Nabídka našeho eshopu
Zásobník na známky Leuchtturm - BASIC S64 - A4 - 64 stran - černé listy
- Cena: 1099 Kč
Recenze MERKUR REVUE 1/2012
Vyšlo první číslo v letošním roce 2012 odborného časopisu pro filatelii, numistatiku a notafilii Merkur Revue 1/2012.
Titulní strana upoutá fotografií extrémní frankatury novinové zásilky 120kusů tiskovin, která byla podle tarifu PNŘ z roku 1947 zpoplatněna 12 Kč. Tato částka byla uhrazena vylepením 120kusů!!! novinových známek 10h (Pof. NV24). Zdeněk Fritz o této neobvyklé a vzácné frankatuře napsal článek "Extrémní frankatura novinové zásilky."
Úvodem tohoto čísla se Zdeněk Fritz zabývá českou známkovou tvorbou v článku "Došla jsi za uplynulý rok dále, česká známko...?" Autor dává odpověď: "Nikoliv." Bohužel jde jen o stagnaci - posun žádný, stav jako v r. 2010, tudíž neuspokojivý! A to navzdory tomu, co představitel vydavatele oznámil na VH SČF jako kroky ke zlepšení - méně emisí, méně známek, nižší náklady pro sběratele. Některá fakta: V r. 2011 vydáno 34 nových emisí (v r. 2010 - 35 emisí). Novinky za rok 2011 vycházejí na 1.170,-Kč a pro mírně specializované filatelisty, kteří si dokoupí speciální známkové sešitky a chtějí mít všechna ZP, tak celková částka vyjde na 5.032,-Kč (v r. 2010 5.167,-Kč). Kritiku si určitě zaslouží stále se zvyšující podíl ofsetových známek - téměř 40%! Dále autor rozebírá emise podle celkové zdařilosti a článek je doplněný kompletní statistikou.
Zdeněk Filípek pokračuje svoji zajímavou studii v článku "Výrobní vada přetisku II. leteckého vydání ČSR I." Konkrétně popisuje ojedinělou výraznou výrobní vadu přetisku v modré barvě II. leteckého vydání hodnoty 250/400h hnědá. Tato výrobní vada není uvedena ani ve specializované literatuře!!! Zdeněk Filípek tuto výrobní vadu nazval "Šikmá prasklina v trupu a křídle letadla" včetně určení známkového pole.
Pro Hradčanáře určitě velmi zajímavá informace v podobě článku od Zdeňka Filípka "Zkusmý tisk 5h černá Hradčany před opravou horní levé spirály." Autor zde popisuje částečný otisk zkusmého tisku 3. tiskové desky v černé barvě před retuší - tedy zásahem rytce před opravou horní levé spirály. Po retuši zůstalo neopraveno pouze 22. známkové pole. Doloženo řadou studijních fotografií.
Pokračuje seriál od Zdeňka Fritze "Tajné rytecké značky na československých známkách (a nejen na nich)", kde se autor zabývá tajnými značkami rytců v poválečné ČSR včetně veškeré obrazové dokumentace.
Svitkové známky rakouské emise 1908 od autorů Pavla Hirše, Jana Pelikána a Antonína Šmída. Tento článek se zabývá svitkovými známkami pro tehdejší automatizovaný provoz. Uvědomme si, že se jedná o dobu před více než 100 lety! Autoři zde popisují výrobu svitků z obyčejných archů známek po 100ks tak, aby byly známky odtrhovány v pásech a vzadu slepovány malými proužky, které byly označeny barevným číslem nebo hvězdičkou. Jsou zde zveřejněné náklady svitkových známek. Určitě je zajímavá ukázka z patentního spisu J.G. Goeebla, který v roce 1856 sestrojil vlastní rotační tiskařský stroj. Doplněno zajímavými fotografiemi rotaček z r. 1883 a 1938.
Radomil Kvietoň napsal článek "T.G. Masaryk 1920 500h- zabudnutá 2. retuš." Jedná se o opravu barevné skrvny v límci pod špicí levého vousu. Autor zde popisuje svoje bádání a hledání potřebných materiálů, které v tomto článku zveřejnil.
Další článek Radomila Kvietoně "Obec 9 Uhr (9 hodin), alebo pomocná viedenská pečiatka s hodinovým údajom?" Autor popisuje potřebu zavedení časových údajů na razítkách, tedy na dobu od 9 hodin ráno do 8 hodin do večera a zajímavosti za konkrétních případech.
