Nabídka našeho eshopu
Signoscope na průsvitky známek T3 od firmy SAFE.
- Cena: 4725 Kč
Recenze MERKUR REVUE 5/2013
Toto číslo začíná novým seriálem o znalcích, konkrétně našimi znalci – částí historickou. Na obálce je fotografie Jaroslava Lešetického, jednoho z prvních našich znalců a vrchního poštovního oficiála, který stál u zrodu naší první československé známky Hradčany. Ještě je zde konkrétně o znalcích a funkcionářích Jaroslavu Šulovi, Matěji Wágnerovi, Klementu Ptačovském, Miloši Mullerovi a Vladimíru Paprsteinovi.
„Opomíjená přetisková vada II. leteckého vydání“ od Zdeňka Filípka je již čtvrtým pokračováním o vadách na leteckých známkách. Tentokrát se jedná o přetiskovou vadu na 92. známkovém poli přetiskové desky, která má poškozenou číslici „2“ v nominální hodnotě 250h. Doplněno bohatým obrazovým materiálem včetně mnoha detailů.
„Specializace při sbírání sovětských známek“ je již sedmým pokračováním seriálu od Aloise Vávry. Zde se autor zabývá padělanými celistvostmi, které jsou považované za nejobtížněji odhalitelné padělky a pokračuje kapitolami o poštovnictví v Rusku, RSFSR a poté v Sovětském Svazu. Podrobně se zabývá razítky, místními provizorii v době občanské války 1918-1923, reklamně-agitačními dopisnicemi, polní poštou za II. Světové války, celinami a doporučenými zásilkami. Každý údaj je doplněný obrazovou dokumentací.
„Výplatné známky s hodnotou 10Kč v I. ČSR (1922 – 1939)“ od Radomila Květoně popisuje použití nejvyšší nominální hodnoty u výplatních známek ČSR I v hodnotě 10Kč. Tyto hodnoty byly vydávané v menších nákladech a preciznější kontrola těchto známek vedla k nízkému výskytu výrobních vad a nedokonalostí. Článek doplněný fotografiemi vzácných celistvostí, přehlednou tabulkou o emisích těchto známek, kde je uvedeno datum vydání, náklad, ukončení platnosti, technika tisku i barevné odstíny.
„T. G. Masaryk 1920 – poštovné použitie známok (IV. Tarifné obdobie – královstvo korunových frankatúr)“ je dalším článkem od Radomila Květoně. Toto období je charakterizované hlavně nárůstem poplatků za poštovní služby spojené s doručováním balíků (cca o 100%). Doplněno přehlednou tabulkou a fotografiemi balíkových průvodek. Dále se autor v článku zabývá i cennými zásilkami v tuzemsku a listovními zásilkami do ciziny. Též blíže popisuje použití nové známky s TGM v hodnotě 125h.
„O znaleckém označování zkoušených známek a mnohém jiném (aneb kolem čeho se stále chodí jako kolem horké kaše)“ je článek od Zdeňka Fritze. Zde se autor kriticky staví k označování zkoušených známek na rubu známky znaleckými a majetnickými značkami. Pokud je na rubu známky změť více razítek majitelů či znalců, působí to již rušivě a vede se i nemálo diskusí, zda se tímto zkoušené známky neznehodnocují. V současné době fotoatestů se známka dá perfektně zdokumentovat a nejsou nutná další razítka na rubovou stranu známky. Konkrétní případ uvádí Z. Fritz u známého chybotisku 50/50, který byl nedávno vydražený v aukci Majer a na zadní straně je 9 razítek znalců či majitelů, přičemž např. jméno MAHR je zde 2x. Dále autor prosazuje myšlenku, aby u jasně prokázaných falz, bylo na zadní straně neodstranitelnou barvou razítko FALZUM a jednou odhalený padělek se nemohl stát předmětem podvodného prodeje. Jsem jednoznačně pro, aby v případě velmi drahých známek, toto bylo provedeno. Za sebe podotýkám, že by se v těchto případech měli shodnout 2-3 znalci, aby se pokud možno co nejvíce eliminoval možný omyl jednoho znalce.
