Poštovní historie Černé Hory VII.

Převzato se svolením pana J. Vomela ze stránek sweb.cz/crnagora

---

Rakouská poštovní služba v Levantě

Ve filatelii a v poštovnictvím nabylo slovo Levanta speciálního významu. Označovaly se tak pošty cizích států působících na území Turecka. V Turecku špatně fungovala pošta a evropské mocnosti si vynutily povolení zřizovat na jejich území vlastní poštovní úřady. Byla to součást kapitulací a ústupků. V Levantě působily pošty rakouské, německé, britské, francouzké, italské, řecké, rumunské a polské.

Úřady Rakousko zřizovalo při konzulátech nebo agenturách paroplavební společnosti Lloyd. Rozšířením dalmácké linky rakouského Lloydu umožnilo zřídit v Antivari – Bar poštovní agenturu.

Antivari byl malý přístav v Jaderském moři asi 35 mil od Kotoru. Na přelomu století zde bydlilo asi 4000 lidí. Osada patřila od roku 1571 do 1876 Turecku. V první polovině XIX. století tento malý přistav byl hlavní branou do vnitrozemského města Skutari.

Agentura pracovala nepřetržitě od roku 1854 do roku 1878, kdy přerušila svoji činnost v období okupace a musila ukončit svoji aktivitu pro převzetí města Černou Horou podle smlouvy z Berlína v roce 1878. Od tohoto roku zde začal pracovat černohorský poštovní úřad. Dopisy do Černé Hory byly přepraveny přes Kotor (před rokem 1878) a proto objem poštovního úřadu Antivarské poštovní agencie nebyl veliký. Jednalo se především o obchodní korespondenci obchodníků a Antivari a okolí a celou korespondenci pro vnitrozemské město Skutari.

Od zahájení provozu do první poloviny roku 1864 se vyplácely zásilky hotově. Teprve od tohoto data se používaly ceniny. Nejprve známky určené pro Lombardsko – Benátsko a později přímo určené pro Levantu.

Poštovní agentura za celou dobu působnosti používala razítka. Nejprve se jednalo o oválné razítko standardního typu tehdejší doby. Razítko muselo být dodáno v roce 1854, ale prozatím nebylo zaznamenáno v dochovaných poštovních materiálech. Druhým již zachovalým razítkem na celistvostech je jednokruhové razítko nejprve vypadající jako hnědé, dále modré a nakonec černé. Posledním razítkem bylo razítko P.D. což v italském překladu znamená "poštovně placeno".

Druhá polovina XIX. století byla ve znamení námořní dopravy v Jaderském moři. Lloydova lodní společnost rozšířila jednu albánskou linku a zřídila novou agenturu. Poštovní agentura obdržela v průběhu roku 1879 jednokruhové razítko Dulcigno - San Giovanni di Medua.

Dulcigno (Ulcinj) je asi 12 mil jižně od Baru a severně od ústí řeky Bojany. Když berlínský kongres Ulcinj a Bar přiřkl k Černé Hoře obyvatelstvo se protivilo. Historie je podobná jako u Antivari, ale Porta odmítla se podrobit a přístav odevzdat. Skončilo se až po kolektivní demonstraci sil v roce 1880. Osud Dulcigna byl vlastně dva roky nejistý a tak se zdá nepravděpodobné, že za takovou situaci by rakouská administrativa zřídila v roce 1879 poštovní agenturu v přístavu. Ovšem po ztrátě Antivari bylo třeba zřídit novou poštovní pobřežní agenturu pro příjem pošty do vnitrozemského města Skutari. Proto Lloyd otevřel asi agenturu v San Giovanni di Medua tj. na druhé straně řeky Bojany. Rakouská strana uplatňovala práva provozovat úřad v Dulcignu. Konečným přiřknutí Dulcigna k Černé Hoře bylo razítko staženo a nahrazeno pouze názvem San Giovanni di Medua (od 22. 6. 80).

Podle vyznačených omezujících kriterií přístav San Giovanni di Medua nepokládám za předchozí území Černé Hory.