"Záhadný Afghánistán 19. století" od autorů Jaromíra Petříka a Jiřího Černého se zabývá počátky vzniku afghánského poštovnictví a vzniku afghánských poštovních známek. Tento článek popisuje emise známek zvané "Tygří hlavy", které byly tištěné v letech 1871 - 1878. Doplněno údaji a vyobrazením pro nás exotických a atraktivních materiálů, na našem trhu téměř se nevyskytujícími.
Jako příloha tohoto čísla MR je zde uvedený "Přehled celin s neoficiálními přítisky poštovní i soukromé provenience v roce 2011. Pro celináře jistě potřebné informace.
"Duch Ženevy a filatelie v Československu. Mezinárodní výstava poštovních známek Praga 1955." Jako další příloha MR 1/2012 vychází pokračování této ojedinělé studie J. Knapíka zabývající se poměry čs. filatelie v padesátých létech. Je zde o omezení a v podstatě zákazu výměny známek a filatelistických materiálů se zahraničím. Roztržka s FIP, což se promítlo odmítnutím patronátu FIP nad filatelistickou výstavou v r.1950, která vypadla z kategorie mezinárodních výstav. Tuto programovou izolaci potvrdila i výstava známek Bratislava 1952. Vystavovali zde vystavovatelé jen socialistických zemí a podle toho výstava také dopadla. O tom, jak vyhrocená byla tehdy situace, mluví např. hromadné odhlašování odběratelů novinek, čímž filatelisté způsobili výpadek pro státní rozpočet 600.000,-Kčs, což tehdy byly nemalé peníze. Uveďme, že v r. 1955 bylo organizováno 70.000 sběratelů v 1.500 kroužcích a na protest proti nemožnosti výměny se zahraničím vystoupilo z organizace na 20.000 členů! Hrozil opravdu bojkot ze strany sběratelů výstavy PRAGA 1955! Tyto a podobně nesmírně zajímavé údaje si přečtete v tomto, minulém i následujícím čísle Merkur Revue.
Ing. Miroslav Bělina "Z letecké poštovní historie EAMS." je dokončením článku z čísla 6/2011, které pojednává o mezinárodních leteckých zásilkách ve třicátých létech minulého století, hlavně 1934-1938. Doplněno např. mapou tras linek IA na australském území.
Ludvík Pytlíček se zmiňuje o tradiční výstavě v Monte Carlu "Monacophil 2011." Zde se ve dnech 2. - 4. 12. 2011 představilo na 100 největších filatelistických rarit světa. Výstava se nesla v duchu dojmů z nedávné svatby prince Alberta. K výstavě bylo vydáno několik známek a aršíků. Ludvík Pytlíček zde vystavoval unikátní celistvost se známkami "Osvobozená republika" a to doporučený dopis s tzv. teplickými padělky ke škodě pošty ve dvojici, který byl frankován dalšími třemi pravými známkami. Určitě je škoda, že se této výstavy neúčastnilo naše Poštovní museum. Znovu připomínáme, že L. Pytlíček je dosud jediným občanem bývalého Československa a současné České republiky, kterému se podařilo stát se členem tohoto prestižního Klubu 100 Monte Carlo!
Zoltán Raduška dokončil článek "Malta - koho vláda - toho náboženstvo", který měl svůj první díl v čísle MR 6/2011. Představil zde řadu emisí známek Malty a zajímavostí s nimi spojených.
Igor Rumanský - opožděné rekviem. Vzpomínka přítele k nedožitým 66. narozeninám. Článek od Rudolfa Fischera o tomto výtvarníkovi a grafikovi a tvůrci poštovních známek. Doplněno řadou ukázek z jeho díla.
Zdeněk Fritz v článku "Slovenský štát 1939- 1945: Mimořádný letecký dopis" popisuje těžký dopis neobvyklého rozměru 39x19cm, který byl odeslán 13.7.1943 doporučeně letecky z Bratislavy firmě Odip do Prahy- Bubenče. Dopis je s velmi kuriózní frankaturou. Více v tomto článku, včetně vyobrazení.
Toto číslo MR 1/2012 ještě připomíná činnost KF ZSF 52-51 v Nitře při příležitosti 30. výročí svého založení. Dále 60 let KF SČF 05-92 v Rovensku pod Troskami (1951-2011). Doplněno informacemi o činnosti klubů včetně fotografií.
Tradičně vychází i Nové známky České republiky a upozornění na Česko-německou výstavu V. Euregio Egrensis - Schleis 2012, která se bude konat ve dnech 27. - 29. 4. 2012. Z exponátů zde bude např. pozoruhodný exponát J. Černého Travancore a Travancore-Cochin 1888-1951.
