Rozhovor s Petrem Hoffmannem – sběratelem známek ČSR I a tvůrcem úspěšných internetových stránek

V našem rozhovoru chci čtenářům představit Petra Hoffmanna, sběratele známek ČSR I z období 1918 – 1939 a též tvůrce úspěšných internetových stránek www.phstamps.com.

Otázka:
„Pokud vím, pocházíte z Československa a řadu let žijete ve Švédsku, kde máte i svoji rodinu. Můžete nám trochu blíže popsat, jak jste se ocitl trvale ve Švédsku a jaké máte zaměstnání?“

Odpověď:
Ve Švédsku žiji již od roku 1968. Otec byl v té dobe politicky aktivní a po invazi varšavských vojsk jsme se rozhodli přestěhovat do Švédska. Zvolit Švédsko bylo pro nás logickým rozhodnutím, otec zde již měl dva bratrance, jednoho již od konce druhé světové války a druhého tak od roku 1955.
Musím uznat, život zde ve Švédsku od prvního dne byl výborný a nikdo z naši rodiny nikdy nelitoval, že jsme se sem přestěhovali.
Osobně jsem vystudoval na inženýra stavařiny, zaměření na výstavbu cest, mostů atd. Jako kuriozita, jeden z mých učitelů konstrukční techniky byl Čech!
Ovšem, jak to již v životě bývá, rozhodující jsou v živote náhody. Tak, právě po ukončení mých studií, dostal otec nové místo primáře na interně v Lysekilu. Pomáhal jsem rodičům se tam přestěhovat a zároveň jsem zjistil, že zde v Lysekilu právě postavily největší reffinérii na olej ve Skandinávii. No a od té doby, tedy od 1974 zde pracuji!


Otázka:
„Kdy jste začal sbírat známky?“

Odpověď:
„To snad jako každý chlapec jsem i já sbíral známky, mince (ty dodnes mám) motýly, brouky, nálepky od zápalek, samorosty atd...
K „serióznímu“ sbírání známek jsem se vrátil tak cca před 15 lety.

Otázka:
„Čím Vás zaujaly československé známky a zvláště první republika“

Odpověď:
Hradčany, Hradčany a zase Hradčany!
Přesto, že ČSR I známky jsou relativně moderní, primitivní tisková technika knihtisku z nich udělala Eldorádo pro specialisty. Navíc, to že první Československá známka je kreslená Alfonsem Muchou, už jen to ji dělá „speciální“!
Vždyt pomyslete, 26 hodnot této série, pět různých kreseb, rozdělené na známky stříhané či zoubkované, s otevřenou či uzavřenou spirálou, se spojenými typy, s typy příčkovými, s typy rámečkovými, s množstvím deskových vad, barevných odstínů, perforací, známek s přetisky SO, známek Doplatních, Vzorec, známek leteckých, člověk nic jiného nepotřebuje! Zde najdeme vše!

Otázka:
„Pokud vím, jste specialistou na aršíky Kde domov můj, vydané v roce 1934. Vím, že jste se zabýval výzkumem těchto aršíků ohledně velikosti způsobené smršťěním papíru . Můžete nám k tomu říci něco bližšího, případně zda jste objevil nějaké nové poznatky?“

Odpověď:
Nechtěl bych osobně používat slova specialistou, snad radši slova „entuziastou“ co se těchto aršíků týče.

Na aršících se nachází malé odchylky jejich rozměrů dvou velikostí, které jsou důsledkem řezáním „gilotinou“. Je to metoda při které se často nůž poněkud posunul, což záviselo na odporu, který nastal při jeho procházení štočkem aršíků.

V principu by se zde dalo říci, že skutečně důležité pro zařazení aršíku do skupiny „široký“ nebo „úzký“ není rozměr jejich papíru, u nějž nikdy není jisté zda není dodatečně zmenšený, ale rozměr jejich tisku, který navíc s původním rozměrem papíru přímo souvisí, a přitom je případnými dodatečnými zásahy nezměněný. Postup tisku byl, že navlhčený papír byl vkládán do stroje ve směru jeho vláken, nebo naopak kolmo na tento směr.

Osobně doufám, že v budoucnosti katalogy nebudou pouze uvádět velikosti aršíků, ale naopak velikosti širokého a úzkého tisku.