Turecká pošta

První turecké poštovní úřady jsou známy v době předznámkové. Největší rozvoj je znám až po roce 1863, kdy začaly platit turecké známky. Se zaváděním poštovních známek se zaváděla němá razítka. Razítka s označením poštovního úřadu se zaváděla až od roku 1870.

Filatelistické doklady turecké poštovní správy z území budoucí Černé Hory jsou vzácné. Nepodařilo se vyčerpávajícím způsobem zachytit všechna důležitá data zřízení poštovních úřadů a údobí používání jednotlivých typů razítek a přechodu do podřízenosti černohorské poštovní správy. Tak například poštovní úřad GOSINA pravděpodobně trval jen krátkou dobu a byl uzavřen na začátku našeho století. Určitě specialisté zjištěné údaje doplní případně opraví. Počet poštovních úřadů tureckých na území Černé Hory se liší podle Mirko Radiče byl počet upřesněn na dvanáct. Nejstarší poštovní úřad byl otevřen v PODGORICI a nejmladší v METALKI na hranici s Hercegovinou Je zajímavé, že v tomtéž místě se nacházel poštovní úřad bosenský, který používal razítko K.u.K. MILITARPOST-BOSNIEN u. HERCEGOVINA. V místě položeném 1300 m vysoko nebylo nic víc než hostinec a pravděpodobně celnice. Jen pro zajímavost, že v místech GUSINJE a METALKI černohorská vláda neotevřela vlastní poštovní úřad, ač turecké zde existovali. Dopisy s tureckými razítky jsou velice mimořádně vzácné, protože většina z nich je známa pouze v několika exemplářích.

Dále uvádím přehled dosud zjištěných prvních tureckých razítek s otevřenými názvy z území Černé Hory.



Pro většinu filatelistů je arabština obtížná k identifikaci nápisů i datumů. Pro filatelisty, aby alespoň určil rok přepravy je nutná znalost rozdílu mezi mohamedánským kalendářem a naším. Například na razítku tureckém rok 1256 znamená podle našeho kalendáře rok 1840, tedy rozdíl je v 584 rocích.

Dalšími razítky bývají kruhová, kde v horní části je turecký název v arabštině uprostřed datum a v dolní části název v latince.


Poštovní služba v Bosně, Hercegovině a sandžaku Novy Pazar

Po berlínské kongresu v červnu 1878 přikročila rakouská armáda hranice Bosny a Hercegoviny což byly dvě turecké provincie - sandžaky. Při obsazování došlo ke krvavým střetům. Poslední odpor skončil v dubnu 1879 kdy byla uznána v obou provincií svrchovanost tureckého sultána, ale veškerou administrativu vykonávala rakouská administrativa.

Novi pazarský sandžak byl vklíněn mezi Srbsko a Černou Horu. Toto území obsadilo Rakousko –Uhersko vosky v některých důležitých bodech jako Priboj - 8.9.1879, Plevje - 10.9.1879 a Prijepolje - 14.9.1879. Správa však zde zůstala turecká. Sanžaku rakouská administrativa zřídila tři rakouské poštovní expozitury. Nás zde zajímá úřad v Plevlji, protože po balkánských válkách připadl Černé Hoře.

Rakousko zřídilo v PLEVLJI dne 29.9.1879 expozituru číslo 1. Soukromníci používaly známky a celiny vydávané pro Bosnu – Hercegovinu. Vojenské osoby mohly zasílat zásilky bezplatně nejvýše do váha 70 gr. Pro potřebu sandžaku byl vydán korespondenční lístek bez známky. Rakouské útvary mohli používat i tureckého poštovního úřadu, který zde byl v provozu, ale korespondenci musily frankovat. Dalším poštovním úřadem zřízeným rakouskou správou byla poštovna METALKA. Používala dvojkruhové razítko o rozměrech 17/27 mm bez rozlišovacího písmene.

V říjnu 1908 rakouská armáda sandžak uvolnila. Expozitura číslo 1 skončila svoji činnost 28. 10. 1908.