Prof. Gilbert v soudním sporu s elitou našich znalců

O tom jak obtížné je spolehlivě rozpoznat pravé známky od falz dokládá starý případ z období druhé světové války v r. 1942, kdy se soudně řešil spor mezi naším známým znalcem Prof. Rudolfem Gilbertem a našimi znalci.

Někteří z čtenářů, zvláště specialisté na přetisky „Pošta československá 1919“ tento případ asi znají, pro většinu asi bude novinkou a věřím, že zajímavou.

Pokud jsou zkoumané známky shodné s originálem nebo naopak, je práce znalce jednoduchá.

Pokud tomu tak není, nemusí se k pravdě nikdy dospět, což dokládá tento článek. Je to o obtížnosti prokazování pravosti, když se najdou zřetelné rozdíly na zkoumané známce oproti známkám pravým. Že nemusí jít vždy o padělek popisuje právě tento případ, kdy znalci vyloučili i zkusmé tisky.

Zvláště zajímavé je, jak se všichni znalci jednoznačně shodli, že jde o falzum a naprosto vyloučili jinou možnost. A to mezi znalci byla taková jména jako Jan Mrňák, Dr. Bohuš Rieger a František Ketzek!

Obzvláště to platí o Janu Mrňákovi, který měl po celý život pověst prvotřídního nezkorumpovatelného znalce, který se nedal nikým ovlivnit a stál si vždy za svým názorem. I on se sice párkrát zmýlil, ale těch omylů bylo minimum, vždy je čestně přiznal a vzal si z nich poučení.

Protože se ve své práci při výzkumu starých známek Afghanistánu 19. století potýkám s podobnými problémy, dovolil jsem si tuto starou záležitost připomenout.

Pro větší autentičnost jej přikládám přímo tak, jak byl zveřejněný v Časopisu Českých filatelistů, který vyšel 19.6.1948. Nevím, jestli to bylo později definitivně filatelisticky uzavřeno (a kterými znalci), tak si dovoluji na tomto případu ukázat složitost práce znalců.

Poznámka redakce: obrázek článku zveřejněn na diskuzním portálu Sberatel.com. Pod obrázkem je možné dále diskutovat.