Článek od L. Pytlíčka „MONACOPHIL 2013“ popisuje tuto výstavu pořádanou 5.-7. 12. 2013. Autor zde uvádí zajímavé údaje o této prestižní výstavě, kde vystavují největší světové filatelistické veličiny, k nimž Ludvík Pytlíček jako náš jediný filatelista zaslouženě patří. K článku jsou uvedené některé z významných cen, které tento náš filatelista získal.
„Důstojnický sbor US veřejné zdravotní služby a jeho vyznamenání“ od autora Josefa Hrdého je o řádech a vyznamenáních, které si občané USA velice cení.
Další článek o řádech od autorů Ladislava F. Sedláka a Romana Jedličky „Lipsko 1813 – ukradená historie“ je o řádech z doby Naopoleona. Autoři popisují 24 řádů, z nichž několik dokumentují doloženými fotografiemi.
Následuje další díl seriálu od autora Filipa o bankovkách používaných na našem území z doby starého Rakouska. Tentokrát o zlatých guldenech (zlatkách) z r. 1849 v hodnotách 5,10, 25, 50, 60, 500 a 1000 zlatých. Též se autor zabývá nouzovými penězi z let 1848-1850. Všechno doloženo barevnými fotografiemi.
Článek „Nazdar lepiči“ podle Československé filatelie 1948 je o vztahu našeho bývalého politika Jana Masaryka k filatelistům.
„Pozor na padělky lidová architektura s údajným posunem podtisku“ je studie od Zdeňka Jindry zveřejněná na Infofile. Jedná se o padělky ke škodě pošty odhalené teprve nedávno. „Padělky, novotisky a zkušební tisky známek tygřích hlav Království Kábul v barvě černé z let 1876-1878 (aneb mýlí se katalogy Gibbons a Michel?)“ je článek od Jaromíra Petříka, kde autor na základě vlastních materiálů a vlastního zkoumání vyvrací údaje z těchto světových katalogů, které v nich byly zveřejněné desítky let. Opět z toho vyplývá, jak málo je známková země Afghánistán doposud prozkoumaná a jak málo se dochovalo věrohodných materiálů.
„Známky indických států- feudální státy – část čtvrtá: Bhópál“ je dalším pokračováním ojedinělého seriálu od autora Jiřího Černého. Pro zájemce o tuto oblast uvádím, že zde autor zveřejňuje i svoje vlastní objevy, které se nedočteme v žádné odborné literatuře. Všechno zdokumentováno kvalitními barevnými fotografiemi.
„Britský Honduras- Belize (Mayovia-Španeli-Briti) je dalším pokračováním seriálu o zámořských zemích od Zoltána Radušky. Článek je doplněný obrazovou dokumentací emisí známek, které v té době byly vydávané včetně fotografií této exotické země.
„Na východ je cesta dlouhá“ od Miroslava Běliny pojednává v tomto čísle o leteckých spojeních dálkových letů ze středního východu až do Austrálie. Popisuje konkurenční společnosti IA a KLM a jejich činnost ve třicátých letech dvacátého století.
„Kdy zahájila provoz poštovna na Pustevně Radhošť“ je článek od Zdeňka Fritze, který je specialistou na poštovny, což potvrzuje nejen velmi kvalifikovaně napsaný článek, ale hlavně je doložený fotografiemi dopisnic z roku 1899, což je nový objev, protože do té doby byl nejstarší dochovaný materiál z roku 1902!
„Žádné exkluzivity- pouze nahodilosti - ze zápisníku specialisty“ je další článek od Zdeňka Fritze o známkách Pof. 730 a Pof. 757, kde autor podrobně rozepisuje, jak rozeznat výrobní vady od nahodilostí. Článek, který je zajímavý nejen pro sběratele známek ČSR, ale pro všechny filatelisty, protože argumenty, které použil Zdeněk Fritz platí obecně pro všechny známky.