Co by se všeobecně dalo říci? Po studiu cca 75 aršíků KDM 1934, dá se konstatovat:

Velikost aršíku úzkého formátu (velikost dle Monografie 173,5 x 286,0) má normální variace šířšky -0,6mm až +1,5mm a variace výšky úzkého aršíku je –2,5 mm až +4,0mm.
Rozměr tisku úzkých aršíků má variace v mm: 127,6 až 128,5 x 202,5 až 204,0.

Velikost aršíku širokého formátu (velikost dle Monografie 174,5 x 284,0) má normální variace šířšky -1,0mm až +2,5mm a variace výšky širokého aršíku je – 1,7mm až +2,0mm.

Rozměr tisku širokých aršíků má variace v mm: 129,9 až 131,0 x 199,0 až 201,0.

Otázka:
„Vaši oblíbenou emisí jsou též Hradčany. Na Vašich internetových stránkách máte vyobrazeny jednotlivé tiskové desky s umístěním spojených spirálových typů a též označené příčkové typy. Můžete nám něco říci k této emisi?“

Odpověď:
Co bych zde ještě měl dodat? Snad to, že tento díl mé stránky jsem speciálně vytvořil pro sběratele ČSR I zde v cizině. Čeští sběratelé si snad ani nejsou vědomi jak dobré katalogy skoro ročně v České republice vychází. Pokud zde v cizině někdo sbírá České / Československé známky, maji k pomoci katalogy Michel a Scott. To jsou ale katalogy generální, kde málokdy najdeme odchylky od standardních známek. A kdo v Anglii, Americe či v Itálii porozumí češtině?
Zde bych si přál, pokud by bylo možné, aby katalog Pofis či Merkur revue vyšel v anglickém jazyku. Chápu, že každoroční anglická verze neni ekonomicky obhajitelná, ale každý páty rok, to by bylo ono!

Otázka:
„Na Vašich stránkách se snažíte dát dohromady všechny dostupné údaje o našich současných i zemřelých znalcích. Máte zde rovněž vyobrazené jejich znalecké značky. To je určitě vynikající pomůcka pro sběratele československých známek. Můžete nám říci jakým způsobem oblast znalců dáváte dohromady a kde čerpáte informace? Též něco o znalcích, o kterých Vám chybí údaje, nebo fotografie?

Odpověď:
Asi tak jako informace kolem aršíků KDM 1934, tak i ty informace kolem našich znalců nejsou všeobecně známé. Každý sběratel „ zná“ prof. R. Gilberta, sem tam slyšel o současném znalci ing. F. Beneši, a tim to končí.
Kolik ze zdejších filatelistů ví jak to začalo, kteří u toho byli? Kde najdou tyto informace? Tak před těmi 15 lety, to co jsem znova začal sbírat ČSR I, začaly mě též zajímat ty malé znalecké značky na zadní straně známek. Koho je tato značka? Proč je na pravé straně známky, proč je ta druhá na sraně levé a proč vzhůru nohama? No a jedno dalo druhé. Dal jsem se do toho a zde se mi dostalo výborné pomoci od pánů M. Horníka z Bruntálu a R. Danenbergera z Olomouce.
Ovšem, časem jsem vyčerpal jejich znalosti, a jak pokračovat? Rozhodl jsem se nakoupit si staré ročníky Filatelie a Tribuny Filatelistů, vše jsem to prostudoval a informace o znalcích pravidelně publikuji na mé stránce.
I zde se časem člověk dostane do slepé uličky a jak potom dále? Někdy třeba najít informaci o jedné značce je hotová detektivka.

Ptáte se u kterých znalců mi chybí údaje či fotografie. Ty informace co mi chybí, mám zadané na mé stránce pod rubrikou VÝZVA, či zde je odkaz:
http://www.phstamps.com/articles_2008.htm#appeal

Ze všech znalců kde mi chybí nějaká ta informace, extra bych si přál sehnat fotografii znalce Jaroslava Fraňka! Jak to je možné, že jeden z největších znalců Československé filatelie, žijící až do roku 1960 a nikde se nedá najít žádná jeho fotografie?
Tak zde je moje výzva! Máte fotku Jaroslava Fraňka?

Otázka:
„Na Vašich stránkách je zveřejněná i celá řada odborných a populárních článků ohledně filatelie. Můžete nám vyjmenovat některé zajímavé autory nebo poznatky z některých nových informací?

