Unikátní skládaný dopis odeslaný 15. 9. 1859 z ostrova MAURITIUS na RÉUNION se známkami 2 pence

Vzhledem k naprostému opotřebení desky MAURITIUS POST PAID nominálu 2 penny (modrý Mauritius vydání POST PAID) již v roce 1857, byl těchto známek nedostatek. Rozhodlo se o vydání nové emise a deska se 12 známkami byla zadaná rytci Julesi Lapirotovi, aby ji zhotovil v co nejkratším termínu. Ten desku vyryl v dubnu 1859 a jeho rytina je pokládána za nejméně zdařilou rytinu poštovních známek v dějinách filatelie. Zdroje uvádí, že 19.4.1859 bylo vytištěno 4.959 známek a dalších 5.000 známek 25 – 26. dubna 1859. Dále se uvádí tisk 10.000 známek 6.5.1859, 12.000 známek 11.6. 1859 a 10.000 známek 6.8.1859. Známek bylo celkem vydáno necelých 42.000, tedy přibližně polovina, než slavnějších Mauritiů POST PAID 2 pence. Co se týká dochovaných obálek a skládaných dopisů, zachovalo se jich přibližně stejně jako obálek a skládaných dopisů s vydáním MAURITIUS POST PAID 2 pence, tedy méně než 50.

Všechny obálky se známkami Lapirota včetně kombinovaných frankatur nesou datum roku 1859 (pokud je datum uvedeno). Žádná obálka se nedochovala s jiným datem než rok 1859.

Co se týká destinací, nejvíce dopisů se dochovalo do Francie – celkem 25 (Bordeaux, Paříž, Marseille, Granville, Renes, Nantes, Dinan, Coutantes). Na druhém místě, co do počtu dochovaných obálek skončila Indie - celkem 5 (4x Kalkata, 1x Bombay), následovala vnitrostátní pošta na ostrově Mauritius se 4 dochovanými dopisy, po 2 dopisech se zachovalo do tehdejší Batávie (současná Jakarta – hlavní město Indonésie), Kapského města (současná Jihoafrická republika) a Austrálie. Třebaže v té době byl ostrov Mauritius už několik desítek roků Britskou kolonií, tak do Anglie, konkrétně do Londýna se zachoval pouze 1 dopis.

Po jednom dopisu se zachovalo do těchto destinací: Amsterodam (Nizozemí), Kodaň (Dánsko), Aden (město na arabském poloostrově patřící pod britskou správu, současný Jemen), perského Bushire, Pondichery (území v Indii patřící Francii a nazývající se Francouzská Indie.).

A další dopis, který se zachoval pouze v jediném exempláři, byl odeslaný na ostrov Réunion, který doposud patří Francii a je součástí i Evropské Unie!

Wikipedie o tomto ostrovu uvádí následující údaje – cituji:
„Francie formálně zabrala Réunion (tehdy Île-de-Bourbon) v roce 1638 a v roce 1642 jej začala osídlovat. Od roku 1674 byl v držení Compagnie des Indes Orientales (Francouzské východoindické společnosti ) přejmenované ve 20. letech 18. století na Compagnie des Indes (Společnost Indií). Od roku 1718 jí fakticky patřil i sousední Mauritius (tehdy Île-de-Maurice, od roku 1722 Île-de-France) a z nich ovládla i všechny další neobydlené ostrovy v západní části Indického oceánu, především od roku 1744 Seychely (tehdy Îles de La Bourdonnais, 1756 zabrány jako Îles de Séchelles) nebo Čagoské ostrovy(dnes součást Britského a indickooceánského území). Všechny tyto ostrovy kromě Réunionu ale ztratila v roce 1814 po skončení napoleonských válek a mauritijského tažení. Součástí Francie je od té doby nepřetržitě. V roce 1946 se stal zámořským departmentem a v roce 2003 i zámořským regionem.
https://cs.wikipedia.org/wiki/R%C3%A9union

Uvedený unikátní skládaný dopis odeslaný na ostrov Réunion byl ve sbírce známého sběratele známek Mauritia Roberta Mariona, jehož sbírka se v minulých letech dražila v aukci SPINK. Dopis nese datum 15. 9. 1859 a je odeslaný z mauritijského hlavního města Port Louis. Je vyplacený 2 známkami nominálu 2pence (poštovné celkem 4 pence) rytce Lapirota v kvalitě tisku známek „worn“. Tiskové desky se rychle opotřebovaly a katalogy dělí kvalitu tisku známek na „early, intermediate a worn“. Na zadní straně dopisu je kruhové razítko MAURITIUS SP 15 1859 GPO. Dopis je sice poškozený (utržená levá horní část, ale to nic nemění na jeho významu, který dokládá korespondenci mezi ostrovy Mauritius a Réunion v tomto období (rok 1859).

Nedávno tento dopis získal český sběratel a posílil tak Českou republiku o další unikát z ostrova Mauritius. Známka rytce Lapirota má totiž naprosto shodné obrazové provedení jako mají známky MAURITIUS POST PAID. Vzhledem k nižšímu nákladu se dá říct, že tyto známky jsou vzácnější, než vydání POST PAID od rytce L. A. Barnarda.

Zdroje:
Wikipedia
Hiroyuki Kanai: MAURITIUS CLASSIC