Titulní strana upoutá fotografií extrémní frankatury novinové zásilky 120kusů tiskovin, která byla podle tarifu PNŘ z roku 1947 zpoplatněna 12 Kč. Tato částka byla uhrazena vylepením 120kusů!!! novinových známek 10h (Pof. NV24). Zdeněk Fritz o této neobvyklé a vzácné frankatuře napsal článek "Extrémní frankatura novinové zásilky."
Úvodem tohoto čísla se Zdeněk Fritz zabývá českou známkovou tvorbou v článku "Došla jsi za uplynulý rok dále, česká známko...?" Autor dává odpověď: "Nikoliv." Bohužel jde jen o stagnaci - posun žádný, stav jako v r. 2010, tudíž neuspokojivý! A to navzdory tomu, co představitel vydavatele oznámil na VH SČF jako kroky ke zlepšení - méně emisí, méně známek, nižší náklady pro sběratele. Některá fakta: V r. 2011 vydáno 34 nových emisí (v r. 2010 - 35 emisí). Novinky za rok 2011 vycházejí na 1.170,-Kč a pro mírně specializované filatelisty, kteří si dokoupí speciální známkové sešitky a chtějí mít všechna ZP, tak celková částka vyjde na 5.032,-Kč (v r. 2010 5.167,-Kč). Kritiku si určitě zaslouží stále se zvyšující podíl ofsetových známek - téměř 40%! Dále autor rozebírá emise podle celkové zdařilosti a článek je doplněný kompletní statistikou.
Zdeněk Filípek pokračuje svoji zajímavou studii v článku "Výrobní vada přetisku II. leteckého vydání ČSR I." Konkrétně popisuje ojedinělou výraznou výrobní vadu přetisku v modré barvě II. leteckého vydání hodnoty 250/400h hnědá. Tato výrobní vada není uvedena ani ve specializované literatuře!!! Zdeněk Filípek tuto výrobní vadu nazval "Šikmá prasklina v trupu a křídle letadla" včetně určení známkového pole.
Pro Hradčanáře určitě velmi zajímavá informace v podobě článku od Zdeňka Filípka "Zkusmý tisk 5h černá Hradčany před opravou horní levé spirály." Autor zde popisuje částečný otisk zkusmého tisku 3. tiskové desky v černé barvě před retuší - tedy zásahem rytce před opravou horní levé spirály. Po retuši zůstalo neopraveno pouze 22. známkové pole. Doloženo řadou studijních fotografií.
Pokračuje seriál od Zdeňka Fritze "Tajné rytecké značky na československých známkách (a nejen na nich)", kde se autor zabývá tajnými značkami rytců v poválečné ČSR včetně veškeré obrazové dokumentace.
Svitkové známky rakouské emise 1908 od autorů Pavla Hirše, Jana Pelikána a Antonína Šmída. Tento článek se zabývá svitkovými známkami pro tehdejší automatizovaný provoz. Uvědomme si, že se jedná o dobu před více než 100 lety! Autoři zde popisují výrobu svitků z obyčejných archů známek po 100ks tak, aby byly známky odtrhovány v pásech a vzadu slepovány malými proužky, které byly označeny barevným číslem nebo hvězdičkou. Jsou zde zveřejněné náklady svitkových známek. Určitě je zajímavá ukázka z patentního spisu J.G. Goeebla, který v roce 1856 sestrojil vlastní rotační tiskařský stroj. Doplněno zajímavými fotografiemi rotaček z r. 1883 a 1938.
Radomil Kvietoň napsal článek "T.G. Masaryk 1920 500h- zabudnutá 2. retuš." Jedná se o opravu barevné skrvny v límci pod špicí levého vousu. Autor zde popisuje svoje bádání a hledání potřebných materiálů, které v tomto článku zveřejnil.
Další článek Radomila Kvietoně "Obec 9 Uhr (9 hodin), alebo pomocná viedenská pečiatka s hodinovým údajom?" Autor popisuje potřebu zavedení časových údajů na razítkách, tedy na dobu od 9 hodin ráno do 8 hodin do večera a zajímavosti za konkrétních případech.
"Záhadný Afghánistán 19. století" od autorů Jaromíra Petříka a Jiřího Černého se zabývá počátky vzniku afghánského poštovnictví a vzniku afghánských poštovních známek. Tento článek popisuje emise známek zvané "Tygří hlavy", které byly tištěné v letech 1871 - 1878. Doplněno údaji a vyobrazením pro nás exotických a atraktivních materiálů, na našem trhu téměř se nevyskytujícími.
