Scinde – první známky Indie a současně první známky Asijského kontinentu

První známky Scinde byly vydané 1. července 1852 a platily do října roku 1854. Tyto známky byly ražené pečetidlem, udává se, že nejdříve do červeného pečetního vosku, dále se tiskly v barvě modré, nebo se vytlačil pouze jejich reliéf do bílého papíru. Známky se razily jednotlivě, literatura neudává žádné archy nebo vícepásky.








Řekněme si něco o historii a vydání těchto známek. V roce 1758 Východoindická společnost (East India Company – EIC) založila svoji správu na Indickém území po úspěšném vyjednávání s tehdejším vládcem oblasti Scinde (oblast jehož centrem je Karáčí – nynější Pakistán). V průběhu několika let byly založeny poštovní úřady v Bombay, Sukkuru, Shikarpuru, Kalkatě, Madrasu a Hyderabadu. Provincie Sindh (Scinde) však byla dobyta jako Britská kolonie teprve r. 1843. V roce 1850 dostal Sir Bartle Frere, který byl tehdy guvernérem pro oblast Scinde úkol, udělat poštovní reformu a zavést poštovní známky.

V té době byla poštovní administrativa a její kontrola centrálně řízena z Bombaje.

Bartl Frere, velký obdivovatel Rowlanda Hilla a první známky Velké Británie- černé 1 penyovky se do tohoto úkolu pustil s velkým nasazením a nadšením.


Výsledkem byla originální kruhová známka zhotovená ručním razidlem (pečetí) nejdříve do červeného pečetního vosku, následovala reliéfní ražba do bílého hladkého papíru a též tisk v modré barvě několika odstínů.


Výtvarný návrh známky se jeví trochu záhadným. Mystický znak 4 se nachází na horní části srdce, které je rozděleno na 3 části, ve kterých jsou písmena E, I, C (East India Company). Pod srdcem je nominál ½ anna. Okolo je mezikruží v němž je nápis „ SCINDE DISTRICT DAWK“ (Dawk – v hidštině výraz pro poštu).

Určitě je zajímavé i znehodnocování známek. Naprostou většinu tvoří němá razítka různých tvarů. Znehodnocovalo se též často škrtem pera u bílých a modrých známek. Uděláme si určitý přehled používaných razítek.


Rozměr 22 x 19mm, 49 bodů v 7 řadách, známky bílé a modré


Rozměr 19 x 17mm, 64 bodů v 8 řadách, Známky bílé, modré i červené


Kruhové razítko – pouze bílé známky


Malý kruh – pouze bílé známky


Velká hvězda - bílé a modré známky


Malá hvězda – pouze bílé známky


Rozměr 24 x 18mm, 7 linek, bílé a modré známky


Rozměr 26 x 20mm, 81 bodů v 9 řadách. Pouze bílá barva


Rozměr 26 x 20mm s číslem 96. Bílá a modrá barva

Vyobrazené znehodnocení známek je převzaté z literatury a nemusí přesně odpovídat popisu, jak dokazují následně vyobrazené známky. Razítko s číslem 96 totiž literatura uvádí pouze pro bílé známky, na obrázcích znehodnocených známek – viz. níže, jsou známky, které pocházejí z aukce od Harmera (tudíž vylučuji falza) a tato razítka jsou použita na modrých známkách.



Nemusím snad ani uvádět, jak vzácné tyto známky jsou. Stačí se vrátit k jejich katalogové hodnotě. Např. červená nepoužitá známka má 70.000 GBP dle Gibbonse. Pokud se někde objeví v aukci – je to událost. V dubnu 2009 se tato známka draží v Paříži u prestižní aukční firmy BEHR na známé adrese 18. rue Drouot. Není zde uvedena vyvolávací cena, jen poznámka – cena nabídkou. Takto se tam draží např. USA pošmistrovská Millbury, obálka s pošmistrovskou známkou James M. Buchanan, reprint Červeného a Modrého Mauritia POST OFFICE z r. 1912, nebo Havajská misionářská 5 centovka. Vedle takovýchto světových rarit se tato známka draží.

O to více snad vynikne exponát Jochena Heddergotta, který jsem viděl ve Vídni na výstavě WIPA 2008, kde jsem napočítal celkem 8 červených známek Scinde, z toho 1 unikátní dvoupásku. Jedna z těchto známek je na dopise adresovaná přímo Bartlu Freremu. Tento exponát jsem si vyfotografoval, bohužel jen mobilním telefonem, takže omluvte velmi špatnou kvalitu fotografií.



Celkem jsem na tomto exponátu napočítal 27 obálek se známkami v barvě červené, modré i bílé. Pokud je mi známo, nikdo v ČR obálku s touto známkou nevlastní, jen asi 5 nejpokročilejších sběratelů známkových zemí má ve svojí sbírce nejlevnější bílou použitou známku v katalogové hodnotě 800 GBP.

Kdybych měl popisovat svůj osobní zážitek, tak tento exponát na mne udělal větší dojem, než exponát, který obsahoval kompletní arch Modrého Merkura o 100 známkách. Pouze známky a dopisy Scinde u exponátu J. Heddergotta zabíraly celé 2 rámy!

Hodnoty a unikátnosti si jistě byli vědomi i jurymané, kteří jej ocenili 93 body a cenou výstavy přes jednu obrovskou chybu, kterou tento exponát měl. Chyběl totiž titulní list s úvodem a popisem exponátu! Osobně si myslím, že to ze strany pana Heddergotta byla zřejmě recese, jeho exponát byl nabitý takovými raritami a unikáty, že mohl získat absolutní vítězství a hlavní cenu výstavy.

Měl jsem možnost jej osobně poznat a byl svědkem jeho živé diskuze s jurymany, kteří mu tento nedostatek vytýkali. Ale to již příliš odbočuji od tématu.



Určitě stojí za zmínku OBROVSKÝ VÝSKYT FALZ známek Scinde všech barev včetně červené pečeti. Tyto známky pro vysokou cenu chybí většině sběratelů známkových zemí a tak je nahrazují falzy různých kvalit. Nejlevnější falza začínají na 20,-Kč, kvalitnější se pohybují i přes 500,-Kč. Sběratelům bych nedoporučoval dát za ně více než 100,-Kč, protože i dražší falza jsou snadno rozpoznatelná pouhým okem. Hlavním znakem falz bývá jen 1 vnější kruh kolem známky, u originálu je zdvojený.



Tyto známky jsou historicky i sběratelsky velmi zajímavé. Územím se v současné době nachází v dnešním Pákistánu, přesto je všechny světové katalogy (Michel, Gibbons, Scott, Yvert) uvádějí jako první známky Indie.

Známky, které následovaly 1.října 1854 již byly s portrétem královny Viktorie, nápisem INDIA a platily pro celé území státního celku.

opakování článku z 6. 4. 2009