„Opomíjená přetisková vada II. leteckého vydání“ od Zdeňka Filípka je již čtvrtým pokračováním o vadách na leteckých známkách. Tentokrát se jedná o přetiskovou vadu na 92. známkovém poli přetiskové desky, která má poškozenou číslici „2“ v nominální hodnotě 250h. Doplněno bohatým obrazovým materiálem včetně mnoha detailů.
„Specializace při sbírání sovětských známek“ je již sedmým pokračováním seriálu od Aloise Vávry. Zde se autor zabývá padělanými celistvostmi, které jsou považované za nejobtížněji odhalitelné padělky a pokračuje kapitolami o poštovnictví v Rusku, RSFSR a poté v Sovětském Svazu. Podrobně se zabývá razítky, místními provizorii v době občanské války 1918-1923, reklamně-agitačními dopisnicemi, polní poštou za II. Světové války, celinami a doporučenými zásilkami. Každý údaj je doplněný obrazovou dokumentací.
„Výplatné známky s hodnotou 10Kč v I. ČSR (1922 – 1939)“ od Radomila Květoně popisuje použití nejvyšší nominální hodnoty u výplatních známek ČSR I v hodnotě 10Kč. Tyto hodnoty byly vydávané v menších nákladech a preciznější kontrola těchto známek vedla k nízkému výskytu výrobních vad a nedokonalostí. Článek doplněný fotografiemi vzácných celistvostí, přehlednou tabulkou o emisích těchto známek, kde je uvedeno datum vydání, náklad, ukončení platnosti, technika tisku i barevné odstíny.
„T. G. Masaryk 1920 – poštovné použitie známok (IV. Tarifné obdobie – královstvo korunových frankatúr)“ je dalším článkem od Radomila Květoně. Toto období je charakterizované hlavně nárůstem poplatků za poštovní služby spojené s doručováním balíků (cca o 100%). Doplněno přehlednou tabulkou a fotografiemi balíkových průvodek. Dále se autor v článku zabývá i cennými zásilkami v tuzemsku a listovními zásilkami do ciziny. Též blíže popisuje použití nové známky s TGM v hodnotě 125h.
„O znaleckém označování zkoušených známek a mnohém jiném (aneb kolem čeho se stále chodí jako kolem horké kaše)“ je článek od Zdeňka Fritze. Zde se autor kriticky staví k označování zkoušených známek na rubu známky znaleckými a majetnickými značkami. Pokud je na rubu známky změť více razítek majitelů či znalců, působí to již rušivě a vede se i nemálo diskusí, zda se tímto zkoušené známky neznehodnocují. V současné době fotoatestů se známka dá perfektně zdokumentovat a nejsou nutná další razítka na rubovou stranu známky. Konkrétní případ uvádí Z. Fritz u známého chybotisku 50/50, který byl nedávno vydražený v aukci Majer a na zadní straně je 9 razítek znalců či majitelů, přičemž např. jméno MAHR je zde 2x. Dále autor prosazuje myšlenku, aby u jasně prokázaných falz, bylo na zadní straně neodstranitelnou barvou razítko FALZUM a jednou odhalený padělek se nemohl stát předmětem podvodného prodeje. Jsem jednoznačně pro, aby v případě velmi drahých známek, toto bylo provedeno. Za sebe podotýkám, že by se v těchto případech měli shodnout 2-3 znalci, aby se pokud možno co nejvíce eliminoval možný omyl jednoho znalce.
Článek od L. Pytlíčka „MONACOPHIL 2013“ popisuje tuto výstavu pořádanou 5.-7. 12. 2013. Autor zde uvádí zajímavé údaje o této prestižní výstavě, kde vystavují největší světové filatelistické veličiny, k nimž Ludvík Pytlíček jako náš jediný filatelista zaslouženě patří. K článku jsou uvedené některé z významných cen, které tento náš filatelista získal.