Jako příloha tohoto čísla MR je zde uvedený "Přehled celin s neoficiálními přítisky poštovní i soukromé provenience v roce 2011. Pro celináře jistě potřebné informace.
"Duch Ženevy a filatelie v Československu. Mezinárodní výstava poštovních známek Praga 1955." Jako další příloha MR 1/2012 vychází pokračování této ojedinělé studie J. Knapíka zabývající se poměry čs. filatelie v padesátých létech. Je zde o omezení a v podstatě zákazu výměny známek a filatelistických materiálů se zahraničím. Roztržka s FIP, což se promítlo odmítnutím patronátu FIP nad filatelistickou výstavou v r.1950, která vypadla z kategorie mezinárodních výstav. Tuto programovou izolaci potvrdila i výstava známek Bratislava 1952. Vystavovali zde vystavovatelé jen socialistických zemí a podle toho výstava také dopadla. O tom, jak vyhrocená byla tehdy situace, mluví např. hromadné odhlašování odběratelů novinek, čímž filatelisté způsobili výpadek pro státní rozpočet 600.000,-Kčs, což tehdy byly nemalé peníze. Uveďme, že v r. 1955 bylo organizováno 70.000 sběratelů v 1.500 kroužcích a na protest proti nemožnosti výměny se zahraničím vystoupilo z organizace na 20.000 členů! Hrozil opravdu bojkot ze strany sběratelů výstavy PRAGA 1955! Tyto a podobně nesmírně zajímavé údaje si přečtete v tomto, minulém i následujícím čísle Merkur Revue.
Ing. Miroslav Bělina "Z letecké poštovní historie EAMS." je dokončením článku z čísla 6/2011, které pojednává o mezinárodních leteckých zásilkách ve třicátých létech minulého století, hlavně 1934-1938. Doplněno např. mapou tras linek IA na australském území.
Ludvík Pytlíček se zmiňuje o tradiční výstavě v Monte Carlu "Monacophil 2011." Zde se ve dnech 2. - 4. 12. 2011 představilo na 100 největších filatelistických rarit světa. Výstava se nesla v duchu dojmů z nedávné svatby prince Alberta. K výstavě bylo vydáno několik známek a aršíků. Ludvík Pytlíček zde vystavoval unikátní celistvost se známkami "Osvobozená republika" a to doporučený dopis s tzv. teplickými padělky ke škodě pošty ve dvojici, který byl frankován dalšími třemi pravými známkami. Určitě je škoda, že se této výstavy neúčastnilo naše Poštovní museum. Znovu připomínáme, že L. Pytlíček je dosud jediným občanem bývalého Československa a současné České republiky, kterému se podařilo stát se členem tohoto prestižního Klubu 100 Monte Carlo!
Zoltán Raduška dokončil článek "Malta - koho vláda - toho náboženstvo", který měl svůj první díl v čísle MR 6/2011. Představil zde řadu emisí známek Malty a zajímavostí s nimi spojených.
Igor Rumanský - opožděné rekviem. Vzpomínka přítele k nedožitým 66. narozeninám. Článek od Rudolfa Fischera o tomto výtvarníkovi a grafikovi a tvůrci poštovních známek. Doplněno řadou ukázek z jeho díla.
Zdeněk Fritz v článku "Slovenský štát 1939- 1945: Mimořádný letecký dopis" popisuje těžký dopis neobvyklého rozměru 39x19cm, který byl odeslán 13.7.1943 doporučeně letecky z Bratislavy firmě Odip do Prahy- Bubenče. Dopis je s velmi kuriózní frankaturou. Více v tomto článku, včetně vyobrazení.
Toto číslo MR 1/2012 ještě připomíná činnost KF ZSF 52-51 v Nitře při příležitosti 30. výročí svého založení. Dále 60 let KF SČF 05-92 v Rovensku pod Troskami (1951-2011). Doplněno informacemi o činnosti klubů včetně fotografií.
Tradičně vychází i Nové známky České republiky a upozornění na Česko-německou výstavu V. Euregio Egrensis - Schleis 2012, která se bude konat ve dnech 27. - 29. 4. 2012. Z exponátů zde bude např. pozoruhodný exponát J. Černého Travancore a Travancore-Cochin 1888-1951.
Autor: Jaromír Petřík | 5. 3. 2012
Komentáře
Nejsou žádné komentáře
Nabídka našeho eshopu
Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě
- Cena: 999 Kč
Zasklený komplet Československo 1918-39 + 1x desky+1x archivní box
- Cena: 3545 Kč
Servis článku