Odpověď:
Časem jsem se spojil s několika specializovanými filatelisty kteří mi pravidelně či sem tam pomáhají rozšířit mé stránky.
Jeden z nich je Američan Mark Wilson, specialista na známky Hradčany. Zde najdete jeho velice zajímavý článek „Náchodský nález: Unikátní stejnosměrná svislá meziarší Hradčany“. Další pravidelný autor na mých stránkách je pan J. Petřík z Boskovic. Seznámili jsme se díky aršíkům KDM. Pan Petřík vlastně neni sběratelem ČSR známek, v té době byl sběratelem známkových zemí a web-masterem stránek o známkách celého světa. Od té doby se pan Petřík specializoval na známky Afganistánu a speciálně pro něj jsem na mých stránkách přidal oddělení pod rubrikou Články / Známkové země.
Zajímavé příspěvky jsem též obdržel od pana M. Horníka, extra pyšný jsem na príspěvky od znalce, dnes již mrtvého H. Hahna z USA, těší mě příspěvky od G. Kocka z Finska, od R. Frajoly z USA...
Každý příspěvek rád publikuji.

Otázka:
„Spolupracujete s některými jinými tvůrci internetových stránek? Například Infofila nebo Japhila? Pokud si vzpomínám, byl na Japhile zveřejněný Váš výzkum aršíků Kde domov můj?

Odpověď:
Jistě pochopíte, bydlet zde ve Švédsku, je tak „trochu“ mimo, co se ČSR filatelie týká. Ale, a to jsem jiste neobjevil sám, Internet nám sběratelům otevřel a rozšířil svět.

Co se spolupráce týká, před pár lety jsem sem tam něco do Infofily napsal. Bylo to skoro při jejim zrodu, v té době potřebovali každého, kdo by jim něčím přispěl. Od té doby se tato webová stránka pořádně rozrostla a bezvadně běží.

Co se Japhily týče, známe se s panem B. Janíkem a naše spolupráce je omezená na to, že jsem členem organizačního výboru mezinárodní výstavy Exponet a zde jsem reprezentantem pro Skandinávii.

Ano, je tomu již pár let co jsem na Japhile publikoval výzkum arsíků KDM 1934. Zkrácená verze mého výzkumu je tam dodnes, pod rubrikou „Odborné články“. Kdo si přeje prostudovat kompletní verzi této studie, najde to na mé stránce: www.phstamps.com pod rubrikou „Speciální obor ČSR I / KDM 1934“. Zde mám výzvu o další pomoc a o spolupráci čtenárů o rozšíření této studie. V tomto odborném článku je přesně popsané, jak změřit Vaše aršíky a formulář na poslání. Tento článek a studium je částečná spolupráce s ing. F. Benešem.

Chtěl bych zde udělat reklamu pro další webovou stránku KNIHTISK www.knihtisk.org americká stránka specializovaná na známky ČSR I ražené knihtiskem. Web masterem je pan Mark Wilson, který aniž by si po česky dokázal objednat jedno pivo, pustil se do překládání Monografie I, překládání vědeckých prací pánů S. Komberce, Z. Ryvolty, V. Pellanta a dalších. Zde spolupracuji s panem Wilsonem, pomáhám mu ty knihy překládat do angličtiny a jeho anglickou stránku naopak do čestiny.

Otázka:
„Které výstavy jste v posledních letech navštívil a co Vás na nich zaujalo?“

Odpověď:
Pokud odhlédneme od národních výstav zde v okolí Göteborgu, tak poslední velkou výstavu co jsem navštívil, byla Praga 2008.
Jako vždy co se těch světových či mezinárodních výstav týká, těžko říci co zaujme nejvíce. Výběr exponátů je gigantický, človek to někdy stráví až tak pár měsíců potom.

Ovšem, snad nejzajímavější a nejmilejší vzpomínkou z výstavy Praga 2008 byl ten enormní zájem a množství návštěvníků a tim i naděje do budoucna, že ten náš koníček to přežije!

Otázka:
Na výstavě Brno 2005 jsme se spolu setkali a tak přikládám naše společné foto s aršíky Kde domov můj. Tehdy jsme spolu hodně mluvili o československých známkách a falzech, protože byla velmi živá aféra „Pytlíček“.
Setkáváte se v současné době s nějakými novými falzy? Myslím např. padělané celistvosti?“

Odpověď:
Myslím si, že celá ta aféra co proběhla československou filatelií v těch posledních pěti letech snad vyčistila vzduch, otevřela nám sběratelům oči, prokázala, že se o tom dá a musí otevřeně diskutovat a zároveň poukázala na to, že musíme být extra opatrní při nákupu všech položek. A to dosud ani nemluvím o vydání PČ 1919.