„Důstojnický sbor US veřejné zdravotní služby a jeho vyznamenání“ od autora Josefa Hrdého je o řádech a vyznamenáních, které si občané USA velice cení.
Další článek o řádech od autorů Ladislava F. Sedláka a Romana Jedličky „Lipsko 1813 – ukradená historie“ je o řádech z doby Naopoleona. Autoři popisují 24 řádů, z nichž několik dokumentují doloženými fotografiemi.
Následuje další díl seriálu od autora Filipa o bankovkách používaných na našem území z doby starého Rakouska. Tentokrát o zlatých guldenech (zlatkách) z r. 1849 v hodnotách 5,10, 25, 50, 60, 500 a 1000 zlatých. Též se autor zabývá nouzovými penězi z let 1848-1850. Všechno doloženo barevnými fotografiemi.
Článek „Nazdar lepiči“ podle Československé filatelie 1948 je o vztahu našeho bývalého politika Jana Masaryka k filatelistům.
„Pozor na padělky lidová architektura s údajným posunem podtisku“ je studie od Zdeňka Jindry zveřejněná na Infofile. Jedná se o padělky ke škodě pošty odhalené teprve nedávno. „Padělky, novotisky a zkušební tisky známek tygřích hlav Království Kábul v barvě černé z let 1876-1878 (aneb mýlí se katalogy Gibbons a Michel?)“ je článek od Jaromíra Petříka, kde autor na základě vlastních materiálů a vlastního zkoumání vyvrací údaje z těchto světových katalogů, které v nich byly zveřejněné desítky let. Opět z toho vyplývá, jak málo je známková země Afghánistán doposud prozkoumaná a jak málo se dochovalo věrohodných materiálů.
„Známky indických států- feudální státy – část čtvrtá: Bhópál“ je dalším pokračováním ojedinělého seriálu od autora Jiřího Černého. Pro zájemce o tuto oblast uvádím, že zde autor zveřejňuje i svoje vlastní objevy, které se nedočteme v žádné odborné literatuře. Všechno zdokumentováno kvalitními barevnými fotografiemi.
„Britský Honduras- Belize (Mayovia-Španeli-Briti) je dalším pokračováním seriálu o zámořských zemích od Zoltána Radušky. Článek je doplněný obrazovou dokumentací emisí známek, které v té době byly vydávané včetně fotografií této exotické země.
„Na východ je cesta dlouhá“ od Miroslava Běliny pojednává v tomto čísle o leteckých spojeních dálkových letů ze středního východu až do Austrálie. Popisuje konkurenční společnosti IA a KLM a jejich činnost ve třicátých letech dvacátého století.
„Kdy zahájila provoz poštovna na Pustevně Radhošť“ je článek od Zdeňka Fritze, který je specialistou na poštovny, což potvrzuje nejen velmi kvalifikovaně napsaný článek, ale hlavně je doložený fotografiemi dopisnic z roku 1899, což je nový objev, protože do té doby byl nejstarší dochovaný materiál z roku 1902!
„Žádné exkluzivity- pouze nahodilosti - ze zápisníku specialisty“ je další článek od Zdeňka Fritze o známkách Pof. 730 a Pof. 757, kde autor podrobně rozepisuje, jak rozeznat výrobní vady od nahodilostí. Článek, který je zajímavý nejen pro sběratele známek ČSR, ale pro všechny filatelisty, protože argumenty, které použil Zdeněk Fritz platí obecně pro všechny známky.
Autor: Jaromír Petřík | 27. 12. 2013
Komentáře
Přidat komentářZobrazit komentáře
Nabídka našeho eshopu
Katalog poštovních známek World Philately 2022 a Encyklopedie filatelie na paměťové kartě
- Cena: 999 Kč
Zásobník na poštovní známky - 60 stran - bílé listy - SAFE retro potisk - č. 101
- Cena: 935 Kč
Servis článku
Reklama
