních rámů a skel musely přepravovat 3 kamiony. Jistě si dovedete představit tu dřinu, tyto rámy smontovat a do nich instalovat exponáty.

Takže i velké poděkování těm, kteří tuto dřinu při práci se sklem absolvovali.

Po technické stránce byla klimatizovaná hala hotelu Clarion celkem vhodným objektem, jediný závažnější problém byl s osvětlením, kdy některé exponáty byly špatně osvětlené.

V hotelu Olympik byli filatelističtí obchodníci a konaly se tam vernisáže filatelistické literatury, jako například vernisáž knihy „Systém Teroru 1933 – 1945 od autora Clause Geisslera pořádaná firmou Auctionhaus Felzmann, o které píši v samostatném článku. V ostatních výstavních prostorách, tedy v Poštovním muzeu a Muchově muzeu jsem nebyl, takže nemohu posoudit.

Při příležitosti Světové výstavy Praga 2018 se konalo i setkání sběratelů známkových zemí Geophila, kdy se sešlo 17 jejích členů. Sdružení Geophila je známé tím, že bývalý předseda a spoluzakladatel tohoto sdružení Jiří Marek vydal aktualizované Filatelistické atlasy známkových zemí všech světadílů a za toto dílo na výstavách získal ocenění. Jiří Marek již bohužel zemřel, tak chci touto cestou poděkovat Miroslavu Prokopovi a Karlu Bičovskému, kteří převzali řízení této sekce sběratelů známkových zemí, v jejich sbírkách se nachází jedinečné celistvosti. Členové Geophily se zúčastňují filatelistických výstav, i když na této výstavě Praga 2008 neměli svého zástupce z důvodu nedostatku výstavního místa, protože přednost dostaly exponáty prezentující území našeho státu.

Jinak, tato světová výstava se konala pod záštitou prezidenta republiky Miloše Zemana, který do výstavního katalogu napsal úvodní slovo a Organizační výbor Praga 2018 pracoval pod vedením Víta Vaníčka jako předsedy Organizačního výboru, generálním komisařem výstavy byl Jiří Sedlák a zástupcem generálního komisaře pro české vystavovatele Bedřich Helm.

Takže, co na závěr?

Snad jen několik fotografií









Při této příležitosti byla vydaná řada filatelistických materiálů, jako známky, aršíky, obálky, příležitostná razítka.

Ve středu 15. Srpna 2018), v den zahájení Světové výstavy poštovních známek PRAGA 2018, státní podnik Česká pošta dává do prodeje tzv. "Sběratelské vydání" Bombajského dopisu (aršíku), který byl vydán ve středu 8. srpna tohoto roku.