Založení nové Komise znalců SČF nám snad pomůže do budoucna.

Ale ani zde dosud neni vše OK, stačí pomyslet na fiktivní exponáty známek T.G.Masaryk na Exponetu, zařazené jedním z dnešních znalců! Tim, že na Exponetu nejsou známky vystavené fyzicky, ale jenom jejich sceny, byly zde vyrobeny neexistující položky pomocí počítače. Naštěstí jsou tyto exponáty z Exponetu vyřazené a vystavovatel se snad poučil, že takto se to nedělá a nesmí. Podvod je podvod.


Otázka:
„Též jsme se spolu setkali na výstavě Praga 2008. Tehdy jsme na sebe měli málo času a o výstavě si pořádně ani nepopovídali. Můžete nám říci, co Vás nejvíce zaujalo a jaké dojmy jste si tehdy odvezl?“

Odpověď:
To byla moje návštěva mezinárodní výstavy v cizině. Dobře si na ni pamatuji. Velice me potěšilo setkat se tam se známými sběrateli se kterými jsem si dosud jenom dopisoval. Sešel jsem se tam s panem J. Petříkem, s panem M. Horníkem, V. Benešem, M. Wilsonem, se znalcem F. Benešem, atd.

Zde jsem poprvé viděl část exponátu anglické královny Alžběty a jeji sbírku Modrých Mauritiů.

Další pozitivní vzpomínka z té výstavy byla jejich pomocná organizace pro příbuzné návštěvníků (pro manželky) které filatelie nezajímá. Byly zde organizované výlety do okolí s anglicky mluvícími průvodci. To bylo skvělé, bylo zde něco pro každého a nikdo se nemusel otravovat.

Otázka:
„ Vzpomínám si jak Vám tehdy zazvonil telefon a Vy jste mluvil švédsky. Je švédština obtížnější než třeba angličtina? Kolika jazyky se dorozumíte?

Odpověď:
Švédština je v principu dosti jednoduchá řeč. Je to řeč germánská, trochu podobná němčině, ale řeč mnohem modernější. Od češtiny i němčiny se hlavně liší gramatikou. Gramatika je zde mnohem jednoduchší, navíc má oproti angličtině mnohem méně slovíček, ale to je i naopak síla švédské řeči. Slova se dají donekonečna kombinovat a tak vytvářet slova nová a zkombinovat přesně to, co právě chcete říct.
Osobně se domluvím česky, slovensky, anglicky, německy a trochu si ještě pamatuji ruštinu.

Otázka:
„Můžete nám přiblížit svoji sbírku? Čtenáře určitě budou zajímat Vaše nejzajímavější materiály?“

Odpověď:
Moje sbírka je generální sbírka ČSR I, zaměřená na známky čisté bez nálepek a bez razítek. Obsahuje varianty zoubkování, průsvitek, přetisků, barevných odstínů, zkusmých tisků, deskových vad, atd...
Poslední dva roky jsem se víceméně přeorientoval na známky Hradčany. Zde jsem i začal sbírat celistvosti.

Otázka:
„Dopisujete si s některými filatelisty z České nebo Slovenské republiky?“

Odpověď:
Ano, dopisuji. Dopisuji si pravidelně s panem J. Petříkem, sběratelem Afghánistánu a známkových zemí, s panem M. Horníkem s Bruntálu, dřívějším obchodníkem známek, s panem V. Benešem z Vysokého Mýta, sběratelem perfínů a vystavovatelem Řecké klasiky, někdy s panem R. Danenbergerem, známkovým obchodníkem a web-masterem stránek Philashop.cz a někdy i se znalci ing F. Benešem z Prahy a Dr. B. Synkem z Bratislavy.

Otázka:
„Jaké máte filatelistické plány do budoucna?

Odpověď:
No, dosud jsem se na to úplně psychicky nepřipravil, ale tak nějak plánuji rozpustit celou moji sbírku ČSR I a specializovat se „pouze“ na známky Hradčany. Ale jak píši, dosud jsem se ještě nerozhodl, tak prozatím svoji sbírku Hradčany rozšiřuji a to ostatní si ponechávám. To se snad časem ukáže a možná že někdy také něco vystavím.

Děkuji Petru Hoffmannovi za rozhovor s přáním dalších filatelistických úspěchů.

S Petrem Hoffmannem rozmlouval Jaromír Petřík