Setkání při kávě členů diskusního fóra Infofily a Sberatel.com

Při příležitosti konání sběratelské burzy na Výstavišti v Brně 24.4.2010 proběhl „pokus“ o setkání několika pravidelných diskutujících Filatelistického Diskusního fóra čtenářů Infofily.

Již nějakou dobu probíhá na Infofile v Diskusním fóru pravidelná debata několika stálých čtenářů a moderátorů ohledně mnoha poznatků i problémů, který filatelie jako koníček přináší.

Stačí připomenout pár přezdívek stálých diskutujících: „ Dejvy, Dráček, Blažek, Pavlína, Jaromír, Packa 02, Axxxis, Smith a ještě několik dalších.
Před několika měsíci padl návrh aktivní sběratelky a vystavovatelky Pavlíny Ondrejkové, že by se alespoň část diskutujících mohla někde setkat při kávě a pokecat o všem možném. Jako ideální možnost se nabízela sběratelská burza v Brně na Výstavišti 24.4.2010.

Předem se omluvil Dejvy, protože byl zrovna v tomto termínu na zasedání vedení SČF a Blažek z rodinných důvodů.
Svoji účast potvrdili Jaromír a Pavlína s tím, že se třeba někdo přidá, nebo proběhne setkání jen v tomto zastoupení.

Co se týká mne jako autora tohoto příspěvku, již několik let jsem na žádné burze nebyl, protože pro svoji specializaci tam nic neseženu, ale byl jsem zvědavý na známé „tváře“ například mých kolegů z Geophily – sběratelů známkových zemí. A též na nabídku obchodníků.
Samozřejmě jsem na pár známých narazil, prohodil s nimi pár slov a pokračoval obhlídkou materiálů. Zajímavé bylo moje setkání s jedním prodejcem, se kterým jsem se dal do rozhovoru ohledně velkého množství falz, která jsou nabízena jak na burzách, tak třeba na Aukru, ale i jinde. Tento obchodník, jak sám řekl prodává pravidelně na Aukru a je názoru, že pokud k nezkoušené známce s vysokým katalogem uvede poznámku „nezkoušena“ a dá na ni minimální vyvolávací cenu, pak je to jen otázka kupujícího, jakou dá nabídku. Je názoru jako část čtenářů Diskuzního fóra, že pokud si někdo myslí, že za pár korun někdo nabízí skutečné rarity, pak si zaslouží doplatit na svoji hamižnost, když za případné falzum dá třeba několik stovek nebo i tisícovek. Ze svojí praxe uvedl, že koupil celou řadu nezkoušených známek s vysokým katalogem, které se ukázaly pravé a naopak jako svůj nejhorší zážitek uvedl, že za drahé známky s atesty koupené v Německu dal několik tisíc eur a potom se ukázaly falešné jak známky, tak atesty. Prostě falza jsou problémem celosvětovým.

Jen jsem zběžně prohlédl nabídku prodávajících, tak jsem narazil na povědomou tvář. Okamžitě si se mnou třásl rukou a zval mne na kávu Pavlínčin „ministr financí“.


Ke kávě jsme se ani nedostali, protože jsme okamžitě začali diskutovat o známkách a sběratelství vůbec. Byl jsem jen překvapený znalostmi pana Ondrejky, třebaže mi tvrdil že není filatelista, tak jen jeho znalosti o tvorbě exponátů byly hodně vysoké.
Samozřejmě jsme rozebírali exponát Pavlíny, protože je vlastně na téma „kytičky“ a nevíme jakou perspektivu do budoucna může mít mezi dospělými. Při jeho perfektním zpracování tento exponát mezi mládežníky získává zlaté medaile, otázka je jak dále.
Všichni víme, že dělat filatelii na vrcholné úrovni stojí nemalé peníze.
Pak se přihnala Pavlína, já zase ukázal svoje album s přebytky afghánských známek. Byl jsem překvapený, jak podrobně si Pavlína prohlédla každou stránku, třebaže Afghánistán není její specializace.

Vyhlíželi jsme, zda se k nám někdo další z diskusního fóra nepřidá, ale zůstalo jen u nás tří. Zato se k nám přidal Pavel Švehla, významný sběratel známek Maďarska. Ukazoval nám svoje materiály a i když nejsem na Maďarsko žádný specialista, tak jsem jen koukal. Věci skutečně prvotřídní hlavně z let 1918 – 1921, kdy se z Uherska vyvíjelo postupně Maďarsko. Zasvěcenější vědí, že zde existuje mnoho přetisků, okupací, smíšených frankatur atd. Hodně jsem Pavla Švehlu přemlouval, aby vytvořil nějaký exponát. Snad se dočkáme, protože zde má možnost prezentovat i svoje filatelistické znalosti.


Vzpomněl jsem si na výstavu Jihlava 2009, kdy Pavel Švehla chodil kolem jednoho exponátu Maďarska z období 1900 – 1921 a jen ukazoval: „ zde je falzum, zde je falzum, zde je falzum…“ Na vystavené známky nepotřeboval žádný katalog, všechny je měl v hlavě.

Čas rychle utíkal a přišel čas na oběd, který musím uznat byl docela dobrý. Jenže pak jsem mrknul na hodinky a zjistil, že mám cca 20 minut na to, abych se přesunul na schůzku sběratelů známkových zemí Geophila, která se pořádala o několik kilometrů dále.

Takže na kávu nezbyl čas…
Přesto, že jsme se nesešli v „hojném počtu“, je to snad první „vlaštovka“ dalších setkání. Další možnost setkání se nabízí v září 2010 v Praze na Sběrateli.